Pro dědice Anheuser-Busch následovaly problémy

Bylo časné ráno 13. listopadu 1983, když policie objevila u silnice v arizonském Tucsonu ležet rozbité tělo 22leté ženy.

Blízko mrtvoly Michele Frederickové ležela rozbitá Corvette z roku 1984, ve které byl revolver Magnum ráže 44 mm a peněženka s řidičským průkazem z Missouri vydaným Augustu A. Buschovi IV. Busch, tehdy devatenáctiletý student nedaleké Arizonské univerzity, byl dědicem jednoho z nejlegendárnějších nápojových majetků všech dob, pivovaru Anheuser-Busch, domova značek Budweiser a Michelob.

Když později ráno dorazili do Buschova městského domu zástupci okresu Pima, našli ho nahého, s prostěradlem zakrývajícím střed těla, uvádí se v knize Under the Influence: Podle knihy The Unauthorized Story of the Anheuser-Busch Dynasty (Neautorizovaný příběh dynastie Anheuser-Busch). Vrchní část jeho těla byla pokryta zaschlou krví a poblíž policie našla zakrvácené oblečení, poloautomatickou pušku AR-16 a nabitou upilovanou brokovnici. Busch řekl zástupcům, že si není jistý, co se stalo, ale souhlasil s odevzdáním vzorků krve a moči, které se podle knihy později ztratily.

Osm měsíců poté odmítla prokuratura okresu Pima vznést proti Buschovi obvinění, i když uznala, že byl řidičem Corvetty, která havarovala a způsobila smrt místního barmana Fredericka. Podle okresní prokuratury lidé, kteří Busche před nehodou viděli, uvedli, že požil alkoholické nápoje, ale „nebyl pod vlivem alkoholu“.

Důkazy na místě nehody naznačují, že auto pravděpodobně jelo rychlostí 45 mil za hodinu, což je „více, než je povolená rychlost“, uvádí se v tiskovém prohlášení okresního státního zástupce, ale „samo o sobě to nestačí na podporu obvinění z vraždy“.

„Rád říkám, že byli jako Kennedyovi, ale se zbraněmi.“

Byl to začátek dospělosti, kdy se Busch IV, všeobecně známý jako „Čtvrtý“, dostal na titulní stránky novin ze špatných důvodů. Když byl Busch kontaktován pro tento příběh, nechtěl reagovat na žádné konkrétní otázky. Prostřednictvím svého právního zástupce Maurice Grahama pouze vydal prohlášení: „Rozhodnutí časopisu Forbes omílat předchozí a nepřesně uváděné události, za které pan Busch nikdy nebyl shledán vinným, je nechutné a znevažující. Pan Busch je hrdý na své dlouholeté filantropické působení a četné obchodní úspěchy, včetně vytvoření miliardového bohatství pro akcionáře společnosti Anheuser-Busch.“

Busch nebyl nikdy za nic odsouzen. A kdyby nebyl potomkem legendární rodiny (patří mezi nejbohatší v Americe, v roce 2016 ji časopis Forbes zařadil na 18. místo s odhadovanou hodnotou 13,4 miliardy dolarů), pravděpodobně by se vyhnul většině pozornosti veřejnosti, které se mu dostalo. Místo toho incidenty, které zahrnovaly policejní honičku ve vysoké rychlosti, druhé záhadné úmrtí a záhadnou epizodu s vrtulníkem – obvykle se zbraněmi – vedly k velkým titulkům, které zastínily kariéru, jež ho vynesla na vrchol rodinného podniku.

“ se rád bavil. Muži Buschovi se obecně rádi bavili,“ říká William Knoedelseder, autor knihy Bitter Brew: The Rise and Fall of Anheuser-Busch and America’s Kings of Beer. „Nebyli nepodobní rodině Kennedyů. Byli jako Kennedyové ze St. Louis. Rád říkám, že byli jako Kennedyovi, ale se zbraněmi.“

Born to Lead-for a Time

V St. Louis byl Busch známý jako divoch s pověstí playboye. „Vždycky měl nějakou krásnou dívku,“ říká Knoedelseder. A 31. května 1985, pouhé dva roky po osudném incidentu v Arizoně, byl Busch po nechvalně známé policejní honičce zatčen.

Přibližně v půl druhé ráno, poté, co se svým mercedesem téměř naboural do jejich neoznačeného vozu, začali Busche pronásledovat detektivové ze St. Louis. Podle časopisu Under the Influence a reportáže v deníku St. Louis Post-Dispatch jel Busch domů z nedalekého baru nahoře bez. Honička trvala 20 minut ve vysoké rychlosti – policisté si údajně mysleli, že pronásledují známého drogového dealera – a skončila až poté, co detektiv prostřelil Buschovu levou zadní pneumatiku.

Poté si policisté uvědomili, kdo je Busch. Podle knihy mu vyměnili Buschovu poškozenou pneumatiku.

Policisté však našli na podlaze auta revolver ráže 38 a dědic piva byl později podle agentury Associated Press obviněn ze tří útoků třetího stupně, protože policisté tvrdí, že při pronásledování některé z nich málem zasáhl. Případ se dostal k soudu a Busch byl shledán nevinným; jeho advokát podle listu St. Louis Post-Dispatch úspěšně argumentoval tím, že si Busch myslel, že ho pronásledují únosci.

Jeho potřeba rychlosti se projevovala do Buschových dvaceti let. V letech 1990 až 1991 se Busch zúčastnil 12 závodů motorových člunů na moři za tým Bud Dry Draft. Buschův otec August Busch III. se však bál, že by se jeho syn mohl zranit, a rychle na sebe „navršil spoustu nových firemních povinností“, jak se píše ve zprávě časopisu Forbes z roku 1992.

Dědic piva začínal u společnosti Anheuser-Busch ve svých dvaceti letech jako pivovarský učeň. Počátkem roku 1990 byl povýšen na vedoucího manažera značky Bud Dry Draft. V následujícím desetiletí ho otec jmenoval viceprezidentem pro značky Budweiser a později viceprezidentem pro řízení značek.

„Lhal bych, kdybych vám řekl, že jsem nechtěl být generálním ředitelem,“ řekl Busch v roce 2000 časopisu Forbes. „Je to ambice, kterou mám a kterou chci, aby se stala skutečností. Ale jsem mladý – s časem na své straně.“

Anheuser-Busch spoluzaložil jeho prapradědeček Adolphus Busch v roce 1852 a od té doby byla společnost z velké části řízena rodinou. Na vrcholu společnosti mohlo dojít k nepokojům, jako například v roce 1974, kdy se 38letý Busch III. spikl proti vlastnímu otci (August „Gussie“ Busch Jr.) a přesvědčil představenstvo společnosti, že by měl společnost řídit on.

V roce 2002, kdy nastal čas, aby starší Busch odstoupil, bylo jeho synovi 38 let a zdál se být pravděpodobným kandidátem na převzetí funkce. Místo toho představenstvo vybralo dlouholetého manažera Anheuser-Busch Patricka T. Stokese, který se tak stal prvním nerodinným generálním ředitelem.

Teprve poté, co se „Čtvrtý“ ve svých 40 letech usadil a oženil se s 26letou Kathryn Thatcherovou, byl v roce 2006 povýšen na generálního ředitele. „Určitým lidem bylo pravděpodobně nepříjemné“, když byl jmenován generálním ředitelem, řekl Busch v roce 2007 reportérovi časopisu Forbes. „Možná si řekli: ‚Počkejte, ten chlap je možná až příliš divoký‘.“

Ale zdálo se, že Busch ve své nové roli exceluje. V prvním roce svého působení ve funkci generálního ředitele zinscenoval akvizici piva Rolling Rock společnosti InBev za 82 milionů dolarů. Pomohl také zavést 14 minipivovarů s výraznějšími příchutěmi a vyšší hrubou ziskovou marží – až 6 dolarů za bednu ve srovnání s 3,50 dolaru za bednu Budu, uvedl Forbes v roce 2007.

Jeho působení na vrcholu bylo krátkodobé. V červenci 2008 správní rada společnosti Anheuser-Busch souhlasila s převzetím za 52 miliard dolarů konkurenční společností InBev. Buschovi bylo umožněno zasedat v nové správní radě společnosti Anheuser-Busch InBev, ale byl zbaven své výkonné funkce. Zhruba ve stejné době se s Thatcherovou rychle rozvedl; nikdy neměli děti. A i když se zdálo, že Buschova veřejná role slábne, čekala ho ještě větší, nechtěná pozornost veřejnosti.

Záhadné úmrtí č. 2

Krátce po 13. hodině 19. prosince 2010 přijalo policejní oddělení Frontenac v Missouri oznámení o nereagující osobě v domě v bohaté čtvrti Huntleigh v St. Louis.

Policisté přijeli na místo a setkali se s obyvatelem domu Augustem Buschem IV, který stál ve dveřích na terasu. Busch policii řekl: „Byla v ložnici a nedýchala,“ uvádí se v policejní zprávě. Policie následovala Busche do hlavní ložnice, kde našla jeho 27letou přítelkyni Adrienne Martinovou ležet v posteli na zádech.

Martinová měla bledý obličej a ruce a modré rty. Na sobě měla černou mikinu na zip, modré spodní tričko, šedé spandexové kalhoty, jednu černou ponožku a stříbrno-diamantové hodinky Breitling, na kterých se čas zastavil na 5:35:08. V pokoji, stejně jako v přilehlé koupelně, byl nepořádek. Policie si všimla napájecích kabelů, lahví Gatorade, baterek, dálkových ovladačů a dalších předmětů rozházených po pokoji. Uvnitř malé toaletní místnosti vedle koupelny se nacházela nabitá brokovnice a nabitá pistole Glock s prodlouženým zásobníkem, zavěšená na háčku vedle role toaletního papíru. Na dřevěné truhle ležely tři lahvičky s léky na jméno Martin.

Policie podle zprávy neviděla žádné známky zápasu. Pod Martinem, mezi matrací a skříňovou pružinou, policie našla bílé plastové brčko naplněné bílou práškovou látkou, v níž se později objevily malé stopy kokainu.

Podle Busche manželé předchozího večera snědli steak, ačkoli Martin toho moc nesnědl. Uvedl, že Martin se v poslední době necítil dobře a ten večer „vypadal špatně“, a zatímco on prý šel spát brzy – velmi brzy – v 18 hodin, ona zůstala vzhůru v domácím televizním koutku. Přestože tu noc několikrát vstal a požádal Martinovou, aby si šla lehnout, Busch uvedl, že si lehla až ve dvě hodiny ráno.

Přibližně ve tři hodiny ráno se podle Busche probudil a všiml si, že Martinová je vzhůru, ale „tak nějak grogy“. Policii řekl, že šel znovu spát a probudil se až kolem 13:00, kdy šel do kuchyně, aby jim připravil dva proteinové koktejly. Když se mu Martina nepodařilo probudit, řekl policii, že požádal domácího zaměstnance, aby zavolal policii.

Busch policii řekl, že Martinová nebrala žádné léky na předpis, ani neužívala žádné nelegální drogy. Lékařská zpráva však ukázala, že Martinová měla v těle trochu kokainu a oxykodonu, a uvedla, že malá díra v Martinové nosní přepážce souvisí s „chronickým“ užíváním kokainu. Příčina smrti byla uvedena jako „intoxikace oxykodonem“ a byla považována za nehodu.

Týden po incidentu vyslechla policie ve Frontenacu bývalého manžela Martinové, Kevina Martina, který policii řekl, že byli s Buschem velmi přátelští, „skoro jako bratři“. Podle policejní zprávy Martin uvedl, že měl o Busche strach, že mu připadal sklíčený. A Martin řekl, že mu Busch řekl, že si myslí, že ho „Bůh trestá za to, co se stalo té dívce v Arizoně“.

„Po městě se mluvilo o tom, že mu to zase prošlo. Tomu bohatému klukovi to zase prošlo.“

Busch podle Bloomberg Businessweek krátce poté přestal spolupracovat s policií. O několik měsíců později pak Kevin Martin jménem Martinova syna podal na Busche žalobu za neoprávněné zabití. K žalobě se brzy připojili i rodiče Adrienne Martinové, Larry Eby a Christine Tramplerová. Busch odmítl jakoukoli odpovědnost za její smrt. Podle deníku St Louis Post-Dispatch se však v říjnu 2012 dohodli s Buschem na vyrovnání ve výši 1,75 milionu dolarů.

V prohlášení pro Post-Dispatch Buschův právní zástupce Maurice Graham uvedl: „Pan Busch … je rád, že tento dlouhý a místy hořký právní spor je konečně u konce. … Srpnovým zájmem bylo, aby obdržel co největší část celkového vyrovnání.“

Policie také ukončila vlastní vyšetřování a státní zástupci odmítli vznést obvinění, protože podle Post-Dispatch „neexistovaly žádné důkazy, které by naznačovaly, že šlo o něco jiného než o nehodu“. To však podle Knoedelsedera nebránilo lidem, aby si udělali vlastní závěry. „Ve městě se mluvilo o tom, že mu to zase prošlo,“ říká Knoedelseder. „Tomu bohatému klukovi to zase prošlo.“

„Pokračovat v blouznění“

Busch se držel v ústraní až do 10. července 2017, kdy byl zatčen poté, co policie dostala oznámení, že se „opilý muž“ pokouší z parkoviště ve městě Swansea ve státě Illinois odletět vrtulníkem. Policie přijela na místo, našla Busche uvnitř vrtulníku a přesvědčila ho, aby vystoupil a podrobil se dechové zkoušce, která podle policejní zprávy ukázala 0,000 promile alkoholu. Busch však neprošel testy střízlivosti v terénu a jeho řeč byla „velmi zamumlaná a nezřetelná“.

Policie také uvedla, že Busch vypadal úzkostně, neudržoval oční kontakt a zdálo se, že není schopen udržet jednotný tok myšlenek. Uvnitř vrtulníku bylo „šest nebo sedm psů malých plemen“ a Dawna Woodová, která se představila jako Buschova manželka. (Podle listu Post-Dispatch „zdroj uvedl, že Busch a Woodová sice nejsou legálně manželé, ale mají spolu vztah už několik let a považují se za něj“). Podle zprávy zveřejněné deníkem Chicago Tribune Woodová policii řekla, že Busch měl problémy s úzkostí a vysadil léky kvůli nedávné léčbě neplodnosti.

Policie původně Buschovi řekla, že může odejít. Ale poté, co Busch „pokračoval v blábolení o věcech, které s tím nesouvisely“, ho podle zprávy začali dále vyslýchat. Policie pak ve vrtulníku objevila čtyři nabité zbraně a pilulky na předpis (Xanax, Clonazepam), uvádí Tribune. A všimli si, že má na sobě psí vodítko místo opasku. Rozhodli se nenechat Busche odletět, zatkli ho pro podezření z bezohledného chování, nezákonného použití zbraně a opilosti v letadle nebo v jeho blízkosti a zajistili soudem nařízený příkaz k prohlídce, na jehož základě se Busch musel podrobit krevním testům.

Výsledky testů nakonec ukázaly, že v těle neměl žádné drogy ani alkohol. A nikdy proti němu nebylo vzneseno žádné obvinění.