Postačí vám pouhá zmínka o nano nádržích k tomu, abyste se rozzuřili? Nathan Hill nabízí trochu podnětů k zamyšlení pro kritiky nano nádrží mezi vámi…
Takže, takhle to je.
Pokud chcete nejrozporuplnější téma v hobby, neřešte živé krmení nebo groteskní hybridy. Ne, pokud máte chuť vyvolat v rybníkářích ten nejhorší vztek, mluvte o své nano nádrži.
Na jednu stranu tak nějak chápu, o co jde. Problém je v tom, že přístupnost nanoakvária čerstvému a nezkušenému poli rybích nováčků si koleduje o potíže.
Je to trochu, jako kdybych najednou masově vyráběl auto formule 1, které jede 0-120 km/h za tři sekundy, za 500 liber a mířil s ním na začínající řidiče. Pro někoho to skončí špatně.
Ale jen houšť, Sebastiane Vettele. Tím nechci říct, že nano tanky jsou hrozný nápad. Možná nejsou vhodné pro každého, ale to neznamená, že samotný koncept je nutně špatný.
Vlastně i říkat, že nejsou vhodné pro každého, je trochu, no, snobské. Trochu elitářské. Nanoakvárium může chovat kdokoli za předpokladu, že získá informace, které potřebuje k tomu, aby fungovalo. Cítím, že se tu někteří prodejci dívají na své nohy a přešlapují. Podívejte se mi do očí, nenechám vás na holičkách.
Faktem je, že existuje spousta nano nádrží, které nejen fungují, ale fungují dobře. Pokud bych měl vyložit karty na stůl, tak v některých nanoakváriích, kterých jsem byl svědkem, je podstatně lepší provoz a zdravější ryby než v některých větších nádržích, které vlastní nejzarytější odpůrci nanoakvárií.
Pokud bych měl vyložit jeden dobrý důvod, proč nanoakvária nenávidět, byl by to tento. Velmi pravděpodobně zachránily toto odvětví, když začínalo být tlačeno do kolen.
Není ostuda si přiznat, že pro mnohé začínala být finanční tíseň a že bylo stále obtížnější protlačit potenciálním akvaristům větší sestavy, a to při každých rostoucích cenách.
Přišlo nano, jehož popularita rostla, protože stále více prodejců vidělo potenciál menšího systému a pro mnoho obchodů představovalo stálý zdroj příjmů.
A víte, co ještě? Vnesl do hobby spoustu čerstvé krve. Čerstvou krev, která má nyní větší a propracovanější nádrže.
Samozřejmě, že stinnou stránkou této miniaturní exploze byly také příšerné praktiky, ale ne praktiky, které tu nebyly od začátku.
Na jedné straně ukazuji přísným prstem na výrobce zmíněných nádrží. Proč proboha na obalech nanoakvárií stále vidíme obrázky zcela nevhodných dlouhodobě chovaných ryb? Zlaté rybky v 25 l/5,5 gal vody? Choval snad někdo v mé nepřítomnosti 3cm trpasličí orandu?“
Na druhé straně viním naivitu některých nových chovatelů ryb – s trochou zloby na prodejce, kteří jim tuto sestavu prodali. Předpokládám, že to je překážka, se kterou se budeme vždy potýkat v jakékoli oblasti chovu ryb.
Existují lidé, kteří se na ryby dívají jako na organismus, který prožívá svůj život a jehož potřeby je třeba uspokojovat. A pak je tu dav novátorů. Ale jak už jsem řekl, není to žádný nový fenomén.
Vždycky tu byl a pravděpodobně vždycky bude ten aspekt chovatelství, který vnímá hospodářská zvířata jako zboží. Pochybuji, že se za svého života dočkám konce koček s lopatovitými nosy ve čtyřmetrových nádržích, stejně jako se dočkám konce umisťování luxusních zlatých rybek do 30 l/6,6 gal krychle.
Je to bohužel přirozenost zvířete a obávám se, že pokud nevznikne nová světová etika, která by se na ryby dívala v jiném světle, tak to tu zůstane.
Co by tedy někteří udělali, aby to vyléčili? No, v jejich ideálním světě, kde nic nehrozí, by se neprodávala žádná nádrž pod určitou velikost. Stejně tak by se neprodávaly žádné ryby schopné dosáhnout určité velikosti.
Ale to by byla strašná ostuda a urážka těch zodpovědných chovatelů, kteří dělají věci správně. Existují lidé s kolosálními nádržemi a vnitřními jezírky, kteří dokáží udržet velkou kočku spokojenou. Ano, je jich menšina, ale jsou. Podle stejných měřítek existují i tací, kteří dokážou udržet šťastné nano akvárium a všechny jeho obyvatele.
Měli bychom je trestat za to, že existují jiní, kteří nedokážou to, co oni?
Zrušení nanoakvária má možná nějaký věrohodný argument, ale ještě jsem ho neslyšel. Některé země se již rozhodly zavést minimální rozměry prodávaných akvárií.
V Římě je od roku 2006 zakázáno kupovat misky se zlatými rybkami. Pak ale platí, že miska na zlaté rybky a moderní filtrovaná nanoakvárium jsou od sebe stejně vzdálené jako koňský povoz a Honda Civic. Hurá už žádné misky na zlaté rybky. Víc bych se ale bál, kdyby zakázali filtrovaný systém o objemu 40 l/8,8 gal.
Někteří lidé prostě říkají, že nano nádrže jsou pro ryby příliš malé. Ale pojďme si to tady vyříkat hlava nehlava, podobné za podobné.
Co takhle nano nádrž. Nazveme ji 45 cm/18″ dlouhou, 30 cm/12″ širokou a 25 cm/10″ vysokou. To mi dává objem 33,75 l/7,5 gal. Ztratíme 10%-ní podíl na štěrk a gumu a jsem na 30 l/6,6 gal.
To by nebylo úžasné pro mnoho ryb. Zlaté rybky jsou určitě mimo hru. Ani bych neměl chuť zkoušet tam něco jako cichlidu beraní.
Osobně bych se rozhodl pro závojnatku Boraras brigittae, rasboru chilli. Jaká je maximální velikost jedné z nich? 18 mm/0,7″, pokud si dobře vzpomínám. Takže to mi dává rybu, která má 25násobek vlastní délky těla prostoru, aby mohla plavat podél.
Takže co takhle nějaká větší ryba, jakou by mohl mít třeba nandu ve větším domě. Co třeba něco jako cichlida ohnivá, Thorichthys meeki? Tihle drobečkové mohou v dospělosti dosáhnout asi 17cm/6,8″. Co bychom potřebovali za nádrž, abychom jim přisoudili podobný prostor?
Uvidíme, 17 cm x 25násobek délky těla. To odpovídá nádrži o velikosti 425 cm/170″. Takže pokud jste chovatelé ohniváků a vaše ryba není v nádrži přes čtyři metry, pak můžete z vysokého mořského koníka slevit.
Jistě, můžete namítnout, že ohniváci se pohybují méně. Někteří by argumentovali starým pravidlem šestinásobku, a to by znamenalo, že pro běžně velkého (řekněme 15 cm/6″) ohniváka je dostatečná nádrž o velikosti 90 cm/36″. Pakliže ale na svou obhajobu používáte pravidlo šestinásobku, musíte si dávat pozor na to, abyste se neoháněli tankem, který uplatňuje pravidlo pětadvacetinásobku.
Jistě chápete, kam tím mířím. Podobně jako u velikostí a poměrů je tam strašně moc pokrytectví.
Již slyším pláč a nářky mých kritiků. Jde o kvalitu vody, budou trvat na svém. Jde o stabilitu vody.
No, lepší názor, to ano, ale stále připomínám, že od dob jednoduchých pěnových filtrů poháněných vzduchem se věci posunuly o velký kus dál. Nyní máme nanofiltry, které obsahují tři stupně médií, biologické, chemické a mechanické.
Po zavedení bych potřeboval přesvědčit, že jeden z těchto filtrů je ve správných rukou snazší zlikvidovat výpadkem proudu nebo nevhodným čištěním než vnitřní kanystr na trojnožce. Sakra, velikost za velikost, mnoho z těchto nanofiltrů vychází v poměru k objemu větší než obří externí kanystr na velkých nádržích s displejem.
Objem vody? Větší množství vody určitě dokáže déle udržet teplotu. Ale podezřívat větší nádrž s velkými, špinavými oscary, že má nějakou lepší schopnost ředění než moje nano se šesti chilli rasborami, je odvážné tvrzení.
A co vnější škodliviny, jako jsou osvěžovače vzduchu? Nebudou mít na nano větší koncentrační účinek než na velkou nádrž? Ano, ano, budou. Ale to není chyba nano, to je chyba chovatele. Přečtěte si, na co jsem narážel dříve, kde jsem naznačil, že chovatelé ryb musí být vyzbrojeni správným množstvím informací.
Ale to odbočuji. Jsem snob. Mám podezření, že nano nádrže nejsou pro každého. Myslím, že rodině, která si chce pořídit 15 l/3,3 gal nádrže do dětského pokoje a naplnit je molitany, by tato transakce měla být odepřena.
Ale myslím, že nadšený nadšenec, který je omezen prostorem a penězi a zoufale se chce pustit do projektu Paedocypris, o kterém sní, by měl být přijat do tohoto hobby s naším požehnáním. Možná je to nad vaše vlastní možnosti, ale nepředpokládejte automaticky, že je to i nad možnosti všech ostatních.
A tak to je.
.