Učitelství je úžasná práce. Ve svém vůbec prvním příspěvku na blogu jsem nastínila 5 hlavních důvodů, proč mě baví být učitelkou. Existuje však mnoho věcí, kvůli kterým úžasní učitelé svou práci nenávidí a opouštějí ji.
Podle Havajské asociace učitelů (Hawaii State Teachers Association) „v roce 2018-19 opět klesl počet učitelů, kteří si udrží pětileté zaměstnání. Pouze 51 % učitelů přijatých ve školním roce 2013-2014 bylo po pěti letech stále ve třídách na Havaji, což je pokles oproti 54 % v předchozím roce.“
Spokojenost, já vím.
Zejména proto, že patřím k těm 46 % stále pracujících učitelů, kteří byli přijati ve školním roce 2012-13.
Takže proč učitelé opouštějí svou profesi?“
Mnoho lidí si myslí, že nejhorší na této práci je plat – není tomu tak. To říká hodně, protože, jak jsem se zmínil ve svém příspěvku nazvaném Proč učit? 5 důvodů, proč jsem rád učitelem, jsou havajští učitelé placeni nejhůře v celé zemi.
Tento příspěvek nemá za cíl vás od učitelství odradit. Je však důležité mít realistickou představu o tom, co tato práce obnáší, než se do ní vrhnete po hlavě.
Nechcete přece získat titul a začít učit jen proto, abyste příliš pozdě zjistili, že to není práce pro vás.
Tento příspěvek vám pomůže ochutnat temnou stránku učitelství – 5 důvodů, proč (někdy) nenávidím učení.
Nikdy nekončící práce
Učitelství je nikdy nekončící práce. Může se zdát, že je to práce snů, když školní den obvykle trvá jen 6-7 hodin.
To nedává čas na plánování hodin, známkování písemných prací, odpovídání na e-maily rodičů, účast na schůzkách a seznam by mohl pokračovat.
Abyste stihli všechny věci, které je třeba udělat, mají učitelé několik možností:
- Přijít do školy před svítáním
- Zůstat ve škole až do západu slunce (nebo později)
- Přinést si věci domů a dokončit je v noci nebo o víkendu
Kteroukoli možnost si vyberete, znamená to v konečném důsledku kromě běžného pracovního dne i čas mimo rodinu.
Prvních šest let mé kariéry to nebyl tak velký problém, protože můj manžel je také učitel. Oba jsme si museli nosit práci domů a nevadilo nám trávit dlouhé hodiny ve třídách.
Naše myšlení a priority se změnily letos, když jsme adoptovali našeho syna.
Nyní chceme spěchat domů co nejdříve a nemuset se starat o školní povinnosti a zároveň si užívat kvalitně strávený čas s rodinou.
Jak tedy všechno stihnout?
Museli jsme se stát šíleně efektivní v každé vteřině našeho dne. To znamená, že když jsme ve škole, dáváme do toho 110 %, abychom maximálně využili svůj čas.
Ořezat chmýří a nechat si věci.
Stále chci být skvělý učitel a chci svou práci dělat co nejlépe, abych oslavil Boha (Koloským 3,23).
Když přijdu domů, chci být tou nejlepší manželkou a mámou, což znamená věnovat jim celou svou pozornost.
To znamená, že rodiče nemusí dostat okamžitou odpověď na zprávu, kterou poslali v osm hodin večer. Znamená to, že nebudu trávit hodiny vytvářením roztomilých kotevních tabulek, když je mohu rychle vytvořit na počítači. Znamená to, že budu aktualizovat loňskou jednotku o zvířatech, místo abych ji celou předělávala jako v minulosti.
Každý učitel musí dělat podobná rozhodnutí, pokud si chce zachovat alespoň zdání normálního života mimo školu.
Učitelství je vše pohlcující povolání – pokud mu to dovolíte.
„Ale vždyť máte volno!“
Často to slýchám od neučitelů. To je možná pravda.
Ale představte si, že deset měsíců jedete autem rychlostí 100 mil za hodinu a pak se na začátku června zastavíte. Ta dvouměsíční dovolená není luxus – je to nutnost, pokud nechcete vyhořet.
Často trávím v létě hodně času přípravou na další školní rok, protože vím, že během dvou pracovních dnů pro učitele, které máme na začátku každého školního roku, nestihnu všechno udělat.
Mám také dlouhý seznam věcí, které musím do školy dokončit, než skončí zimní prázdniny. Je snazší udělat věci, když vlastně celý den neučím.
Pokud uvažujete o práci učitele, připravte se na nikdy nekončící práci.
Všeobecný stres
Schopnost pracovat pod tlakem je zásadní, pokud se chystáte být učitelem. Musíte mít také úžasnou paměť a schopnost zvládat více úkolů najednou.
Tady je (krátký) seznam věcí, které učitel za den udělá:
- Řídit chování více než 25 žáků
- Urovnávat hádky
- Rozhodovat o domácích úkolech
- Pamatovat si, kdo musí zůstat o přestávce, protože nedokončil domácí úkol
- Změnit zítřejší plány výuky kvůli něčemu nečekanému, co se dnes stalo
- Přijít na to. zjistit, proč dítě pláče
- Zjistit, proč ho bolí břicho
- Odpovědět na e-mail rodiče
- Spolupracovat s kolegy na tom, jak probíhá vaše vyučovací jednotka
- Dohlížet na žáky o přestávce
- Poslat domácí úkol pro nemocného žáka
Seznam by mohl pokračovat.
Aha, a zapomněl jsem dodat, že vlastně učím.
Chceš zavolat, že jsi nemocný? To by znamenalo napsat náhradní plány a připravit všechny materiály pro někoho, kdo by přišel a udělal všechny věci z výše uvedeného seznamu (a další). Někdy je jednodušší prostě vydržet s bolestí v krku a rýmou (i když bychom studentům vřele doporučovali, aby s těmito příznaky zůstali doma).
Vzhledem k vysokým nárokům na učitele není těžké si představit, proč tolik učitelů vyhoří a opustí svou profesi.
Neustálé změny
V minulém příspěvku jsem psal o tom, že to může být i kladná stránka učitelství.
Je to pravda.
Neustále se učit a mít možnost zkoušet ve výuce nové věci může být jistě osvěžující a vzrušující.
Může to však být také vyčerpávající a frustrující.
Učitelé jsou často pověřováni účastí na nových školeních a zkoušením nových metodik, z nichž s některými nemusí souhlasit.
Když si konečně zvyknete na aktuální „módu“, kyvadlo se posune a vznikne nová móda.
S tím souvisí i uspořádání a využití všech nových materiálů a dovedností, které jste se naučili. To se v ideálním případě stane, když se vrátíte do třídy a usadíte své žáky po jejich dni se suplováním (vzpomínáte si na ty suplovací plány, o kterých jsem vám říkal?).
Teď, když učím sedmým rokem, chápu pocit, který mají zkušenější učitelé, když se jim řekne, aby přestali dělat to, co podle nich funguje, a zkusili něco nového.
Učitelství je také profese, která musí držet krok s nejnovějšími technologiemi. Já osobně rád používám technologie ve třídě a tvrdě jsem pracoval na organizaci věcí pro můj stupeň na disku google.
Vím, že přijde den, kdy budu učitelem, který bude žádat o pomoc s počítačem (nebo jakoukoli technologií, která bude v budoucnu vládnout naší profesi).
Obávám se, že ten den není příliš vzdálenou budoucností.
Zrovna tento týden jsem musel požádat svou neteř, aby mi přišla ukázat, jak se používá můj grafický kreslicí tablet, a dát mi pár tipů ohledně webdesignu (studuje grafický design a informatiku na vysoké škole). *Vzdech*
Nedostatek respektu
Učitelství může působit jako nevděčná práce. Mezi neuctivými studenty, obtížnými rodiči a neustálým pracovním vytížením je snadné cítit se nedoceněný.
Je to také povolání, kde má každý názor na to, jak svou práci děláte.
Dokonce i rodinní příslušníci!
Vím, že to mohou myslet dobře, když radí, ale někdy to může být k vzteku.
Další oblastí, kde se učitelé mohou cítit nedocenění, je financování.
Měla jsem velké štěstí, že jsem pracovala ve školách, kde byly pracovní podmínky docela dobré. Vím však, že pro mnoho učitelů tomu tak není.
Velké rozměry tříd, horké učebny, poškozený a nesourodý nábytek a nedostatečné zásoby jsou pro mnohé pracovníky naší profese realitou.
Podívejte se na video BBC, které představuje obtíže práce učitele v Oklahomě.
Neschopnost přestat
Již jsem se zabýval tím, že učitelství je nikdy nekončící práce. Ale moje poslední poznámka pro vás se týká toho, jak může být učení tak vše pohlcující, že je těžké vědět, kdy přestat.
Jak jsem se již zmínila, spěcháme s manželem po škole domů, abychom mohli trávit čas s naším synem. Nicméně poté, co jsme snědli večeři a uložili ho do postele, trávíme s manželem často několik hodin prací ve škole.
Vždycky je tu ještě jeden pracovní list, který je třeba udělat, známka, kterou je třeba vyzkoušet, nebo učivo, které je třeba vylepšit.
Museli jsme si stanovit pravidlo, že do osmi hodin přestaneme pracovat, abychom mohli trávit čas také spolu.
Je velmi snadné, abyste neustále mysleli na své studenty a na svůj nekonečný seznam úkolů.
- Když jsi v obchodě – jé, tohle bych si měl koupit do třídy…
- Když čekáš ve frontě – možná odpovím na pár e-mailů…
- Když potkáš kolegu v obchodě – Mohl bys mi poradit ohledně…?
Musel jsem si v těchto ohledech vytvořit velmi jasná pravidla, která mi pomohla přestat pracovat a začít si užívat života.
Je skvělé mít rád svou práci, ale úplně něco jiného je, když vám zcela pohltí život.
Tak to je mých 5 důvodů, proč svou práci (někdy) nesnáším. Pokud uvažujete o tom, že se stanete učitelem, ujistěte se, že jste si vědomi toho, co tato práce vyžaduje.
Ale neberte mě jen za slovo.
Jsem si jistý, že pravděpodobně sám znáš mnoho učitelů. Jen se jim jdi na chvíli podívat na zoubek. Určitě se s tebou rádi podělí.
Pokud se přesto rozhodneš stát se učitelem – skvělé! Je to smysluplné a naplňující povolání!
Jen se připrav na to, co od tebe tato práce vyžaduje.
Co myslíš? Existují nějaké další temné pravdy o učitelství, které by si měl někdo, kdo o této profesi uvažuje, uvědomit?“
Budu rád, když se mi ozvete! Zanechte komentář níže 🙂
A nezapomeňte se níže přihlásit k odběru, abyste byli informováni o mých nejnovějších tipech a nápadech pro učitele!
Děkuji, že jste si našli čas na čtení mého blogu! 
Pracujte chytřeji, ne tvrději
Zůstaňte informováni o mých nejnovějších příspěvcích na blogu tím, že se přihlásíte k odběru.
Slova pro život
„Ať děláte cokoli, pracujte srdcem, jako pro Pána, a ne pro lidi“
Kolosanům 3. kapitola:23
