Prion

prion
Původ: proteinová infekční částice
(mikrobiologie) infekční proteinová částice podobná viru, ale postrádající nukleovou kyselinu; je považována za původce klusavky a dalších degenerativních onemocnění nervového systému.
Slovo pro proteinový infekční agens vymyslel v roce 1982 neurolog stanley Prusiner jako součást hypotézy týkající se onemocnění, která se etiologicky podobají onemocněním způsobeným pomalými viry (například kuru). Hypotéza byla potvrzena výzkumem. Nyní se předpokládá, že priony jsou zodpovědné za několik přenosných neurodegenerativních onemocnění, jako je creutzfeldt-jakobova nemoc (CJD), lidská forma nemoci šílených krav.
priony jsou infekční bílkovinné částice, které postrádají nukleovou kyselinu. Říká se, že priony se nacházejí v hraničním pásmu mezi neživými a živými věcmi, protože nemají potřebu metabolizovat ani schopnost se množit, ale jsou schopny se v těle člověka nebo některých savců množit.
priony se mohou do těla dostat především požitím, např. kontaminovaného lidského růstového hormonu nebo kontaminované krve či krevních produktů. Priony mohou také vzniknout mutací v genu, který kóduje protein. Nejenže se skládají do neobvyklých tvarů, ale zdá se, že mají také schopnost způsobit, že i jiné (normální) bílkoviny změní svůj tvar.
Protože obecně by se příznaky onemocnění projevily až po více než 30 letech, priony se již nahromadily a napadly nervové buňky nebo mozkové tkáně a zanechaly v nich houbovité díry. Prionová onemocnění mají jak infekční, tak dědičnou složku. Gen, který priony kóduje, může zmutovat a přenést se na další generaci. Většinu nemocí lze také získat přímo infekcí, ale na rozdíl od jiných infekčních agens nevyvolávají priony žádnou imunitní reakci.