Bílý důmViz všechna videa k tomuto článku
4. listopadu 2008 si Američané po téměř dvouleté kampani zvolili senátora za stát Illinois Baracka Obamu svým 44. prezidentem. Výsledek byl historický, protože Obama, senátor USA v prvním funkčním období, se po své inauguraci 20. ledna 2009 stal prvním afroamerickým prezidentem země. Stal se také prvním úřadujícím americkým senátorem, který zvítězil ve volbách do prezidentského úřadu od roku 1960, kdy byl zvolen John F. Kennedy. Díky nejvyšší volební účasti za posledních čtyřicet let porazili Obama a senátor za stát Delaware Joe Biden republikánskou kandidátku arizonského senátora Johna McCaina, který usiloval o to stát se nejstarší osobou zvolenou prezidentem na první funkční období v dějinách USA, a aljašskou guvernérku Sarah Palinovou, která se pokoušela stát první ženou viceprezidentkou v historii země, a získali téměř 53 % hlasů.
Zpravodajský cyklus 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a rozšíření blogů jako prostředku šíření informací (faktických i mylných) rámovaly soutěž, kdy se obě kampaně snažily ovládnout vyprávění. McCainova kampaň se snažila vykreslit Obamu jako naivního, nezkušeného politického lehkovážníka, který by si bez předběžných podmínek sedl s vůdci protiamerických režimů na Kubě, v Íránu a ve Venezuele, tvrdila, že je pouhou celebritou s malým obsahem (odvysílala reklamu přirovnávající Obamu k Britney Spears a Paris Hilton), označil jeho myšlenky za socialistické (zejména se navážel do Obamovy daňové politiky a navážel se do Obamova výroku na adresu „instalatéra Joea“, že bude usilovat o „rozdělení bohatství“) a napadl jeho spojení s Billem Ayersem, který spoluzakládal Weathermen, skupinu, která v 60. letech prováděla bombové útoky. Ayers, v roce 2008 profesor na Illinoiské univerzitě v Chicagu – a McCainovou kampaní neustále označovaný za „nenapravitelného domácího teroristu“ – bydlel pár bloků od Obamy v Chicagu, přispěl na jeho volební kampaň do illinoiského Senátu a v letech 1999-2002 byl s Obamou členem rady pro boj s chudobou. Obama svou známost s Ayersem bagatelizoval a odsoudil Ayersovy aktivity jako „odporné“, ale rychle poznamenal, že k těmto aktivitám došlo před 40 lety, když bylo kandidátovi osm let. Kromě toho se na základě e-mailů a dalších tvrzení, která nebyla nikdy prokázána, malé, ale přesto významné procento veřejnosti mylně domnívalo, že Obama (praktikující křesťan) je muslim. Na obranu proti těmto útokům Obamova kampaň podnikla bezprecedentní krok a založila webovou stránku „Fight the Smears“ (Bojujte proti pomluvám), aby se „bránila proti ‚nenávistným‘, ‚zlomyslným‘ a ‚zoufalým‘ robocallům a mailům“. Obamova kampaň se na oplátku snažila zpochybnit McCainovu nepoddajnou osobnost a snížit jeho přitažlivost pro nezávislé voliče tím, že ho při každé příležitosti spojovala s prezidentem Georgem W. Bushem, jehož popularita byla jedna z nejnižších ze všech současných prezidentů, a vysílala reklamy, které ukazovaly tyto dva v objetí a často opakovaly, že McCain v 90 procentech případů hlasoval s Bushovou administrativou. Obamova kampaň se také snažila McCaina vykreslit jako „nevyzpytatelného“, což bylo často opakované obvinění, o němž někteří tvrdili, že je skrytou narážkou na McCainův věk, neboť by byl nejstarší osobou, která kdy byla inaugurována do prvního prezidentského období.
Podzimní kampaň probíhala také na pozadí finanční krize, která zachvátila zemi v září, kdy světové trhy utrpěly velké ztráty, což vážně zasáhlo penzijní úspory mnoha Američanů a posunulo ekonomiku na přední místo mezi starostmi voličů, daleko před válku v Iráku a válku proti terorismu. Od 19. září do 10. října klesl index Dow Jones Industrial Average o 26 %, z 11 388 na 8 451 bodů. Současně došlo k výraznému poklesu likvidity na úvěrových trzích po celém světě, částečně způsobenému krizí rizikových hypoték, která vyústila v poskytnutí nouzových půjček americkou vládou několika americkým firmám a v bankrot nebo prodej několika velkých finančních institucí. Americký ekonomický a politický establishment reagoval přijetím (po prvním neúspěšném pokusu) zákona o mimořádné hospodářské stabilizaci, jehož cílem bylo zabránit dalšímu kolapsu a zachránit ekonomiku.
Dramatický dopad měla hospodářská krize, která změnila malý náskok McCaina a Palinové v průzkumech na začátku září v trvalý náskok Obamy a Bidena. Obamův náskok byl dále podpořen jeho vystoupením ve třech prezidentských debatách, přičemž podle průzkumů byl vítězem všech tří debat. Jak v debatách, tak v reakci na finanční krizi Obama u veřejnosti bodoval svou vyrovnaností a chladnokrevností (kterou jeho kritici označovali za odměřenost). Zatímco McCain v září oznámil přerušení své kampaně na několik dní, aby se mohl vrátit do Washingtonu a řešit finanční krizi, a navrhl odložení první debaty, Obama hrál spíše zákulisní roli a trval na tom, aby se debata uskutečnila, a řekl: „Součástí práce prezidenta bude řešit více věcí najednou“. Obamovi také pomohlo jeho rozhodnutí odstoupit od federálního systému financování, což by omezilo výdaje na jeho kampaň na 84 milionů dolarů. McCainova kampaň toto rozhodnutí kritizovala a odvolávala se na dotazník, který Obama vyplnil v roce 2007 a v němž se zavázal zůstat v rámci systému veřejného financování; Obama však toto rozhodnutí obhajoval a argumentoval tím, že ve stejném dokumentu vyzval k plánu, který by vyžadoval, aby se „oba kandidáti hlavních stran dohodli na příměří v získávání finančních prostředků, vrátili přebytečné peníze od dárců a zůstali v rámci systému veřejného financování pro všeobecné volby“, a že pokud by získal demokratickou nominaci, „agresivně by usiloval o dohodu s republikánským kandidátem, která by zachovala veřejné financování všeobecných voleb“. Obamově kampani se toto rozhodnutí vyplatilo, neboť jen za měsíc září přilákala více než tři miliony dárců a vybrala ohromujících 150 milionů dolarů, což jí umožnilo výrazně předstihnout McCainovu kampaň v bojových státech a šest dní před volbami si koupit 30 minut televizního vysílání v hlavním vysílacím čase (Obamovu inforeklamu sledovalo více než 33 milionů Američanů).
Kampaň vyvolala obrovské nadšení, do volebních seznamů se zapsaly miliony nových voličů (i když McCainova kampaň tvrdila, že mnoho z nich bylo zaregistrováno nelegálně, poté co se objevila obvinění, že několik zaměstnanců najatých zájmovou skupinou ACORN, která lobbuje ve prospěch rodin s nižšími příjmy, předložilo zfalšované registrace). McCain pořádal po celé zemi četná setkání v radnicích (formát, v němž vynikal), na nichž mohli účastníci klást kandidátovi otázky; některá z těchto setkání se však dostala pod drobnohled médií, když někteří posluchači začali Obamu ostře kritizovat. Obamovy mítinky neustále přitahovaly velké davy lidí – včetně asi 100 000 lidí na mítinku v St. Louis ve státě Mo. v polovině října – a desetitisíce lidí se často přišly podívat na Palinovou (kampaň poskytla médiím jen omezený přístup k Palinové). Přestože někteří komentátoři, včetně těch konzervativních, zpochybňovali její připravenost na funkci viceprezidentky a prezidentky, ukázala se jako nesmírně populární: viceprezidentskou debatu si naladilo rekordních 70 milionů Američanů a její vystoupení v pořadu Saturday Night Live, jehož moderátorka Tina Feyová ji předtím několikrát zesměšnila, přilákalo nejvyšší sledovanost pořadu za posledních 14 let.
Historická byla i kampaň v primárkách 2008. Na straně demokratů se pole kandidátů rychle zúžilo a postavilo proti sobě Baracka Obamu a Hillary Clintonovou. Oba kandidáti se snažili stát se prezidentskými „prvenstvími“ – Obama prvním afroamerickým prezidentem a Clintonová první prezidentkou. Občas tvrdý souboj mezi Obamou a Clintonovou přinesl Obamovi nejtěsnější vítězství. Republikánská kampaň přinesla překvapivého vítěze, Johna McCaina. Mnozí odborníci McCaina v létě 2007 odepisovali, protože jeho kampaň slábla, zatímco mnozí jiní pomazali Rudyho Giulianiho jako favorita. Giulianimu se však v primárkách nepodařilo získat ani jeden stát a McCain pak snadno porazil silné soupeře Mitta Romneyho a Mikea Huckabeeho.