potenciál

Množství energie potřebné k přenosu jednotky kladného náboje z jednoho bodu v elektrickém poli do druhého (rozdíl potenciálů). Obvykle se měří ve voltech.
akční potenciál Elektrický proud vznikající v axonu nervové buňky v reakci na podnět. Podnět musí být nad určitou prahovou hodnotou, aby se projevil jeho účinek. Sodíková pumpa (nebo sodíko-draslíková pumpa), která transportuje většinu sodíkových iontů vně buňky a draslíkových uvnitř buňky, přestane fungovat a sodíkové ionty se nahrnou dovnitř, čímž se uvnitř axonu vytvoří kladné napětí vzhledem k vnějšímu. Napětí se změní z přibližně -70 mV na +40 mV a poté rychle klesne zpět na klidový membránový potenciál, protože sodíková pumpa opět začne působit. Celý proces trvá méně než jednu milisekundu a jeho amplituda je pro daný axon vždy stejná (zákon all or none) bez ohledu na velikost podnětu. Po akčním potenciálu následuje nevzrušivá perioda zvaná refrakterní perioda, která obvykle trvá jednu až dvě milisekundy. Akční potenciál se šíří jako vlna oběma směry od místa stimulace a jeho rychlost je vyšší u myelinizovaných než u nemyelinizovaných nervových vláken. Syn. nervový impuls. Viz adaptace; Schwannova buňka; neuron; receptorový potenciál; klidový membránový potenciál; synapse.
temný potenciál oka Viz klidový potenciál oka.
časný receptorový potenciál (ERP) Jedná se o časnou rychlou odezvu, kterou lze zjistit, když je sítnice stimulována intenzivním zábleskem světla, přibližně 106krát jasnějším, než je světlo potřebné k vyvolání ERG. Je dokončena během 1,5 ms a následuje po ní vlna a ERG. U člověka se jedná především o potenciál generovaný čípkem. Viz elektroretinogram.
gradovaný potenciál Depolarizace nebo hyperpolarizace (např. ve fotoreceptorech) generovaná neuronem v reakci na podnět. Amplituda odpovědi se mění v závislosti na intenzitě podnětu. Pokud se neuron depolarizuje na prahovou hodnotu, spustí se v jeho axonu akční potenciál.
membránový potenciál Viz klidový membránový potenciál.
oscilační p’s . (OP) Dílčí vlny s nízkou amplitudou, ale vysokou frekvencí (70-140 Hz) superponované na vlnu b elektroretinogramu. Amplituda těchto oscilačních odpovědí je obvykle zvýšena filtrační technikou. Předpokládá se, že tyto potenciály pocházejí z okolí vnitřní plexiformní vrstvy sítnice (pravděpodobně z amakrinních buněk) a mohou odrážet poruchy této části sítnice.
receptorový potenciál Rozdíl v potenciálu vyskytujícím se v receptoru jako odpověď na podnět. Jedná se o odstupňovaný typ odpovědi s amplitudou úměrnou intenzitě podnětu (odstupňovaný potenciál). Fotoreceptory a bipolární buňky vytvářejí receptorový potenciál, ale překvapivě se jedná o hyperpolarizaci, tj. vnitřní strana membrány se stává negativnější vzhledem k vnější. Gangliové buňky reagují akčními potenciály. Viz akční potenciál; rodopsin.
klidový membránový potenciál Rozdíl ve stejnosměrném potenciálu mezi vnitřní a vnější stranou živé buňky. Uvnitř buňky je obvykle asi -70 mV oproti vnějšku, ale tato hodnota závisí na množství draslíkových (hlavně), sodíkových a chloridových iontů na obou stranách membrány a na propustnosti samotné membrány pro tyto ionty. Syn. membránový potenciál; transmembránový potenciál. Viz depolarizace; hyperpolarizace; akční potenciál; tonus.
klidový potenciál oka Stejnosměrný potenciál, který existuje mezi předním a zadním pólem oka, přičemž rohovka je vzhledem k zadní části oka kladná. U člověka se pohybuje v řádu několika mV. Tento potenciál se používá při záznamu elektrookulogramu. Syn. temný potenciál oka; stojatý potenciál oka. Viz elektrookulogram.
stojící potenciál oka Viz klidový potenciál oka.
stojící potenciál Viz elektrookulogram.
transmembránový potenciál Viz klidový membránový potenciál.
vizuální evokovaný kortikální potenciál (VECP) Elektrický potenciál měřený na úrovni týlní kůry v reakci na světelný podnět. Záznam vyžaduje opakování podnětu a počítač synchronizovaný s nástupem tohoto podnětu, aby se zprůměroval šum pozadí vytvářený spontánními mozkovými potenciály (např. vlny alfa, beta, delta, theta). Tento potenciál má klinické využití a používá se k objektivnímu měření refrakce, zrakové ostrosti, tupozrakosti, binokulárních anomálií a pomáhá při diagnostice některých demyelinizačních onemocnění (např. roztroušené sklerózy) atd. Používá se také mnoho zkratek, i když nejsou striktně správné. Jsou to EP (evokovaný potenciál), VEP (vizuálně evokovaný potenciál), VER (vizuální evokovaná odpověď) a pVER (označení, že se jedná o potenciál vyvolaný vzorem). Viz objektivní akomodace; artefakt; elektrodiagnostické postupy.