Francouzské zájmeno „On“ znamená v moderní francouzštině „my“. Ale „on“ také = jeden, lidé, vy, oni, on, ona, a dokonce i já! Přehledné vysvětlení se zvukovými nahrávkami a příklady.
Používání zájmena „On“ je možná nejviditelnějším rozdílem mezi tradiční francouzštinou a moderní hovorovou francouzštinou…
V dnešní francouzštině „On“ většinou znamená „my“, a pokud si máte z této lekce zapamatovat jednu věc, tak je to právě tato: on znamená my a vždy má tvar slovesa „il“.
Však „on“ může znamenat mnohem více: „
Klíčem k pochopení „on“ je spoléhat se na kontext. Většinou „on“ neuslyšíte – protože je to krátký nosový zvuk. Takže přítomnost „on“ musíte spíše odhadnout než spoléhat na své ucho a jít s proudem…
Dnes proberu mnoho významů neosobního francouzského předmětového zájmena „on“, vysvětlím, co se děje s „on“ a přídavnými jmény, a uvedu mnoho příkladů.
Tato bezplatná lekce francouzštiny – stejně jako mnoho dalších na blogu French Today – obsahuje zvukové nahrávky.
Co znamená on ve francouzštině?“
Francouzské předmětové zájmeno „on“ není příliš snadné vysvětlit, protože se do češtiny překládá mnoha různými způsoby.
Jak jsem již uvedl výše, „on“ v dnešní francouzštině většinou znamená my.
Však „on „může také znamenat
- jeden (to je tradiční překlad pro francouzské „on“),
- lidé, oni
- já
- ty
- on nebo ona
- ve francouzštině se často používá tam, kde by angličtina dala přednost použití pasivní konstrukce
Dobrá zpráva o „on“ však je, že ho nemusíte používat. Můžete zůstat u „nous“ nebo jiných francouzských předmětových zájmen, pokud je to pro vás jednodušší.
Jestliže však chcete Francouzům rozumět, když mluví, musíte rozumět „on“.
Podívejme se tedy na „on“ blíže.
Co je to zájmeno?
Zájmeno je malé slovo, které nahrazuje podstatné jméno.
Tina mluví s Henrym.
Mluví s ním.
Oba zájmena, ona i on, jsou zájmena.
On znamená v hovorové francouzštině my
Ve francouzské škole jste se pravděpodobně učili, že „on“ znamená v angličtině „one“. A je to pravda.
V dnešní době se však „on“ téměř vždy používá místo „nous“. A pokud chcete Francouzům rozumět, když mluví, musíte „on“ ovládat.
10 Příklady vět, kde on = my
Takže, dovolte mi použít „on“ v několika jednoduchých větách, abych popsal svůj život. Stiskněte play na audio přehrávači a poslechněte si mou nahrávku níže uvedených vět, ve kterých se vyskytuje „on“.
- Olivier et moi, on est mariés.
Olivier a já, jsme manželé. - On est français et on est aussi américains.
Jsme Francouzi a jsme také Američané. - On habite en Bretagne, en France.
Bydlíme v Bretani, ve Francii. - On est à côté de la mer, c’est chouette !
Jsme blízko moře, je to super! - On fait du tennis, du jogging et de la natation…
Praktikujeme tenis, běhání a plavání… - On a une fille qui s’appelle Leyla.
Máme dceru jménem Leyla. - On écrit des livres audio qui enseignent le français moderne.
Píšeme audioknihy vyučující moderní francouzštinu. - On voit souvent notre famille.
Často se vídáme s naší rodinou. - On voyage souvent : on a de la chance !
Často cestujeme: máme štěstí! - On a une vie simple et on est heureux.
Máme jednoduchý život a jsme šťastní.
On vs Nous
„On“ se v moderní francouzštině používá neustále.
Nejen ve slangové francouzštině, nejen francouzští teenageři…
Je mi 49 let a „on“ používám pořád.
„Nous“ se dnes používá hlavně ve formálním písemném projevu nebo francouzští politici a televizní moderátoři, když chcete znít obzvlášť „vzdělaně“ a dáváte si pozor na jazyk, ve velmi formálních situacích.
Po zbytek času většina Francouzů ve Francii používá „on“.
On je neosobní francouzské předmětové zájmeno pro jednoho
Toto jste se pravděpodobně naučili ve své tradiční učebnici francouzštiny. A není to špatně. Tradičně „on“ znamená „jeden“.
Kdy jste však naposledy v angličtině použili „one“? Sakra, tady mám dokonce problém vymyslet nějaký příklad…
- Když je člověk zdvořilý, neměl by se škrábat ve vlasech vidličkou.
Quand on est poli, on ne devrait pas se gratter les cheveux avec une fourchette !
V dnešní době je mnohem pravděpodobnější, že by se použil přímější styl, například by se řeklo: Neškrábejte si vlasy vidličkou, ne vous grattez pas les cheveux avec une fourchette…
On = Někdo
V témže duchu lze místo někoho použít „on“:
- Réponds si on te parle !
Odpověz, pokud na tebe někdo promluví!“
On = lidé obecně
Takže stále v tomto neosobním pojetí lze „on“ překládat jako „lidé“.
- En général en France, on mange son hamburger avec une fourchette et un couteau.
Obvykle ve Francii lidé jedí svůj hamburger vidličkou a nožem. - Sur le pont d’Avignon, on y danse on y danse.
Sur le pont d’Avignon, on y danse tous en rond.
Známá francouzská píseň špatně zpívaná vaším jménem…
Na avignonském mostě lidé tančí, lidé tančí
Na avignonském mostě všichni tančíme v kruhu
Na místo pasivního hlasu
„On“ se ve francouzštině často používá tam, kde by angličtina použila pasivní hlas. Opět není jasný podmět: je to osoba, ale nikdo konkrétní.
Uvádíme několik příkladů:
- On m’a dit de lui parler
Bylo mi řečeno, abych s ním mluvil - On lui a demandé de partir
Byl požádán, aby odešel - On a trouvé une lettre
Našel se dopis - Ici on parle anglais
Mluví se zde anglicky
.
Dejte si pozor, On NEznamená to
Nenechte se zmást názvem „neosobní“ předmětové zájmeno.
„On“ nahrazuje osobu nebo činnost provedenou osobou. Možná nekonkrétní osobou, ale stále osobou. Nenahrazuje věc nebo myšlenku. Takže „on“ se v češtině nepřekládá jako „to“.
US$49.99US$39.99
Běžná chyba, které se vyvarujte u francouzského předmětového zájmena „on“
„On“ má vždy tvar slovesa „il“ (3. osoba jednotného čísla).
- Řekněte „on est“, „on va“, „on parle“.
- Nikdy bychom neřekli „on sommes“ nebo „on parlons“. „On“ nikdy nemá tvar slovesa „nous“, i když znamená „my“.
Na to si dejte pozor, protože je to velmi častá chyba studentů francouzštiny.
Souhlas přídavných jmen pro on
Ok, takže sloveso má tvar „il“. Jak je to ale se shodou francouzského přídavného jména?
No, tady se věci komplikují. Jediné, na čem zde záleží, je kontext. Musíte se zamyslet nad tím, co znamená „on“, koho nahrazuje. Pak zajistěte, aby se přídavné jméno s tímto významem shodovalo.
Když on = nous
Když on znamená nous, přídavné jméno bude v množném čísle
To je jisté. Může to být množné číslo mužského nebo ženského rodu, podle toho, koho „on“ nahrazuje.
(Olivier a Camille) = On est américains (se S)
(Camille a Leyla) = On est américaines (s E a S)
Když on = lidé obecně
Když „on“ znamená „jeden / lidé / vy“, je to obvykle mužský rod
Jako vždy ve francouzštině, když máte pochybnosti, volte mužský rod.
Když jsi nemocný, jsi unavený
Quand on est malade, on est fatigué.
Je však opravdu třeba držet se kontextu.
Například v následující větě:
Když je člověk těhotný, je unavený.
Quand on est enceinte, on est fatiguée.
Dokud muži nemohou otěhotnět, měla by být tato věta v ženském rodě!
Takže si lze představit, že přídavné jméno souhlasné s „on“ v obecném významu uděláte v ženském rodě, jen aby se více spojilo s vaším publikem…
Jak vyslovit on ve francouzštině
Takže „on“ je nosový zvuk: vaše rty jsou zaoblené a téměř zavřené, ve tvaru „o“, a vy blokujete vzduch, takže rezonuje v nosních dutinách. Tuto francouzskou hlásku můžete trénovat se zvukem v mé audio lekci Tajemství francouzské výslovnosti.
To je dost jednoduché. Nebo ne?“
- Prvním problémem je, že tento zvuk je téměř němý.
To znamená, že nevyčnívá jako „A“ nebo „U“ ve francouzštině.
Klouže se zbytkem věty, takže ji studenti většinou vůbec neslyší… - Druhý problém vychází ze spojovníku.
Francouzské předmětové zájmeno „on“ tvoří v č. silnou vazbu.
On est = on nay
On habite = on nabit
Což nás přivádí k dalšímu bodu…
On v záporu
Tady je chyba, kterou dělám ve francouzštině pořád…
Je to něco jako francouzská chyba „vaše“ a „jste“…
Poslechněte si mou nahrávku těchto 2 vět:
- on est français.
- on n’est pas français.
V kladné větě (on est = on nay) je spojka v N, jejímž výsledkem je naprosto stejná výslovnost jako ve větě záporné (on n’est = on nay).
Teď už vidíte ten problém.
Takže si dejte pozor a nezapomeňte při zápisu na N‘ a hledejte „pas“ (nebo jiné francouzské záporné slovo), abyste věděli, že vaše věta je záporná!
Nediv se, když uvidíš zapsané „on est pas“: jak jsem řekl, je to běžný překlep (vynechání „němého“ ne nebo n‘ je běžné i ve francouzských SMS a opravdu neformálním/slangovém psaní – ale vsadím se, že se to tvému učiteli francouzštiny nebude ani trochu líbit!“
L’on nebo On ? Co je to to L‘ před On
Ve spisovné francouzštině se často setkáte s L‘ před on = l’on.
L‘ vůbec nic neznamená. Jak matoucí pro studenty!
Přidáváme L‘ jen proto, aby to lépe znělo, abychom se vyhnuli kolizi samohlásek. Toto přidání L‘ je poměrně staromódní, většinou se vyskytuje v dnešní spisovné francouzštině.
L’on se vyskytuje většinou po et, ou, où, qui, quoi, si : zkuste říct „où on veut“. Jednodušší je to říct: „où l’on veut“. Proto to L‘.
Naproti tomu před slovesem začínajícím na L bychom L‘ nepoužili: „l’on lit souvent“ zní směšně… Takže bychom raději psali „on lit souvent“.
Stejná logika po „dont“: „dont l’on parle“ nezní dobře, takže raději vytvoříme spojku s t „dont on parle“.
Takže, abychom to shrnuli, l’on versus on není jednoznačná věda:
- Jde o to, co našemu francouzskému uchu zní lépe…
- Francouzi se na tom neshodnou, takže je to velmi subjektivní.
- A stejně to není povinné…
On v interrogativu = Que l’on nebo Qu’on?
Promiňte, že jsem tady vulgární, ale prostě to nejde obejít. Možná znáte francouzské slovo „con“ (blbec, kretén atd…). Problém je v tom, že „qu’on“ a „con“ se vyslovují stejně. Proto Francouzi rádi vkládají před „on“ hlásku L‘, aby to lépe znělo.
- C’est la pire chose que l’on ait faite
Je to ta nejhorší věc, kterou člověk (kdy) udělal.
V současné francouzštině máme tendenci stále častěji používat „qu’on“ a vyhovuje nám, jak to zní.
Jestliže jste začínající student francouzštiny, doporučuji vám přeskočit část mezi „====“, protože to, co bude následovat, vás může zmást víc než cokoli jiného.
Přeskočte ji a přejděte na konec tohoto článku, kde odpovídám na otázku „měl by student francouzštiny používat on“ ?
==========
Dále o on
Rád bych se pustil do netypických překladů „on“. Pozor, uvedl jsem je zde proto, že bych chtěl být ve svém výkladu o „on“ a jeho mnoha a mnoha možných překladech do češtiny důkladný.
Jestliže však překlad „on“ do češtiny na „já“ může občas fungovat, neznamená to, že jej takto můžete použít i vy! Některé z níže uvedených překladů jsou trochu nejisté, nedodržují přísná gramatická pravidla.
Uvádím je zde tedy proto, abyste porozuměli Francouzům, když používají „on“ tímto způsobem, ne proto, abyste ho takto používali, když mluvíte francouzsky.
On místo Je
Jen ve velmi specifických případech používáme „on“ trochu ironicky místo „je“.
Pokud se nad tím zamyslíte, „nous“ (my) zahrnuje představu „já“. Takže od „my“ k „já“ je jen jeden krok.
Lze si snadno představit, že někdo řekne:
- On va y penser – budeme o tom přemýšlet, používat tvar „my“ místo „já“ opravdu jako formu řeči, být trochu hloupý…
- J’ai mal au dos, mais je pense que ça ira mieux demain…On verra bien demain !
Bolí mě záda, ale myslím, že se to zítra zlepší… Uvidím zítra!“
V této konkrétní souvislosti jsem mluvil pouze o sobě. Používám tvar „my“, ale ve skutečnosti mám na mysli „já“…
Aby to dávalo smysl, musel bys to vidět v kontextu: důležitý by byl tón hlasu, ale je to možné a „on“ se takto často používá.
On znamená ty, v obecném smyslu
Nemluvím o „tobě“ jako o osobě stojící přede mnou. Mluvím o „vy“ použitém v obecném významu, spíš jako „lidé“ nebo „jeden“, ale vlastně tak, jak bychom ho použili dnes…
Představte si, že mluvíte s malou holčičkou. Je nepravděpodobné, že bys řekl: „když je člověk nemocný, je unavený“… možná řeknete „když jsou lidé nemocní, jsou lidé unavení“, nebo dokonce „když jsi nemocný, jsi unavený“: mluvíte o ní, ale i o všech ostatních: obecná pravda. Ve francouzštině bys tam použil „on“.
- Quand on est malade, on est fatigué
Když jsi nemocný, jsi unavený (ty = obecně lidé)
On znamená ty, v osobním smyslu
Můžeš si ale také představit, že „on“ se používá pro jednu konkrétní osobu. Je to jakýsi důraz, způsob, jak někoho „zesměšnit“.
- Alors, Pierre ? On fait le malin ? On trouve ça amusant de faire rire ses petits camarades ?
Takže, Petře ? Ty jsi ten chytrý ? Připadá ti zábavné, když se spolužáci ve třídě smějí ?
Znovu opakuji, že zde je klíčový kontext a tón. Neříkám, že „on“ se obvykle překládá jako konkrétní „vy“, ale je to možné…
On pro ně
Již jsme viděli, že „on“ může nahradit lidi obecně. Není od věci říci, že ve stejné logice by mohlo nahradit i „oni“.
Vezmu stejný příklad jako výše
- En général en France, on mange son hamburger avec une fourchette et un couteau.
Obvykle ve Francii lidé jedí hamburger vidličkou a nožem.
neboli obvykle ve Francii jedí svůj hamburger vidličkou a nožem.
On místo On a Ona
Ve francouzských restauracích a buticích nyní často uslyšíte, že lidé používají „on“ místo „vy“.
- Qu’est-ce qui lui ferait plaisir à la petite dame aujourd’hui ? On va prendre un steak-frites, comme d’habitude ?
Co by dnes udělalo radost malé dámě? Dá si steak s hranolky, jako obvykle?“
OK, tak tenhle způsob mluvy je trochu podřadný a nedoporučuji ti ho používat.
Vlastně to není dobrá gramatika ani správná francouzština a z úst cizince by to znělo opravdu, ale opravdu divně!
Ale někteří lidé tak mluví a v jejich ústech to divně nezní. Takže je třeba tomu rozumět.“
On s rozkazy a pokyny
On se běžně používá při vydávání rozkazů. Může se pak vztahovat na skupinu nebo na jednu jedinou osobu, být konkrétní nebo ne… Je to spíš způsob mluvy, reakce na situaci.
- On se calme
Uklidněte se! - On y va
Jdeme. - On arrête maintenant
Nechte toho! - On ne fait pas ça
Takhle se to nedělá (= nedělejte to/to).
Zpět k „mainstreamovým“ bodům o „on“.
Měl by student francouzštiny používat „On“?
Používání „on“ závisí na věku a úrovni „kultivovanosti“ 🧐😎🤓…
Všichni při mluvení vytváříme obraz toho, kým jsme / kým chceme být.
Zkusím najít nějaký příklad:
Pokud v angličtině neustále používáte „shall“ a „whom“, možná byste měli zůstat u „nous“: a není na tom nic špatného.
Jinak používejte „on“ pro „nous“ nebo pro „lidé (oni), jeden, vy v obecném smyslu“, a když byste v angličtině použili pasivní hlas.
Vyhněte se dalším pochybným, ale možným překladům „on“ pro „je“ nebo „on, ona, vy“ jako konkrétní osoby.
Sám používám jak „on“, tak „nous“.
Většinu času používám „on“. Ale někdy se přetrhnu, abych použil „nous“.
Proč?
Nevím: protože mi to v tu chvíli znělo lépe, protože se v tu chvíli cítím „formálněji“, protože… „nous“ existuje a je mým právem ho použít!“
Nepřemýšlejte nad tím, Francouzi často použijí to, co je jako první napadne, aniž by k tomu měli zvláštní důvod.
„Nous“ není (zatím) mrtvé, takže nemějte pocit, že musíte bezpodmínečně použít „on“.
Ale rozhodně mu musíte rozumět.
Jak nejlépe porozumět slovu „on“?
Nejlepším způsobem, jak porozumět slovu „on“ a jeho mnoha významům ve francouzštině, je trénovat, když ho slyšíte používat.
Podívejte se na francouzské audioknihy pro všechny úrovně studentů francouzštiny, které si můžete stáhnout z webu French Today: Dvojjazyčné romány French Today jsou nahrány různou rychlostí a výslovností a zaměřují se na dnešní moderní klouzavou výslovnost. A hodně se v nich vyskytuje „on“!
Prosím, zvažte podporu mé bezplatné tvorby lekcí francouzštiny: jsme malá společnost manželů z Francie.
Podpořte nás na Patreonu nebo zakoupením našich jedinečných audioknih k výuce francouzštiny. Okamžité stažení. Učte se francouzsky offline, doma nebo na cestách na jakémkoli zařízení!
Každý týden zveřejňuji nové články, takže se nezapomeňte přihlásit k odběru newsletteru Francouzština dnes – nebo mě sledujte na Facebooku, Twitteru a Pinterestu.