Podle jednoduché analýzy levice-pravice jsou ve Spojených státech kromě těch, kteří se označují za umírněné, čtyři nejčastější ideologie: liberalismus, konzervatismus, libertarianismus a populismus. Jednotlivci zastávají jednotlivé ideologie ve velmi rozdílné míře. Liberálové a progresivisté tradičně prosazují silné občanské svobody, sociální progresivismus, kulturní pluralismus a smíšenou ekonomiku s většími zásahy státu do ekonomiky a společenského života (např. do vzdělávání a zdravotní péče), než podporuje většina ostatních Američanů. Konzervativci běžně hájí pomyslný status quo z určité doby v minulosti, přičemž se domnívají, že se od něj Spojené státy výrazně odchýlily, a prosazují tradičnější postoje v sociálních otázkách, ochranu práv na zbraně a menší zásahy státu do ekonomiky. Libertariáni neboli klasičtí liberálové obvykle podporují silné občanské svobody, mír, větší svobodu volby včetně ekonomické svobody a jsou skeptičtí ke schopnosti vlády řešit problémy.
Moderátoři do svého osobního pohledu zahrnují různé aspekty z liberalismu a konzervatismu. Podle nedávných průzkumů veřejného mínění jsou umírnění běžně označováni za druhou nejpočetnější skupinu, která těsně následuje za konzervativci a tvoří 36 až 39 % populace. Umírnění jsou běžně definováni prostřednictvím omezení míry, v jaké přijímají liberální a konzervativní myšlenky. Podle exit pollů CNN jsou umírnění poměrně rovnoměrně rozděleni mezi obě hlavní strany v zemi.
Přestože liberálové jako celek bývají ideologicky nejvzdělanější demografickou skupinou (jak uvádí Pew Research Center), s rostoucí ekonomickou prosperitou mají umírnění tendenci být stále konzervativnější, což způsobuje rozdělení odborné třídy mezi republikány a demokraty. Mezi těmi, kteří se označují za liberály nebo konzervativce, se jen málo z nich identifikuje jako „krajní levice“ nebo „krajní pravice“. Většina Američanů se identifikuje buď jako „umírněná“, nebo jako „poněkud“ liberální či konzervativní.
Ačkoli libertariáni často nejsou zmiňováni ve velkých průzkumech a jsou méně organizovaní než liberálové či konzervativci, tvoří významnou menšinu, která tvoří zhruba 13 % voličů. Libertariáni běžně zastávají liberální názory na sociální otázky, ale konzervativní názory na ekonomické otázky. Od 80. let 20. století většina libertariánů upřednostňuje Republikánskou stranu, ačkoli v posledních letech se náskok ve prospěch republikánů začal zmenšovat kvůli odporu libertariánů k mnoha sociálním otázkám podporovaným v poslední době republikány.
KonzervatismusUpravit
Konzervatismus: Konzervatismus ve Spojených státech a Nová pravice ve Spojených státech
Ve Spojených státech se moderní konzervatismus zformoval ve druhé polovině 20. století a postupem času reagoval na politické a společenské změny spojené s událostmi, jako byla Velká hospodářská krize, napětí se Sovětským svazem ve studené válce, hnutí za občanská práva, kontrakultura 60. let, deregulace hospodářství na přelomu 70. a 80. let, rozvrat koalice New Deal v 80. letech a teroristická hrozba 21. století. K nejvíce podporovaným politickým otázkám mezi konzervativci patří ekonomický liberalismus, fiskální konzervatismus a forma sociálního konzervatismu, která je přitažlivější pro křesťanskou pravici.
Slovo „konzervativní“ pochází ze slova „konzervovat“, označuje tedy ty, kteří si obecně přejí konzervovat status quo, konzervovat morálku nebo konzervovat peníze. Názory na jednotlivé politiky se u různých podskupin liší. Celkově většina konzervativců podporuje snižování daní a další laissez-faire (omezené vládní zásahy) politiku, je proti sňatkům osob stejného pohlaví, proti potratům, proti přísnějším zákonům o kontrole zbraní z důvodu druhého dodatku a veřejné bezpečnosti a je pro zvýšení vojenských výdajů na rozdíl od jiných federálních výdajů. Konzervativci mají tendenci upřednostňovat rasovou barvoslepost a jsou proti pozitivním akcím/pozitivním diskriminačním kvótám. Nacionalističtí konzervativci častěji povolují mučení osob podezřelých z terorismu za účelem výslechu, zatímco někteří sociální konzervativci jsou proti sekularismu a ateismu ve veřejných školách. Konzervativci mají tendenci upřednostňovat státní vládu před federální a vyhrazují si federální vládu pro záležitosti národní bezpečnosti.
Přibližně třetina americké veřejnosti se sama označuje za konzervativce. V široké veřejnosti běžně převažují konzervativci nad liberály, přičemž obě ideologické skupiny převyšují centristé. Zejména vojensko-průmyslový komplex zůstává konzervativní baštou. Průzkum Military Times z roku 2003 zjistil, že „armáda se považuje za jednoznačně konzervativnější a republikánštější“. V průzkumu z prosince 2006 se 46 % aktivního personálu označilo za republikány, což je pokles oproti 60 % v roce 2004. Ve volbách v letech 2000, 2004 a 2006 průzkumy CNN exit polls zjistily, že zhruba 80 % konzervativců, kteří se sami označují za republikány, volilo republikány.
Studie Pew Research Center, kde výzkum přiřadil typologické klasifikace na základě odpovědí na politické a ideologické otázky, zjistila, že významné procento demokratických voličů jsou sociální konzervativci, kteří volili Demokratickou stranu pouze kvůli levicovějším ekonomickým metodám a také kvůli dlouhodobé příslušnosti k této straně, zejména mezi dixokraty a černochy. Tato studie rozdělila konzervativce do čtyř skupin: Podnikatelé, sociální konzervativci, provládní konzervativci a konzervativní demokraté. Z konzervativních skupin byli nejčastější typologickou skupinou Konzervativní demokraté, kteří tvořili 14 % respondentů, zatímco Enterprisers a Provládní konzervativci byli mezi konzervativními skupinami nejméně častí – 9 %. Enterprisers měli druhý nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí (46 %) za liberály a procentuálně se s liberály shodovali v počtu lidí s příjmem domácnosti 75 000 USD a více (41 %), přičemž ve skutečnosti měli vyšší podíl lidí s příjmem domácnosti 50 000 USD a více (62 %). Všechny konzervativní demografické skupiny byly nábožensky založené, méně než 10 % respondentů se označilo za „sekulární“, zatímco u liberálů to bylo 22 %.
Hodnotové rozdíly u GOP jsou možná překvapivě největší s ohledem na roli vlády. Větší stan republikánů nyní zahrnuje více voličů s nižšími příjmy než dříve a mnozí z těchto voličů upřednostňují aktivistickou vládu, která by pomáhala pracujícím. Vládní regulace na ochranu životního prostředí je otázkou, která má zvláštní potenciál rozdělit republikány. V této otázce existují velké rozdíly jak uvnitř GOP, tak obecněji mezi voliči pravého středu… Přesto mají republikáni kromě převažující podpory svalnaté zahraniční politiky a široké shody v sociálních otázkách také mnoho společného. – Pew Research Center, 2005
LiberalismEdit
Liberalismus ve Spojených státech je nejčastěji charakterizován moderní směsí sociálního liberalismu a progresivismu se silným (i když často nepřiznaným) ordoliberálním proudem. Méně často může označovat také formy klasického a neoliberalismu. Liberálové ve Spojených státech obhajují silné občanské svobody a sociální progresivismus, podle něhož je třeba měnit společenské zvyklosti, kdykoli je to nutné pro větší dobro společnosti nebo pro prospěch těch, kteří se chtějí do těchto společenských uspořádání zapojit. Jsou přesvědčeni, že vládní opatření jsou potřebná k tomu, aby lidé byli co nejsvobodnější. Vláda tak musí zajistit poskytování pozitivních práv, chránit občanské svobody a zajistit rovnost. Američtí liberálové běžně odmítají jak laissez-faire kapitalismus, tak socialismus jako prostředky rozdělování ekonomických zdrojů. Za ideální považují smíšenou ekonomiku, tj. kapitalistickou ekonomiku volného trhu s omezenou vládní regulací a zásahy. V poslední době se mezi liberály objevuje silné hnutí proti sociálnímu zabezpečení podniků, kterému jsou obecně nakloněni provládní konzervativci. Mezi americkými liberály je poměrně běžný kulturní pluralismus.
Liberalismus sází na to, že stát… může být silný, ale omezený – silný, protože omezený…. Práva na vzdělání a další požadavky na lidský rozvoj a bezpečnost mají za cíl prosazovat rovné příležitosti a osobní důstojnost a podporovat tvůrčí a produktivní společnost. Aby byla tato práva zaručena, podporují liberálové širší sociální a ekonomickou roli státu, která je vyvážena silnějšími zárukami občanských svobod a širším společenským systémem brzd a protivah zakotveným v nezávislém tisku a pluralitní společnosti. – Paul Starr, sociolog z Princetonské univerzity, The New Republic, březen 2007
Podle Pew Research Center se liberálové od ostatních typografických skupin odlišují zejména svými sociálně progresivními názory. V roce 2004 byli liberálové jedinou skupinou, která obhajovala sňatky osob stejného pohlaví a eutanazii, tedy politiky považované za levicové ve srovnání s Demokratickou stranou. Mezi nejvýznamnější liberální periodika patří The Nation, The American Prospect a The New Republic. The New Republic popsal svou politickou pozici a podal stručný přehled současného amerického liberalismu v úvodníku z června 2006, kde uvedl, že je „velmi výrazně proti Bushovým daňovým programům, proti Bushově ‚reformě‘ sociálního zabezpečení, proti snížení dědické daně, pro radikální změny ve zdravotnictví, nadšeně se staví za ekologii gorovského typu, za nárok ženy na potrat, za sňatky homosexuálů, za zvýšení minimální mzdy, za agresivní prosazování alternativ k naší současné závislosti na ropě a současnému daňovému zvýhodnění automobilů pohlcujících benzín“.
Převážně běloši (83 %), nejvzdělanější skupina (49 % má vysokoškolský titul nebo více) a nejmladší skupina po Bystřanech. Nejméně nábožensky založená skupina v typologii: 43 % uvádí, že zřídka nebo nikdy nenavštěvuje náboženské obřady; téměř čtvrtina (22 %) je sekulárních. Více než třetina z nich se nikdy nevdala (36 %). Nejpočetnější skupina bydlící v městských oblastech (42 %) a v západní polovině země (34 %). Nejbohatší demokratická skupina (41 % vydělává nejméně 75 000 dolarů). – Pew Research Center
V závislosti na průzkumu a metodě je zhruba 19 % až 26 % americké veřejnosti liberální. Liberálové většinou hlasují pro Demokratickou stranu a tvoří zhruba 43 % demokratické základny. Liberalismus bývá nejvýraznější v akademické obci a mezi lidmi s vyšším vzděláním. V roce 2004 se 72 % vyučujících na plný úvazek na čtyřletých vysokých školách označilo za liberály. V průzkumu z roku 2004, kterého se zúčastnilo 1 000 ekonomů, převažovali registrovaní demokraté nad registrovanými republikány v poměru 2,5 ku jedné. Většina ekonomů upřednostňovala „bezpečnostní předpisy, kontrolu zbraní, přerozdělování, veřejné školství a antidiskriminační zákony“, zatímco byla proti „přísnějším imigračním kontrolám, státnímu vlastnictví podniků a clům“. Mezi sociology a antropology převažují demokraté nad republikány v poměru 20:1.
V posledních desetiletích se politické názory Američanů staly progresivnějšími, přičemž lidé mladší třiceti let jsou výrazně liberálnější než celková populace. Podle nedávných průzkumů 56 % lidí ve věku od 18 do 29 let podporuje sňatky homosexuálů, 68 % uvádí, že ochrana životního prostředí je stejně důležitá jako vytváření pracovních míst, 52 % „si myslí, že přistěhovalci ‚posilují zemi svou tvrdou prací a talentem'“, 62 % je pro program „všeobecné zdravotní péče financované z daní a spravované vládou“ a 74 % „říká, že ‚vůle lidu‘ by měla mít větší vliv na U. S. A.“.zákony USA než Bible“, zatímco u běžné populace je to 37 %, 49 %, 38 %, 47 % a 58 %.
Převažují běloši (91 %), muži (76 %) a finančně dobře situovaní (62 % má příjem domácnosti alespoň 50 000 dolarů, zatímco v celé zemi je to 40 %). Téměř polovina (46 %) má vysokoškolské vzdělání a 77 % je ženatých či vdaných. Téměř čtvrtina (23 %) je vojenskými veterány. Pouze 10 % z nich je mladších 30 let. – Pew Research Center, 2005
Převažují běloši (91 %), ženy (58 %) a nejstarší ze všech skupin (průměrný věk je 52 let; 47 % je 50 let a více); téměř polovina žije na jihu. Většina (53 %) chodí každý týden do kostela; 43 % jsou bílí evangelikální protestanti (dvojnásobek celostátního průměru 21 %). – Pew Research Center, 2005
převážně ženy (62 %) a relativně mladí; nejvyšší podíl příslušníků menšin ze všech republikánsky orientovaných skupin (10 % černoši, 12 % hispánci). Většina (59 %) má nejvýše středoškolské vzdělání. Chudší než ostatní republikánské skupiny; téměř polovina (49 %) má příjem domácnosti nižší než 30 000 USD (přibližně stejně jako znevýhodnění demokraté). Téměř polovina (47 %) jsou rodiče dětí žijících v domácnosti; 42 % žije na jihu. – Pew Research Center, 2005
Starší ženy a černoši tvoří značnou část (27 %, resp. 30 %). Poněkud méně vzdělaní a chudší než národ celkově. Věrnost Demokratické straně je poměrně silná (51 % se označuje za „silné“ demokraty), ale plných 85 % se označuje za konzervativní nebo umírněné ideology. – Pew Research Center, 2005
Z průzkumu Pew Research Center také vyplývá, že konzervativci mají tendenci silněji věřit v osobní zmocnění než liberálové. Mezi nejbohatší a nejvzdělanější skupinou konzervativců, Enterprisers, 95 % věřilo, že většina lidí se může v životě prosadit, pokud budou tvrdě pracovat. Navzdory podobným příjmům a úrovni vzdělání souhlasilo s Enterprisery v této otázce pouze 53 % liberálů, zatímco 39 % s nimi nesouhlasilo a dalších 5 % odmítlo odpovědět. Dokonce i mezi nejchudšími a nejméně vzdělanými skupinami jak konzervativců (provládní konzervativci), tak levice (znevýhodnění demokraté) jsou tyto rozdíly v názorech na osobní posílení patrné. Zatímco 74 % provládních konzervativců věřilo, že se lidé mohou prosadit tvrdou prací, pouze 14 % znevýhodněných demokratů s tím souhlasilo, zatímco 79 % s tím nesouhlasilo a zbylých 7 % odmítlo odpovědět.
.