Cíle: Aktivní uhlí je nejběžnější formou dekontaminace zažívacího traktu nabízenou potenciálně otráveným dětem na pohotovostních odděleních ve Spojených státech. Naším cílem bylo popsat tuto praxi s ohledem na načasování, způsob podání, použití ochucovadel a výskyt jiných nežádoucích účinků než zvracení.
Metody: Popisné údaje byly prospektivně shromážděny z po sobě jdoucích podání jednorázových dávek aktivního uhlí v rámci městského akademického pediatrického pohotovostního oddělení po dobu 2,5 roku.
Výsledky: Do studie bylo zařazeno dvě stě sedmdesát pět subjektů. Medián doby, která uplynula mezi požitím a příjezdem na pohotovostní oddělení, byl 1,2 hodiny. Přestože 55 % dětí dostalo živočišné uhlí do 1 hodiny od příjezdu na oddělení urgentního příjmu, pouze 7,8 % dětí dostalo živočišné uhlí do 1 hodiny od expozice otravě. Dobrovolně vypilo živočišné uhlí 44 % dětí mladších 6 let, 50 % dětí ve věku 6-12 let a 89 % dětí ve věku 12-18 let (P < 0,01). Zdravotnický personál se rozhodl nenabídnout živočišné uhlí perorálně 42 asymptomatickým dětem ze 176 subjektů mladších 6 let. Ze 114 malých dětí, kterým bylo perorálně nabídnuto živočišné uhlí, jich 36 (32 %) odmítlo nebo je netolerovalo. V 59 % případů perorálního podání přidávaly sestry do živočišného uhlí ochucovadla, ale tento úkon nezlepšil sledovanou chutnost. U dětí mladších 6 let byl medián doby od prvního doušku do úplného požití kaše z živočišného uhlí 15 minut. Byla zaznamenána jedna aspirační plicní příhoda a jeden případ zácpy.
Závěry: Navzdory publikovaným pokynům děti ošetřené na oddělení urgentního příjmu zřídkakdy dostaly živočišné uhlí do 1 hodiny od požití. Podání živočišného uhlí žaludeční sondou se liší podle věku a jeho aplikace je částečně subjektivní. Nenašli jsme žádný důkaz, že by příchuť pomocných látek živočišného uhlí zlepšovala úspěšnost podání. Plicní aspirace živočišného uhlí, ačkoli je vzácná, by měla být zvážena při posuzování rizika léčby. Nabízíme zprávu o symptomatické zácpě po jednorázovém podání živočišného uhlí.