ANSWER
Kanadský imunizační průvodce (1) a Poradní výbor pro imunizační praxi (2) doporučují, aby lehká onemocnění, jako je například lehká infekce horních cest dýchacích s nízkou horečkou nebo bez ní, nebyla považována za kontraindikaci běžného očkování. Existují dvě úvahy: Je tato praxe bezpečná? Může narušit reakce na vakcínu (vakcíny)?“
Živé oslabené virové vakcíny by teoreticky mohly být ovlivněny aktivními, nespecifickými antivirovými reakcemi u dítěte, které by vedly k produkci interferonu. Ta je lokalizována především do oblastí zánětu, jako jsou horní cesty dýchací u dětí s rýmou. Tato úvaha se nevztahuje na systémově podávané vakcíny, jako je MMR. Čtyři rozsáhlé prospektivní kohortové studie z Kanady a Spojených států srovnávaly očkování MMR u dětí s mírným onemocněním a u zdravých kontrol a nezjistily žádný vliv mírného onemocnění na protilátkovou odpověď na jakoukoli složku vakcíny (3-5) nebo na složku proti spalničkám či zarděnkám (6). Tyto studie zahrnovaly celkem 1338 dětí ve věku 12 až 23 měsíců; 723 z nich mělo lehké onemocnění (včetně 669 s infekcí horních cest dýchacích, 41 se zánětem středního ucha a 13 s průjmem) a 615 bylo zdravých kontrol. Kromě toho populační série případů a studie případů a kontrol, která srovnávala 170 dětí se spalničkami a 6070 kontrolních dětí (7), zjistila, že očkování MMR v období respiračních viróz nezvyšuje riziko selhání vakcíny. Nebyla prokázána žádná souvislost mezi mírným onemocněním a mírou a závažností nežádoucích účinků po očkování vakcínou MMR (8).
Většina horeček nebo záchvatů spojených s MMR se objevuje týden nebo déle po očkování, což poskytuje většině dětí s nekomplikovanou virovou infekcí čas na zotavení. U očkování proti MMR se doporučuje odložit očkování v případě středně závažného nebo závažného akutního onemocnění s horečkou nebo bez ní (1,2,8), aby se předešlo skutečné nebo domnělé interakci příznaků.
U živých vakcín podávaných formou nosního spreje, jako je FluMist (MedImmune, USA), nejsou lehká onemocnění s horečkou nebo bez ní kontraindikací. Nachlazení s ucpaným nosem však může omezit podání vakcíny do nosní sliznice, a proto se považuje za důvod k odložení podání vakcíny (9).
Co inaktivované dětské vakcíny? Jsou méně náchylné k imunitním zásahům, ale způsobují bezprostřednější nežádoucí účinky, které vrcholí brzy po očkování. Žádná publikace v posledních desetiletích nehodnotila podávání inaktivovaných vakcín lehce nemocným dětem. Údaje o bezpečnosti z klinických studií moderních vakcín DTaP/IPV/Hib podaných současně s pneumokokovou konjugovanou vakcínou uvádějí výskyt horečky až 25 % (10), a to hlavně večer po očkování. Přidání této potenciální horečky k již existující horečce je praktickým problémem, neboť si uvědomujeme strach, který mírná nebo vysoká horečka u mnoha rodičů vyvolává (11). Odložení očkování může být rozumné u horečnatého dítěte, ale je zbytečné u dětí s lehkým onemocněním bez horečky, kdy jsou indikovány inaktivované vakcíny.
V souhrnu by měl být poskytovatel zdravotní péče ujištěn, že lehké onemocnění není důvodem k odložení rutinního očkování. Mnoho kvalitních studií poskytlo pro toto doporučení silnou podporu. Bylo prokázáno, že odkládání očkování u běžných, lehkých onemocnění u dětí vede k promarnění příležitosti k očkování, proto by se mělo omezit na vybrané děti s horečkou.