Podle nového výzkumu byly olivy poprvé domestikovány ve východním Středomoří před 8 000 až 6 000 lety.
Zjištění, která byla dnes (5. února) zveřejněna v časopise Proceedings of the Royal Society B, vycházejí z genetické analýzy téměř 1 900 vzorků z okolí Středozemního moře. Studie ukazuje, že domestikované olivy, které jsou větší a šťavnatější než divoké odrůdy, byly pravděpodobně poprvé vypěstovány z divokých olivovníků na hranici mezi Tureckem a Sýrií.
„Můžeme říci, že pravděpodobně došlo k několika krokům a že to pravděpodobně začíná v Levantě,“ neboli v oblasti, která dnes zahrnuje Izrael, Palestinu, Jordánsko, Libanon a Sýrii, řekl spoluautor studie Gillaume Besnard, archeobotanik z Národního centra pro vědecký výzkum ve Francii. „Lidé si všude vybírali nové kultivary, ale to byla až pozdější sekundární diverzifikace.“
Od biblických dob slouží olivovník jako symbol posvátnosti, míru a jednoty. Archeologové objevili olivové jámy na místech starých asi 8 000 let. A již před 6 000 lety našli archeologové důkazy o výrobě olivového oleje v izraelském Karmelu, uvedl Besnard.
O tom, kde přesně se olivy začaly pěstovat, se vedou vášnivé diskuse.
Pro odhalení historie olivovníku tým odebral 1 263 vzorků divokých a 534 vzorků pěstovaných olivovníků z celého Středomoří a analyzoval genetický materiál z chloroplastů stromů, zelených rostlinných struktur, v nichž probíhá fotosyntéza. Protože DNA chloroplastů se předává z jednoho stromu na potomky, kteří vyrůstají v jeho okolí, může tato DNA odhalit lokální změny v liniích rostlin, řekl.
Výzkumníci pak rekonstruovali genetický strom, aby ukázali, jak se rostlina šířila. Tým zjistil, že tenké, malé a hořké divoké plody nejprve ustoupily větším olivám bohatým na olej na hranici mezi Tureckem a Sýrií.
Po této první kultivaci pochází dnešní domestikované olivy většinou ze tří ohnisek: Blízkého východu (včetně Kypru), Egejského moře a Gibraltarského průlivu. S rozvojem civilizace se pak postupně rozšířily po celém Středomoří.
Aby však vědci získali skutečnou představu o tom, jak olivovník vznikl, neměli by se zabývat pouze chloroplastovou DNA, řekl André Bervillé, genetik z francouzského Národního ústavu pro zemědělský výzkum, který se na studii nepodílel. Jaderná DNA, která je obsažena v pylu, by měla být také analyzována, řekl Bervillé pro LiveScience.
„Pyl olivovníku je přenášen větrem, takže může migrovat na velké vzdálenosti,“ řekl.
Kombinace obou typů DNA by vědcům umožnila pochopit, jak došlo k lokálnímu pěstování olivovníku i jak došlo ke změnám na větší vzdálenosti, řekl.
Sledujte LiveScience na Twitteru @livescience. Jsme také na Facebooku & Google+.
Nejnovější zprávy
.