PŘEČTENÍ:
Přečtěte si tento článek a dozvíte se o rysovém přístupu k vedení a jeho kritice.
Úvod rysového přístupu:
Traitový přístup představuje nejstarší pojetí vedení a byl populární v letech 1930 až 1950. Podle této teorie existují určité osobnostní vlastnosti a rysy, které jsou nezbytné pro to, aby byl člověk úspěšným vůdcem. Zastánci jejich teorie jsou toho názoru, že osoby, které jsou vůdci, jsou lépe psychologicky nastaveny k tomu, aby projevily lepší úsudek a zapojily se do společenských aktivit.
Vyhledávají více informací, poskytují více informací a ujímají se vedení při výkladu nebo shrnutí situace. Většina teorií rysů se domnívá, že vůdčí vlastnosti jsou zděděné nebo vrozené a nelze je získat učením.
PŘEDPOKLADY:
Mnoho výzkumníků uvedlo své názory na typ vlastností, které jsou považovány za nezbytné pro efektivní vedení. Henry Fayol rozdělil tyto vlastnosti na fyzické, duševní, morální, vzdělanostní, technické a zkušenostní. Charles Brid zkoumal dvacet seznamů vlastností přisuzovaných vůdcům v mnoha průzkumech a zjistil, že žádná z vlastností se neobjevuje na všech seznamech. Vůdci byli klasifikováni podle nejrůznějších vlastností, které sahaly od uhlazenosti až po ušlechtilost. Přehled různých výzkumů předložil Ralph M. Stogdill.
Podle něj různé teorie vlastností navrhly tyto rysy u úspěšného vedoucího:
(i) fyzické a konstituční faktory
(ii) inteligence
ADVERTISEMENTY:
(iii) Sebevědomí
(iv) Společenskost
(v) Síla vůle (iniciativa, vytrvalost, ctižádost)
(vi) Dominance
ADVERTISEMENTY:
(vii) Povzbudivost (hovornost, veselost, nadšení, pohotovost, originalita, expresivita)
V pozdější studii Gliseli, zjistil následující vlastnosti související s úspěchem ve vedení:
(i) Schopnost vedení
(ii) Inaktivita při dosahování výsledků
ADVERTISEMENTY:
(iii) Sebeaktualizace
(iv) Inteligence
(v) Sebevědomí
(vi) Rozhodnost
ADVERTISEMENTY:
Studium linií úspěšných vůdců ukazuje, že mnoho z nich má následující důležité vlastnosti:
1. Inteligence:
Tato vlastnost je považována za nejdůležitější. Vůdci mají obecně vyšší úroveň inteligence, než je průměr jejich následovníků. Inteligence je do značné míry přirozenou vlastností člověka, protože přímo souvisí s mozkem. Protože se lidé s mozkem rodí, obecně platí, že „vůdci se rodí, a ne tvoří“.
Inteligence znamená schopnost vědecky myslet, přesně analyzovat a jasně a přesně interpretovat problémy, které před nimi stojí. Přestože se jedná o přirozenou vlastnost, psychologové tvrdí, že inteligenci lze zlepšit pomocí vhodných tréninkových programů.
ADVERTIVITA:
2. Fyziologické faktory:
Fyzické vlastnosti člověka určují jeho osobnost, která je zase důležitým faktorem při určování úspěšnosti vedení. Výška, hmotnost, tělesná stavba, zdraví a vzhled jedince mají velmi silný vliv na osobnost a úspěšnost vedení.
3. Emocionální stabilita:
Chce-li být vůdce úspěšný, musí mít vysokou úroveň emoční stability. Musí být konzistentní ve svém jednání, neměl by být zaujatý a měl by umět ovládat hněv. Musí být dobře nastavenou a sebevědomou osobností, která věří, že většinu situací úspěšně zvládne.
PŘEDPOKLADY:
4. Intenzivní vnitřní motivační pohon:
Úspěšní lídři mají zpravidla velmi intenzivní vnitřní motivační pohnutky. Mají vnitřní nutkání neustále něčeho dosahovat. Nejenže by měl být motivován sám sebou, ale musí mít i potřebné vlastnosti k tomu, aby motivoval ostatní. Měl by hrát aktivní roli při podněcování vnitřních pohnutek také u svých následovníků.
5. Postoj k lidským vztahům:
Úspěch vedoucího závisí na spolupráci lidí. Proto musí úspěšný vedoucí disponovat postojem lidských vztahů. Měl by se vždy snažit rozvíjet sociální porozumění s ostatními lidmi. Měl by mít důvěrné znalosti o lidech a mezilidských vztazích. Pro vedoucího je velmi důležité mít znalosti o tom, jak lidé reagují na různé situace.
6. Vize a předvídavost:
Úspěšný vedoucí by měl mít schopnost nahlížet do budoucnosti a vizualizovat trendy a navrhovat svou politiku a programy s předvídavostí založenou na logických programech.
PŘEDNOSTI:
7. Empatie:
Empatie je schopnost člověka pozorovat věci nebo situace z pohledu druhých. Empatie je důležitým aspektem úspěšného vedení. Efektivní vedoucí by měl vědět, co vede druhého člověka k tomu, aby smýšlel stejně jako on, i když s ním nemusí nutně souhlasit. Na základě empatie může předvídat a chápat chování lidí, ale k tomu musí mít pochopení pro práva, přesvědčení, hodnoty a pocity druhých lidí.
8. Spravedlnost a objektivita:
Dobrý vedoucí musí při jednání s podřízenými projevovat spravedlnost a objektivitu. Neměl by být zaujatý a neměl by se nechat emocionálně angažovat do té míry, aby bylo obtížné stanovit objektivní diagnózu a realizovat požadovaná opatření.
9. Technické dovednosti:
Plánování, organizování, delegování, analýza, vyhledávání rad, rozhodování, kontrola a získávání spolupráce představují technické schopnosti vedení. Vedoucí může svými technickými dovednostmi získat podporu svých podřízených.
REKLAMY:
10. JAKÉ JSOU MOŽNOSTI VEDENÍ? Otevřená mysl a přizpůsobivost:
Pružnost nebo otevřená mysl je vlastnost, díky níž se vedoucí pracovník více ztotožňuje se skupinou. Neměl by být kritický k ostatním. Musí se přizpůsobit pohledu ostatních a měl by být ochoten na jeho základě upravit své rozhodnutí.
11. Umění komunikace:
Chce-li být vedoucí úspěšný, musí umět efektivně komunikovat. Dobré komunikační dovednosti lze využít k přesvědčovacím, informačním a stimulačním účelům. Úspěšný vedoucí je zpravidla extrovert a sebevědomý člověk.
12. Sociální dovednosti:
Sociální dovednosti hrají v úspěšném vedení velmi důležitou roli. Vedoucí by měl znát plusové a minusové body svých podřízených. Měl by mít schopnost pracovat se svými lidmi tak, aby si získal jejich důvěru a loajalitu. Úspěšný vedoucí je ten, s nímž lidé spolupracují ochotně a ne pod tlakem.
DOPORUČENÍ:
Výše uvedený výčet vlastností je pouze orientační a není vyčerpávající. Osoba nemusí mít většinu výše uvedených vlastností, a přesto může být efektivním vedoucím. Vůdcovství je natolik komplexní téma, že jej nelze jednoznačně identifikovat výčtem jeho důležitých vlastností.
Kritika přístupu založeného na vlastnostech:
Je sice velmi jednoduchá, ale přesto tato teorie nepřináší jednoznačné výsledky. Jenning došel k závěru, že „padesát let studií nepřineslo jedinou stopu osobnosti nebo soubor vlastností, které by bylo možné použít k rozlišení vůdců a nevůdců“.
Krátce řečeno, tato teorie byla kritizována z následujících důvodů:
1. Různé studie dokazují, že teorie rysů nemůže platit pro všechny soubory okolností.
2. Seznam vlastností není jednotný a různí autoři uvádějí různé seznamy vlastností.
3. Nezohledňuje vliv dalších faktorů na vedení.
PŘEDPOKLADY:
4. Teorie neuvádí srovnatelný význam různých rysů.
5. Existovalo mnoho osob, které byly vynikajícími vůdci v podnikání, ačkoli byly bez humoru, úzkoprsé, nespravedlivé a autoritářské. Stejně tak existovalo mnoho osob, které nebyly dobrými vůdci, ačkoli měly výše specifikované vlastnosti.
6. Nebyly uvedeny žádné důkazy o míře jednotlivých vlastností, protože lidé mají různé vlastnosti v různé míře.
7. Neexistují žádné jednoznačné testy pro měření těchto vlastností, a proto nelze vyvozovat žádné závěry.
Tato teorie však stanoví, že vůdci by měli mít určité osobní vlastnosti. Některé z těchto vlastností jsou vrozené, jiné může vedení rozvíjet prostřednictvím vhodných školicích programů.
.