Příjem celozrnného a na vlákninu bohatého žitného chleba versus rafinovaného pšeničného chleba nerozlišuje složení střevní mikrobioty u finských dospělých s metabolickým syndromem

Předpokládá se, že celozrnné (WG) potraviny bohaté na nestravitelné sacharidy modulují složení střevní mikrobioty. V randomizované, paralelní, dvouramenné 12týdenní intervenci jsme zjišťovali, zda konzumace WG a žitného chleba bohatého na vlákninu ve srovnání s rafinovaným pšeničným chlebem ovlivňuje složení mikrobioty u finských jedinců ve věku 60 ± 6 let s metabolickým syndromem. Vzorky stolice od 51 účastníků (25 mužů, 26 žen) před intervencí a po ní byly zpracovány pro analýzu mikrobioty pomocí fylogenetického mikročipu a kvantitativní polymerázové řetězové reakce zaměřené na gen 16S rRNA. Příjem celozrnných potravin vypočtený z potravinových záznamů byl vyšší ve skupině konzumující žitný chléb (75 g) než ve skupině konzumující rafinovaný pšeničný chléb (4 g; P < 0,001), což potvrdily plazmatické koncentrace alkylrekorzinolu nalačno, biomarkeru příjmu celozrnných potravin. Složení střevní mikrobioty se po intervenci mezi skupinami významně nelišilo. Ve skupině konzumující rafinované pšeničné pečivo jsme však zjistili 37% pokles Bacteroidetes (P < 0,05) souběžně s 53% poklesem koncentrace alkylrekorzinolu (P < 0,001). V této skupině se snížila abundance bakterií příbuzných Bacteroides vulgatus, B. plebeius a Prevotella tannerae, zatímco se zvýšila abundance bakterií příbuzných Collinsella a členů klastrů Clostridium IV a XI. Ve vícerozměrné regresní analýze bylo množství Bacteroides spp. nejlépe vysvětleno různými tukovými sloučeninami mezi proměnnými stravy, zatímco hlavní producenti butyrátu konvertující cukr byli většinou spojeni s příjmem celozrnného a rafinovaného chleba a vlákniny. Naše výsledky naznačují, že kvalita obilovin má na složení střevní mikrobioty u účastníků s metabolickým syndromem malý vliv, a naznačují, že vliv stravy na mikrobiotu zahrnují jiné složky stravy, například tuk.