Lidé se často ptají: „Time, proč máš tolik dětí?“. Na to mohu jen odpovědět: „To mě poser, jestli to vím.“ Nicméně po důkladnějším zvážení jsem přišel na několik důvodů/racionalizací. Pokud přemýšlíte o dětech, ale nemůžete najít odvahu, tento seznam vám možná pomůže.
Nový společenský život
V době, kdy dosáhnete věku, kdy uvažujete o potenciálním rodičovství, což je v průměru lehce přes třicítku, vás už spousta vašich přátel omrzí. Mnohé z nich znáte už od školy nebo od univerzity a máte jich už léta srdečně plné zuby. Většinu kamarádů, které mám teď, jsem poznala u školních bran nebo když jsem doprovázela jedno ze svých dětí na přespání. Postupně můžete staré přátele, kteří vás začali nudit, vyhnat na okraj, protože teď jim oplácíte nudu o tom, jak je těžké najít místo ve školce, a oni uběhnou kilometr.“
Něco, o čem si můžete povídat s partnerem
Stejně jako s přáteli, tak i s partnery. Těch prvních pár let chichotání v posteli a někdy i sexu v ní ztrácí své kouzlo. Lámání si hlavy nad smyslem života a správnou reakcí na dílo současného umění je méně vzrušující než kdysi. Začínáte si uvědomovat, že jste průměrní a nudní jako všichni ostatní. Když máte děti, můžete se přestat snažit být Simone de Beauvoir a Jeanem Paulem Sartrem a věnovat se skutečnému smyslu života – utírání exkrementů z dětských zadků. Jak řekl nesmrtelný PJ O’Rourke: „Nezkoušejte si přijít jako Jean-Paul Belmondo/Aspirujte místo toho na dvě děti a byt.“
Dcera
Mnoho se mluví o tom, jak vám děti dávají někoho, koho máte rádi, a jak vám nabízejí smysl života. Co už se tak často nezmiňuje, je to, že jsou velmi zábavné. Kdybych se snažil vysvětlit, jak jsou zábavné a jakým nesčetným způsobem mě za ta léta rozesmály, znělo by to trapně. Dobře, stejně se tomu nemohu ubránit. Tady je jedna z mé hlavy. Procházel jsem se po parku a uviděl králíka. Řekl jsem svému tehdy sedmiletému synovi, pravda, povýšeně: „Podívej, miláčku, támhle je králíček.“
Ona zoufale zavrtěla hlavou a odpověděla: „Tati, já nejsem dítě. Neříkej tomu králíček.“
Odmítavě se na něj zadívala a pak se zarazila: „Je to králíček.“
Musel jsi tam být. Ale věř mi, že jsem znásobil míru svého smíchu desetkrát víc, než když jsem byl bezdětný.
Přestaneš přemýšlet o tom, že se vrhneš pod autobus
Než budeš mít děti, dost pravděpodobně prožiješ řadu filozofických krizí o životě, smrti a nesmyslnosti. Stojí to všechno za to? „Existuje jen jedna skutečně vážná filozofická otázka, a tou je sebevražda,“ řekl Camus. Po dětech si však uvědomíte, že jsou tu přece jen i jiné otázky – zda mají Beany Babies duši a jestli jsou na dně zahrady víly, jak snesou pach kompostéru? Takové otázky, které budou neustálé, obvykle nenechávají prostor pro myšlenky na sebezničení.
Krása
Děti jsou nejen zábavné, ale i krásné. Dokonce i ty ošklivé považují rodiče za krásné. Už jen to, že se obklopujete tvory tak vizuálně příjemnými, dělá z každého dne estetický požitek.
Tak do toho – udělejte to. Pořiďte si nějaké děti. Nebudu tvrdit, že toho nikdy nebudete litovat. Ve skutečnosti toho pravděpodobně budete často litovat. Ale je to pekelná zkušenost, a pokud se domníváte, že chcete být odvážní a dobrodružní, nejezděte na kánoi po Orinoku, vyhoďte kondomy do koše a začněte místo toho šablonovat volný pokoj jednorožci.
– Sledujte Tima na Twitteru @timlottwriter
{{vlevo nahoře}}
{{vlevo dole}}
{{vpravo nahoře}}
{{bottomRight}}
{{/goalExceededMarkerPercentage}}
{{/ticker}}
{{heading}}
{{#paragraphs}}
{{.}}
{{/paragraphs}}{{highlightedText}}
- Sdílet na Facebooku
- Sdílet na Twitteru
- Sdílet e-mailem
- Sdílet na LinkedIn
- Sdílet na Pinterestu
- Sdílet na WhatsApp
- Sdílet na Messenger
.