V roce 1988 podepsal smlouvu s nezávislým vydavatelstvím 16th Avenue Records, kde vystupuje jako Neal McGoy, což je fonetický přepis jeho příjmení. Vydal singly „That’s How Much I Love You“ a „That’s American“, a přestože první z nich dosáhl 85. místa v country hitparádě, album u této značky nevydal. Jako předskokan skupiny Pride pokračoval v turné až do roku 1990, tedy do stejného roku, kdy label 16th Avenue ukončil činnost.
1990-2000: V roce 1990 podepsal smlouvu s Atlantic Records a na žádost vydavatelství si změnil příjmení na McCoy, protože fanoušci ho již začali označovat jako McCoye. V témže roce vyšlo jeho debutové album At This Moment. Žádný ze tří singlů se nedostal do country Top 40, ačkoli pilotní singl „If I Built You a Fire“ se v Kanadě dostal do Top 20 country hitů. Dalšími dvěma novinkami byly titulní skladba, coververze hitu č. 1 Hot 100 skupiny Billy Vera and the Beaters z přelomu let 1986 a 1987, a „This Time I’ve Hurt Her More Than She Loves Me“, kterou napsal Earl Thomas Conley a původně ji nahrál Conway Twitty. McCoy pokračoval v koncertování a získal si „pověst vzrušujících, svobodomyslných živých vystoupení.“
V roce 1992 následovalo druhé album pro Atlantic, Where Forever Begins. Z tohoto alba vzešel jeho první americký country hit v Top 40, a to titulní skladba na 40. místě, následovaná písní „There Ain’t Nothin‘ I Don’t Like About You“ na 57. místě a „Now I Pray for Rain“ na 26. místě. Album se také poprvé dostalo do žebříčku Top Country Albums, a to na 58. místo.
V roce 1994 McCoy poprvé spolupracoval s producentem Barrym Beckettem a vydal své průlomové album No Doubt About It. Z tohoto alba vzešly jeho jediné country hity číslo 1 v podobě titulní skladby a písně „Wink“, které se také v menší míře dostaly do žebříčku Billboard Hot 100. Album také získalo platinovou certifikaci od Americké asociace nahrávacího průmyslu (RIAA) a zlatou certifikaci od Kanadské asociace nahrávacího průmyslu (CRIA). Jeho posledním singlem byla skladba „The City Put the Country Back in Me“ na 5. místě.
Polovina a konec 90. letEdit
You Gotta Love That, jeho čtvrté album, rovněž získalo platinovou certifikaci a vyšly z něj čtyři singly: „For a Change“, „They’re Playin'“ a další. Our Song“ a titulní skladba (respektive první, druhý a čtvrtý singl) se umístily na 3. místě, zatímco „If I Was a Drinkin‘ Man“ dosáhl 16. místa.
Páté studiové album s vlastním názvem zahájilo úpadek McCoyovy hitparádové dynamiky. Přestože bylo certifikováno zlatem, Neal McCoy si připsal pouze jeden hit v Top Ten, a to coververzi doo-wopového singlu „Then You Can Tell Me Goodbye“ od skupiny The Casinos z roku 1967. Další dva singly – „Going, Going, Gone“ a „That Woman of Mine“ – se oba umístily na 35. místě. V roce 1996 také nazpíval hostující vokály na charitativním singlu „Hope“ s více umělci, jehož výtěžek byl věnován nadaci T. J. Martell Foundation na výzkum rakoviny. Po „That Woman of Mine“ se dostal na 5. místo s písní „The Shake“, jedinou novou skladbou na svém prvním balíčku Greatest Hits, který reprízoval devět jeho dosavadních největších hitů a rovněž získal platinovou certifikaci.
Be Good at It, jeho šestá studiová deska, následovala v roce 1998. Bylo to jeho první album od dob Where Forever Begins, které neobsahovalo žádný hit z Top Ten. Titulní skladba „If You Can’t Be Good, Be Good at It“ se stala nejvýše umístěným singlem vydaným z něj na 22. místě, následovaná skladbou „Party On“, která se stala jeho prvním singlem od roku 1992, jenž zcela minul Top 40. Po něm následoval singl „Love Happens Like That“ na 29. místě. V témže roce se McCoy podruhé objevil na charitativním singlu pro více umělců, a to jako jeden z několika spolupracovníků na písni „One Heart at a Time“, kterou napsala Victoria Shaw ve prospěch výzkumu cystické fibrózy.
V roce 1999 vydal McCoy pro Atlantic své poslední album The Life of the Party. Na jeho kontě byly pouze dva singly: spoluautorská skladba Phila Vassara „I Was“ na 37. místě a „The Girls of Summer“ na 42. místě. On, Tracy Byrd a T. Graham Brown také hostovali v písni „Now That’s Awesome“, která obsahovala úryvky z komediálního skeče Billa Engvalla a nachází se na Engvallově albu Now That’s Awesome. Tento singl dosáhl vrcholu na 59. místě.
2000-04: Warner Bros. Records a SEA RecordsEdit
Vzhledem k uzavření nashvillské divize Atlantic Records v polovině roku 2000 bylo McCoyovo další album 24-7-365 vydáno prostřednictvím Giant Records. Obsahovalo singly „Forever Works for Me (Monday, Tuesday, Wednesday, Thursday)“, „Every Man for Himself“ a „Beatin‘ It In“, které se umístily na 38., 37. a 41. místě. Koncem roku 2000 vydal vánoční medley složené z písní „I’ll Be Home for Christmas“ a „Have Yourself a Merry Little Christmas“, které se na základě sezónního vysílání dostalo na 74. místo. Poté, co společnost Giant rovněž ukončila činnost, přešel opět ke společnosti Warner Bros. Records, kde nahrál album The Luckiest Man in the World. Ačkoli se titulní skladba dostala do country hitparády a dosáhla vrcholu na 46. místě, samotné album vydáno nebylo a McCoy koncem roku ze společnosti Warner Bros. odešel. V roce 2004 podepsal smlouvu s nezávislým vydavatelstvím SEA Records, pro které měl v polovině roku vydat singl, ale z vydavatelství odešel, aniž by cokoli vydal.
2005-07Edit
V roce 2005 Neal McCoy a jeho manažerka Karen Kane založili vydavatelství 903 Music. Jeho prvním singlem pro vlastní label byla skladba „Billy’s Got His Beer Goggles On“, která se v roce 2005 dostala do Top 10 žebříčku Hot Country Songs. Píseň posloužila jako úvodní skladba jeho alba That’s Life z roku 2005. Na album byla zařazena také coververze písně „You’re My Jamaica“ od Charleyho Pridea, které předcházelo mluvené intro generála armády Spojených států Tommyho Frankse, a studiová verze písně „Hillbilly Rap“, kterou na koncertech hrál od počátku 90. let. McCoyova další singlová nahrávka, „The Last of a Dying Breed“, dosáhla vrcholu na 36. místě.
Darryl Worley a Drew Davis Band byli také podepsáni pod 903. Worley vydal v roce 2006 u 903 album Here and Now, z něhož vzešly hity „Nothin‘ but a Love Thang“ a „I Just Came Back from a War“, které se dostaly do top 40. V květnu 2007 McCoy oznámil, že vydavatelství vyhlásilo bankrot a zavřelo své dveře.
V létě 2007 bylo možné Neala vidět, jak předvádí své komediální schopnosti v místní televizní reklamě na trhu ve Waco v Texasu pro Mike Craig Chevrolet Pontiac Buick v Marlinu v Texasu. Reklamy pokračovaly přibližně jeden rok. V jedné z nich Neal vystupuje jako loutka v rukou vedoucího pobočky dealerství Mike Craig v texaském Hillsboro.
2008-13: The Very Best of Neal McCoy, XII, and PrideEdit
V roce 2008 vydalo vydavatelství Rhino Records kompilační album s názvem The Very Best of Neal McCoy. Toto album reprízovalo většinu jeho do té doby největších hitů a obsahovalo i novou nahrávku „Rednecktified“, která vyšla jako singl, ale v hitparádě se neumístila. Později téhož roku vydal další singl, „For the Troops“, který se rovněž nedostal do hitparád. V roce 2011 vydal McCoy knihu s názvem New Mountain to Climb, která vyšla současně s vydáním stejnojmenného singlu.
V dubnu 2011 podepsal McCoy smlouvu se společností Blaster Music. Pro tuto značku vydal 6. března 2012 své dvanácté album XII. Album produkovali Blake Shelton a Miranda Lambert společně s Brentem Rowanem a nazpívali na něm doprovodné vokály v úvodním singlu „A-OK“.
O rok později McCoy vydal album Pride: A Tribute to Charley Pride prostřednictvím Slate Creek Records pod producentskou taktovkou Gartha Fundise. Na albu hostují Darius Rucker, Trace Adkins a Raul Malo ze skupiny The Mavericks. V rámci propagace alba natočili McCoy a Pride videoklip k písni „Kaw-Liga“, kterou spolu s ním napsal a původně nahrál Hank Williams, než ji Pride v roce 1969 coveroval.