Ne, salto vzad nebylo v krasobruslení zakázáno kvůli Suryi Bonalymu

Jsou tu zimní olympijské hry, krátké období jednou za čtyři roky, kdy se všichni na světě zajímají o krasobruslení. Možná až příliš, pokud o tom svědčí tento virální tweet ze čtvrtka.

Tento tweet není přesný. Tvrzení, že Surya Bonaly, francouzská krasobruslařka, která se proslavila na začátku a v polovině 90. let, byla důvodem zákazu salta vzad v krasobruslení, je nepravdivé. Salto vzad, které bylo po desetiletí základem krasobruslařských show – exhibice, Stars on Ice a podobně – bylo zakázáno v roce 1976, kdy byly Bonalymu pouhé tři roky. Prvním a posledním bruslařem, který ho legálně provedl v olympijské soutěži, byl Američan Terry Kubicka.

Tady Kubicka předvádí salto vzad v roce 1976.

Krátce poté, co Kubicka předvedl salto vzad během volné jízdy na mistrovství světa 1976 a olympijských hrách 1976 v Innsbrucku, byl tento pohyb zakázán. Důvody zákazu bývají různé, záleží na tom, koho se zeptáte. Někteří tvrdili, že byl příliš nebezpečný. Jeden z bruslařských expertů, kterého jsem se ptal, řekl, že tento pohyb byl považován za „příliš showbyznysový“, což je pravděpodobné vysvětlení vzhledem k tomu, že upjatí lidé z Mezinárodní bruslařské unie si pravděpodobně stále myslí, že královna Alžběta II. vysílala v televizi svůj vánoční projev ve Velké Británii jako „příliš showbyznysový“.“

Dalším zdůvodněním, které se nabízí, proč salto vzad nepatří do panteonu obtížných manévrů nebo skoků, je to, že všechny skoky na bruslích musí dopadat na jednu nohu, na zadní hranu. Jak si dokážete představit, to je u pohybu, jako je salto vzad, obtížné. Kubicka 1976 přistál na dvou nohách.

Ale aby bylo jasno – ať už backflip dopadl na jednu nohu, nebo ne, samotný pohyb je zakázaný. Je zakázán již delší dobu a tento zákaz není podmíněn tím, zda ho bruslař dokáže přistát na jedné noze. To nás přivádí k Bonalyové.

Když se Bonalyová objevila na olympijských hrách v roce 1998 – svých třetích a posledních hrách v japonském Naganu – potýkala se se zraněním achilovky. Bonalyová byla v letech 1993-1995 stříbrnou světovou medailistkou, ale na hrách v Naganu nebyla považována za vážnou hrozbu pro stupně vítězů. Favoritkami byly mistryně světa z roku 1997 Tara Lipinskiová a mistryně světa z roku 1996 Michelle Kwanová.

Po krátkém programu se Bonalyová ocitla na šestém místě. Zlato pravděpodobně získat nemohla a ostatní medaile byly pravděpodobně také mimo dosah vzhledem k jejímu umístění a skutečnosti, že se kvůli zranění potýkala se svými skoky. Při svém vystoupení ve volné jízdě na jednom skoku spadla, další nedotočila a zamýšlený dvojskok opustila.

Bonalyová nezvládla plánovaný trojitý lutz, druhý nejtěžší trojitý skok v ženském repertoáru. Místo toho tedy udělala salto vzad a přistála na jedné noze. Ve chvíli, kdy to Bonalyová udělala, prohlásil olympijský komentátor Scott Hamilton, že to bylo nelegální. „Dělá to, aby si získala publikum. Dostane na frak,“ řekl s odkazem na reakci rozhodčích. Hamiltonovi nebylo salto vzad cizí; tento pohyb dělal v ledních show neustále. Ve vysílání řekl, že je dělá už 14 let, i když poznamenal, že s ním nedokáže přistát na jedné noze jako Bonalyová.

Bylo to od Bonalyové pěkně drsné, když ohrnula nos nad pravidly a rozhodčími a předvedla salto vzad? To rozhodně bylo. Vytvořila tím nezapomenutelný olympijský moment? To teda jo. Byla za to nespravedlivě potrestána? Ne. Vědomě provedla nedovolený pohyb v soutěži. Bonalyová věděla, že dostane srážku, a také ji dostala.

Po těchto olympijských hrách Bonalyová ukončila závodní krasobruslení. Připojila se k různým ledním show a zájezdům, v nichž mohou krasobruslaři dělat tolik salta vzad, kolik se jim zlíbí.

Od onoho ikonického okamžiku v historii ženského krasobruslení uplynulo 20 let. V letech po ukončení soutěžní kariéry vedla Bonalyová poměrně klidný život. Opustila lední show a nyní trénuje mladé krasobruslaře v USA.

V posledních několika letech se však k životu a kariéře Bonalyové vrátili novináři, kteří chtěli lépe pochopit a ocenit jednu z mála černošek, jež se dostala do nejvyšších pater tohoto sportu. (Kromě tří stříbrných medailí z mistrovství světa byla Bonalyová pětinásobnou mistryní Evropy a devítinásobnou mistryní Francie.) Velkou pozornost věnovali tomu, jakou roli v její kariéře hrál rasismus. A tak se přirozeně onen moment salta vzad v Naganu stal předmětem přezkoumání. Ale ani v dokumentu ESPN, ani v epizodě Radiolabu o ní nezaznělo tvrzení, že tento pohyb byl zakázán kvůli Bonalyové. Ani nenaznačovaly, že srážky, které za provedení nedovoleného pohybu dostala, byly zcela neoprávněné. Spíše se zajímaly o to, co ji přivedlo k tomu okamžiku, k tomu zlomku vteřiny, kdy se rozhodla do toho jít. Jak se s ní jako s černošskou bruslařkou v průběhu let zacházelo? Co způsobilo, že se v tomto sportu cítila jako outsider? Co ji přimělo uvěřit, že, jak řekla po svém zklamání ze stříbrné medaile na mistrovství světa v roce 1994, „nemá štěstí“? Co v ní vyvolalo pocit, že v daném okamžiku nemá co ztratit?“

Odpovědi na tyto otázky nás dovedou k Bonalyové saltu vzad v roce 1998.

V prostředí s menšími sázkami se Bonalyové podařil i jiný výkon. Zde je Ryan Bradley, který předvádí salto vzad s krátkým přistáním na jedné noze v kombinaci s trojitým skokem.

(A Bonalyho salto vzad není jediné nelegální salto vzad provedené na ledě. Backflip Douga Mattise na národním šampionátu v roce 1991 předcházel Bonalyho saltu, i když Mattis nepřistál na jedné noze jako francouzský bruslař. A také na olympiádě se hraje o něco vyšší soutěž než na mistrovství USA).

V epizodě Radiolabu Bonaly hrdě mluvil o tomto okamžiku, o tom, že jako jediný na olympiádě udělal salto vzad na jednu nohu. To je docela pravda, ale jedinečnost jejího úspěchu nesvědčí jen o Bonalyho neuvěřitelných dovednostech a síle, i když to tak nepochybně je. Souvisí také s nelegálností tohoto pohybu. Stále je totiž zakázaný. Sport by potřeboval dalšího Suryu Bonalyho, ale nikdo nestojí ve frontě na to, aby se stal dalším bruslařem, který dostane masivní srážky za provedení salta vzad v olympijské soutěži.

Pokud se pravidla nezmění, lze s jistotou říci, že Bonalyho úspěch bude ještě dlouho platit.

.