NC3Rs

Logistické otázky | Využití získaných dat | Reference

Pilotní studie neboli studie proveditelnosti je malý experiment, jehož cílem je otestovat logistiku a shromáždit informace před větší studií s cílem zlepšit její kvalitu a účinnost. Může odhalit nedostatky v návrhu navrhovaného experimentu nebo postupu a ty pak mohou být odstraněny dříve, než se vynaloží zvířata, čas a prostředky na rozsáhlé studie. Pokusy na zvířatech se obvykle neprovádějí izolovaně, ale jsou součástí výzkumného programu. Dobrá výzkumná strategie vyžaduje pečlivé plánování a pilotní studie bude často součástí této strategie.

Pilotní studie je obvykle malá ve srovnání s hlavním experimentem, a proto může poskytnout pouze omezené informace o zdrojích a velikosti variability měr odezvy. Je například nepravděpodobné, že by samotná pilotní studie mohla poskytnout dostatečné údaje o variabilitě pro analýzu síly k odhadu počtu zvířat, která je třeba zahrnout do dobře navrženého experimentu. Vhodnějším zdrojem informací o variabilitě je systematický přehled literatury nebo dokonce jediná publikace. Pilotní studie však může poskytnout zásadní informace o závažnosti navrhovaných postupů nebo ošetření.

Logistické problémy, které může pilotní studie odhalit

Pilotní studie může řešit řadu logistických problémů. V rámci výzkumné strategie lze před hlavní studií vyřešit následující faktory:

  • Zkontrolovat, zda jsou instrukce poskytnuté zkoušejícím (např. postupy randomizace) srozumitelné.
  • Zkontrolovat, zda jsou zkoušející a technici dostatečně kvalifikovaní pro dané postupy.
  • Zkontrolujte správné fungování vybavení.
  • Zkontrolujte, zda pokusné zvíře dokáže plnit úkol (fyzický nebo kognitivní).
  • Zkontrolujte spolehlivost a platnost výsledků.
  • Zjistěte spodní nebo horní hranici efektu (např. u pokusných zvířat).např. pokud je úkol příliš obtížný nebo příliš snadný, dojde ke zkreslení výsledků).
  • Posoudit, zda je úroveň zásahu přiměřená (např. dávka léčiva).
  • Zjistit nežádoucí účinky (bolest, utrpení, strach nebo trvalé poškození) způsobené zákrokem a účinnost opatření k jejich snížení (např. zákrok proti bolesti, utrpení, strachu nebo trvalému poškození).např. dávka analgezie a její rozvrh).
  • Definice časných humánních koncových bodů.

Jak naložit s údaji/informacemi

Získané informace o logistických otázkách by měly být začleněny do hlavního plánu studie. Vzhledem k tomu, že účelem pilotní studie je posoudit proveditelnost experimentu, je velmi zřídka smysluplné prezentovat více než souhrnnou statistiku údajů. Ve skutečnosti mohou být údaje irelevantní, pokud se objeví problémy s metodami.

Pokud pilotní studie nevede k úpravě materiálů nebo postupů, pak mohou být údaje vhodné pro začlenění do hlavní studie. Před začleněním pilotních údajů je třeba pečlivě zvážit strategii výběru vzorků použitou pro výběr subjektů a možnost změn v průběhu času. I když se pilotní údaje takto nepoužijí a i když se konečný návrh výrazně liší od pilotní studie, je užitečné zahrnout informace o pilotní studii do jakýchkoli publikací nebo zpráv vyplývajících z hlavního experimentu, protože to může informovat o návrhu budoucích experimentů.

Možná bude nutné provést druhou pilotní studii k posouzení revidované hlavní studie nebo v některých případech bude nutné od hlavní studie upustit.

  • Lancaster GA, Dodd S, Williamson PR (2004). Design a analýza pilotních studií: doporučení pro správnou praxi. Journal of Evaluation in Clinical Practice 10(2): 307-312 doi: 10.1111/j..2002.384.doc.x.
  • Ruxton GD, Colegrave N (2006). Experimental Design for the Life Sciences (2. vydání). Oxford University Press.
  • Cochran WG, Cox GM (1992). Experimental Designs (2. vydání). John Wiley & Sons.
  • Altman DG (1991). Practical Statistics for Medical Research (Praktická statistika pro lékařský výzkum). Chapman & Hall.
  • Festing MF et al (2002). The design of animal experiments: Reduction the use of animals in research through better experimental design, London UK, Royal Society of Medicine Press.

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.