Nahuatl

Termín nahuatl (nawatlahtolli) zahrnuje řadu blízce příbuzných jazyků, které tvoří nejjižnější větev uto-aztécké jazykové rodiny. Slouží jako obecný název pro 27 jazykových variant (Ethnologue), z nichž některé jsou vzájemně nesrozumitelné a kterými dnes v Mexiku hovoří více než 1,6 milionu lidí. Nahuatlem dnes v Mexiku mluví více lidí než kterýmkoli jiným domorodým jazykem. Název nahuatl znamená „něco, co dobře zní“. Někdy se tímto termínem označuje také klasická nahuatl, správní jazyk aztécké říše, který sloužil jako lingua franca ve Střední Americe od 7. do 16. století našeho letopočtu, kdy do Nového světa přišli španělští conquistadoři.

Předpokládá se, že národ Nahua pochází z oblasti dnešních jihozápadních Spojených států a severozápadního Mexika, že se oddělil od ostatních uto-aztéckých národů a kolem roku 500 n. l. migroval do středního Mexika, kde se nakonec rozšířil a stal se dominantním národem ve středním Mexiku.

Stav

Z 27 variet nahuatlu, které uvádí Ethnologue, má pouze 12 variet více než 10 000 mluvčích, 11 variet má pouze 1 000-9 000 mluvčích a 3 variety již vymřely. Stejně jako v případě jiných domorodých jazyků Mexika je většina mluvčích nahuatlu bilingvní v nahuatlu a španělštině. V některých městech se mladí lidé neučí nahuatl, zatímco v jiných oblastech většina dětí nastupujících do školy neumí španělsky. V některých oblastech existují základní a dokonce i střední školy s výukou v nahuatlu.

Dialekty

Lingvisté rozlišují tři základní dělení nahuatlských jazyků podle osudu klasického nahuatlského fonému */tl/.

• Střední a severní variety si zachovaly /tl/, např, Nahuatl.
• Východní variety nahradily /lt/ za /t/, např. Nahuat.
• Západní variety nahradily /tl/ za /l/, např. Nahual.

Struktura

Zvukový systém

Fonematické inventáře různých variet nahuatlu se příliš neliší. Nahuatlské slabiky se obvykle skládají z jedné samohlásky, před níž nebo po níž případně následuje jedna souhláska. Nejčastějším typem slabiky je souhláska + samohláska. Souhláskové shluky se vyskytují pouze proto, že na sebe narazí dvě souhlásky ze dvou samostatných slabik. Nahuatl obecně nemá diftongy, takže když jsou dvě samohlásky napsány společně, patří do různých slabik a vyslovují se odděleně.

Následující tabulky ukazují standardizovaný fonematický inventář založený na inventáři klasické nahuatl. V mnoha moderních dialektech některé z těchto hlásek chybějí nebo obsahují jiné.

Samohlásky

Nahuatl má čtyři samohlásky, které mohou být dlouhé nebo krátké. Délka samohlásky má vliv na význam slova, např. istaʔsůl“ a ista:ʔ „bílý“. Rozdíl mezi dlouhými a krátkými samohláskami může v některých variantách jazyka mizet. Různé ortografie nahuatlu zobrazují dlouhé samohlásky různě. Některé používají dvojhlásku, např. o:, některé používají makron, např. ō, jiné píší dvojhlásku, např, oo.

.

Zavřít	i
Střední	e		o
Otevřít		a

Souhlásky

Varianty nahuatl mají poměrně malý inventář souhláskových fonémů. Nevyskytují se zde žádné znělé stopky, frikativy ani afrikáty.

.

				Palatální		Labiovelární
Stopy	p	t			k	kʷ	ʔ
Frikativy		s	ʃ				(h)
Afrikáty		tɬ, ts	tʃ
Laterály		l
Nasální	m	n
Polosamohlásky	w				j

• /kʷ/ = vyslovuje se jako /k/ se zaoblenými rty. /kʷ/ se píše jako cu nebo qu, když předchází zadní samohláska; cuh nebo uhc v koncové pozici slabiky;
• /ʔ / = zvuk mezi samohláskami ve slově uh-oh
• ʃ// = š ve slově shop; v pravopise zastoupen x
• /tʃ/ = ch ve slově chap
• /ts/ = ts ve slově cats; často se píše jako tz
• /tɬ/ nemá v češtině ekvivalent; zkuste vyslovit a a bezhlásku současně.
• /j/ = y ve slově yet

Stres

Stres ve většině variet nahuatlu připadá na předposlední (předpředposlední) slabiku.

Gramatika

Nahuatl je polysyntetický jazyk, tzn, že ke kořenům přidává různé druhy afixů (prefixů a/nebo sufixů) a vytváří tak velmi dlouhá slova. Tato slova fungují v jazycích, jako je angličtina, jako celé věty. Například v tetelcingo nahuatl existuje osmnáctislabičné slovo nehualmoyecastemojmolunijtzinutinemisquioni, které znamená „Vy, ctihodní lidé, jste mohli přijít a bouchnout se do nosu tak, aby vám tekla krev, ale ve skutečnosti jste to neudělali“. Klikněte sem a podívejte se, jak bylo toto dlouhé slovo sestaveno.

Podstatná jména a zájmena

• Většina gramatických tvarů podstatných jmen se označuje příponami.
• Podstatná jména patří do jedné ze dvou tříd: živá nebo neživá.
• Podstatná jména se označují pro číslo: jednotné a množné.
• Podstatná jména se označují pro rod.
• Pády podstatných jmen se označují jednou ze dvou přípon: absolutivem a posesivem, jako v příkladu níže z Wikipedie.
• Některé variety nahuatl rozlišují mezi inkluzivními a exkluzivními zájmeny první osoby množného čísla.
• Mnoho variet rozlišuje zájmena druhé a třetí osoby honorifikující a nehonoifikující, např, tehwa:tl ‚nehonorované vy jednotné číslo‘ a amehwa:ntzitzin ‚honorifikované vy množné číslo‘ (Wikipedie).

.

muž	oquichtl	absolutní číslo jednotné
muž	oquichtin	absolutiv množného čísla
můj muž	noquich	posesivní singulár
my men	noquichhuān	posesivní plurál

Postpozice

Nahuatl používá postpozice místo předložek (jako v češtině). Patří mezi ně -tla(n), -pa(n), -ca(n) a -c(o), které znamenají něco jako „v“ nebo „na místě“. To vysvětluje, proč mnoho názvů míst v Mexiku končí na -a.

Slovesa

Slovesa v nahuatlu jsou poměrně složitá.

• Předpony se používají k vyjádření shody v osobě a čísle s předmětem a objektem slovesa.
• Předpony označují čas a aspekt.
• Existují tři časy: přítomný, minulý a budoucí.
• Existují tři aspekty: imperfektivní, perfektivní a progresivní (v některých variantách)
• Existuje několik nálad: indikativ, imperativ, optativ a prohibitiv (v některých variantách)
• Aplikativní a kauzativní hlásky se vyskytují v mnoha moderních dialektech nahuatlu (Wikipedia).
• Mnoho variet používá speciální honorifikační značky k vyjádření zdvořilosti vůči partnerům rozhovoru nebo osobám/věcem, o nichž se mluví, např,v klasické nahuatl ti-mo-t͡la:lo-a ‚běžíš nehonorovaně‘ a ti-mo-t͡la:lo-t͡sino-a ‚běžíš honorificky‘ (Wikipedie).

Pořadí slov

Někteří lingvisté tvrdí, že nahuatl umožňuje všechna možná pořadí subjektu, slovesa a objektu. Jiní se domnívají, že nahuatl má základní slovosled se slovesem na začátku s rozsáhlou volností variací, což umožňuje mluvčím používat slovosled pro pragmatické účely, jako je zaměření a téma.

Slovní zásoba

Základní slovní zásoba nahuatl je uto-aztécké povahy. Jazyk používá afixaci k tvorbě nových slov, např. pomocí sufixů odvozuje podstatná jména od sloves, např. miqui ‚umírat‘ + liztli ‚derivační sufix‘ = miquiliztli ‚smrt‘. Moderní nahuatl má velké množství výpůjček ze španělštiny, např, pwerta ‚dveře‘ ze španělského puerta, porke ‚protože‘ ze španělského porque.

Níže jsou uvedeny nahuatlské číslovky 1-10.

1	2	3	4	5	6	7	8	9	10
ce	ome	eyi	nahui	macuilli	chicuace	chicome	chicueyi	chiconahui	ma’tlactli

Písmo

Nahuatl má nejrozsáhlejší literaturu ze všech indiánských jazyků. Zahrnuje poměrně rozsáhlý korpus poezie a teologickou disertaci nazvanou Nican Mopohua. V době španělského dobytí se aztécké písmo skládalo převážně z piktogramů doplněných několika ideogramy. V případě potřeby se používaly také symboly pro znázornění slabik. Tento systém písma dostatečně nezobrazoval mluvený jazyk. Poté, co španělští misionáři upravili římské písmo pro zápis nahuatlu, bylo použito k zápisu velkého množství aztécké prózy a poezie, slovníků a gramatik. Misionáři vytvořili mnoho pravopisných variant pro zápis nahuatlu, částečně proto, že zaznamenávali různé dialekty, a částečně proto, že nebyli školenými lingvisty a nevěděli, jak analyzovat a písemně vyjádřit hlásky nahuatlu, které ve španělštině chybí. Dnes mexické ministerstvo veřejného školství přijalo standardizovanou abecedu, která se používá v programech dvojjazyčného vzdělávání.

Podívejte se na článek 1 Všeobecné deklarace lidských práv ve středoamerickém jazyce nahuatl.

1. Článek 1 Všeobecné deklarace lidských práv v jazyce nahuatl. Tlen se tlanauatili kiijtoua:
Nochi tlakamej uan siuamej kipiaj manoj kuali tlakatisej, nochi san se totlatechpouiltilis uan titlatepanitalojkej, yeka moneki kuali ma timouikakaj, ma timoiknelikaj, ma timotlasojtlakaj uan ma timotlepanitakaj.

Článek 1
Všichni lidé se rodí svobodní a rovní v důstojnosti a právech. Jsou obdařeni rozumem a svědomím a měli by se k sobě navzájem chovat v duchu bratrství.

Víte, že?“

Nahuatl poskytl češtině některá slova, která přišla druhotně ze španělštiny. Některá z nich jsou uvedena níže.

avokádo	ahuakatl ‚varle‘, nazývané tak pro svůj tvar
chili	cilli, domorodý název pro papriku
čokoláda	xocolatl, od xococ ‚hořký‘ + atl ‚voda‘
mesquite	mizquitl, název stromu
ocelot	ocelotl ‚jaguár‘
chata	xacalli ‚dřevěná chata‘
tomato	tomatl ‚rajče,‘ doslova ‚bobtnající plod‘