VylučováníEdit
Sloni v musthu často vypouštějí ze spánkových kanálků po stranách hlavy hustý dehtovitý sekret zvaný temporin. Temporin obsahuje bílkoviny, lipidy (zejména cholesterol), fenol a 4-methylfenol, krezoly a seskviterpeny (zejména farnesol a jeho deriváty). Bylo prokázáno, že sekrety a moč odebrané slonům v zoologických zahradách obsahují zvýšené množství různých silně zapáchajících ketonů a aldehydů.
Agresivita slonů může být částečně způsobena reakcí na temporin, který přirozeně stéká do sloní tlamy. Dalším přispívajícím faktorem může být doprovodný otok temporálních žláz. Ten tlačí na sloní oči a způsobuje akutní bolest srovnatelnou se silnou bolestí kořenového abscesu zubu. Sloni se někdy snaží této bolesti čelit zarýváním klů do země.
ChováníEdit
Musth je spojován se sexuálním vzrušením nebo určováním dominance, ale tento vztah není zdaleka jasný. Divocí býci v musth často vydávají charakteristický nízký, pulzující hukot (tzv. „musth rumble“), který mohou ostatní sloni slyšet na značnou vzdálenost. Bylo prokázáno, že dunění vyvolává u krav v říji přitažlivost a vokální odpovědi, ale u ostatních býků (zejména mladých) a nereceptivních samic tiché vyhýbavé chování, což naznačuje evoluční výhodu propagace stavu musth.
V národních parcích v Africe byly zdokumentovány případy náhodných útoků zběhlých slonů na domorodé vesnice nebo požírání a zabíjení nosorožců bez provokace, které byly přičítány musth u mladých sloních samců, zejména těch, kteří vyrůstají bez přítomnosti starších samců. Studie ukazují, že reintrodukce starších samců do populace slonů v dané oblasti zřejmě zabrání mladším samcům v nástupu musth, a tedy zastaví toto agresivní chování.
U domestikovaných slonůEdit
Slon v kníru, který se snaží přetrhnout řetěz
Knír, ať už divoký nebo domestikovaný, je extrémně nebezpečný pro lidi i ostatní slony. V zoologických zahradách sloní býci v kníru zabili mnoho chovatelů, když se normálně přátelská zvířata nekontrolovatelně rozzuřila. Na rozdíl od běžného dominantního chování jsou sloni v mustru schopni napadnout a zabít i členy své vlastní rodiny, včetně vlastních mláďat. Zoologické zahrady, které chovají dospělé sloní samce, potřebují mimořádně silné, speciálně vybudované výběhy, aby samce během jejich moštování izolovaly, což značně komplikuje náklady na pokusy o chov slonů v zoologických zahradách; většina zoologických zahrad, které chovají jediného slona nebo malé stádo, má z tohoto důvodu obvykle pouze samice.
V Indii jsou domestikovaní sloni v moštování tradičně přivázáni k silnému stromu a je jim odepřena potrava a voda nebo jsou podrobeni hladovění po dobu několika dní, po kterých moštování pomine. Mahutové jsou často schopni výrazně zkrátit dobu trvání moštování svých slonů, obvykle na pět až osm dní; používají se také sedativa, jako je xylazin.
Schválenou metodou ve vyspělých zemích je přísná izolace slona ve vysoce opevněné bezpečné ohradě po dobu 1 až 2 měsíců, dokud se slon sám nedostane z moštování. Často se slonovi do potravy přimíchávají léky proti otokům a bolesti a také sedativa. Během tohoto jedno- až dvouměsíčního období nelze slona cvičit, pouštět ven ani mu umožnit setkání s jinými slony, musí být krmen, napájen a čištěn dálkovými metodami; napadne každého blížícího se ošetřovatele. Někteří indičtí mahutové tuto metodu odsuzují jako krutější než pouhé týdenní hladovění a dehydratace, po které se zvíře zotaví a může být bezpečně připojeno ke stádu.