Mosi-oa-Tunya / Viktoriiny vodopády

Výjimečná univerzální hodnota

Krátké shrnutí

Vodopády Mosi-oa-Tunya / Viktoriiny vodopády jsou největší padající vodní plochou na světě a jsou celosvětově významné pro své výjimečné geologické a geomorfologické vlastnosti a aktivní půdotvorné procesy, přičemž vodopádům je připisována výjimečná krása, tj. vodní tříšť, mlha a duha. Tento přeshraniční majetek se rozkládá na 6860 ha a zahrnuje 3779 ha národního parku Mosi-oa-Tunya (Zambie), 2340 ha národního parku Viktoriiny vodopády (Zimbabwe), 741 ha říčního pásu národního parku Zambezi (Zimbabwe). Říční pás Národního parku Zambezi táhnoucí se 9 km západně podél pravého břehu Zambezi a ostrovy na řece jsou v parku až po Palmový a Kandahárský ostrov, přičemž Viktoriiny vodopády jsou jednou z hlavních atrakcí. Vodopád stojí v nadmořské výšce asi 915 m n. m. a rozprostírá se do šířky asi 1708 m s průměrnou hloubkou 100 m a nejhlubším místem 108 m. Stříkance tohoto obřího vodopádu jsou vidět ze vzdálenosti 30 km od silnice na Lusaku v Zambii a 50 km od silnice na Bulawayo v Zimbabwe. Čediče byly rozřezány říčním systémem, čímž vznikla řada osmi velkolepých soutěsek, které slouží jako hnízdiště čtyř druhů ohrožených ptáků. Čediče na území světového dědictví Viktoriiny vodopády jsou vrstevnaté, na rozdíl od čedičů na území světového dědictví Giants Causeway, které jsou svislé a sloupcovité.

Kritérium (vii): Mosi-oa-Tunya/Viktoriiny vodopády jsou největší padající vodní clonou na světě; jsou široké 1708 m a s průtokem až 500 milionů litrů za minutu klesají ve výškách 61 m (Ďáblův katarakt), 83 m (Hlavní vodopád), 99 m (Duhový vodopád), 98 m (Východní katarakt). Osm velkolepých soutěsek vyvřelého původu (tj. tvořených bazalty) a několik ostrovů v jádrové zóně slouží jako hnízdiště čtyř ohrožených a stěhovavých druhů ptáků, jako je sokol taita a orel černý. Říční „deštný prales“ v zóně rozstřiku vodopádů je křehký ekosystém nesouvislého lesa na písčitých naplaveninách, který je závislý na udržování hojnosti vody a vysoké vlhkosti, jež je důsledkem rozstřiku asi 500 m (v maximální výšce), který je vidět ze vzdálenosti 50 km, resp. 30 km od silnic v Bulawayo a Lusace. Přímý čelní pohled na vodopády je možný jak ze Zambie, tak ze Zimbabwe.

Kritérium (viii): Vodopády Mosi-oa-Tunya/Victoria a souvisejících osm strmých bočních roklí vznikly změnou polohy vodopádů v geologickém časovém měřítku. Rokle jsou vynikajícím příkladem zachycení řeky a erozní síly vody stále pokračují ve vyrývání tvrdých čedičů. Tyto soutěsky se klikatí v délce asi 150 km podél řeky Zambezi pod vodopády. Sedm předchozích vodopádů zabíralo sedm soutěsek pod současnými vodopády a Ďáblův katarakt v Zimbabwe je výchozím bodem pro protnutí zpět k novému vodopádu. Letecký pohled na vodopády navíc ukazuje možné budoucí polohy vodopádů. Proti proudu řeky se nachází velkolepá řada říčních ostrovů, které vznikly během probíhajících geologických a geomorfologických procesů. Objekt charakterizuje páskový čedič dávného lávového proudu, kalaharské pískovce a chalcedon, z nichž vystupují kamenné artefakty Homo habilis staré tři miliony let, kamenné nástroje ze střední doby kamenné a zbraně, ozdoby a kopací nástroje z pozdní doby kamenné, které svědčí o osídlení lovci a sběrači.

Integrita

Přeshraniční pozemek se rozkládá na ploše 6860 ha, která je považována za relativně neporušenou a přiměřeně velkou k zachování rozmanitých přírodních procesů, funkcí a interakcí, včetně vodopádu, soutěsky, říčního ekosystému, hnízdiště, stanoviště nebo přistávací základny pro stěhovavé ohrožené druhy ptáků, díky čemuž se jedná o významnou ptačí oblast (IBA), lávových proudů, starých kamenných artefaktů a nástrojů lovců-sběračů. Zahrnuje 3779 ha národního parku Mosi-oa-Tunya (Zambie), 2340 ha národního parku Viktoriiny vodopády (Zimbabwe) a 741 ha říčního pásu národního parku Zambezi (Zimbabwe). Hranice zahrnuje oblasti řeky Zambezi proti proudu vodopádu jak v Zimbabwe, tak v Zambii. Zbývající plocha těchto chráněných území je považována za nárazníkové pásmo po obou stranách řeky Zambezi v jižní Zambii a severozápadním Zimbabwe. Hranice národního parku Mosi-oa-Tunya probíhá po levém břehu mezi řekou Sinde a soutěskou Songwe, na severu je ohraničena lesní rezervací Dambwa a městem Maramba. Na pravém břehu je Národní park Viktoriiny vodopády ohraničen řekou od 6 km nad do 12 km pod vodopády a na západě městem Viktoriiny vodopády. Výtrysky z tohoto obřího vodopádu jsou vidět ze vzdálenosti 30 km od silnice do Lusaky v Zambii a 50 km od silnice do Bulawaya v Zimbabwe. Soustava přímo hraničí se třemi chráněnými oblastmi, které slouží jako nárazníkový systém.

Požadavky na ochranu a správu

Objekt je chráněn podle zákona o ochraně národního dědictví (1998) a zákona o divoké přírodě Zambie na zambijské straně a zákona o parcích a divoké přírodě Zimbabwe, kap. 20. 14 z roku 2008 (revidovaný) na zimbabwské straně. Tyto hlavní právní předpisy zajišťují právní ochranu zdrojů v tomto majetku. Majetek má přesně vymezenou a ohraničenou hranici, která vyžaduje čisté vymezení. Má společný integrovaný plán řízení (JIMP) vypracovaný participativním způsobem, schválený smluvními státy v listopadu 2007 a prováděný participativním způsobem.

Plán se konkrétně zabývá otázkami přeshraniční koordinace, řízením městských a turistických zařízení a systémy financování. Je rozdělen do tří správních zón (vysoce, středně a nízce ekologicky citlivé zóny), z nichž každá má specifické předpisy, které nejlépe chrání specifické zdroje a hodnoty nacházející se v každé zóně. Ty jsou obklopeny nárazníkovou zónou a je třeba zajistit podporu ochrany v rámci sídel v této oblasti, která vznikla před zápisem lokality na Seznam světového dědictví.

Schválený institucionální rámec pro správu lokality je na třech úrovních: Společný ministerský výbor, společný technický výbor a společný výbor pro správu lokality.

Movitost vyžaduje průběžnou údržbu a aktualizaci plánu péče, podpořenou odpovídajícím personálním obsazením a zajištěním finančních zdrojů.

Pád je významnou atrakcí, rozvoj městské infrastruktury, zařízení a služeb cestovního ruchu může ovlivnit celistvost nemovitosti, a proto musí být pečlivě řízen, aby neohrozil výjimečnou krásu a výjimečnou univerzální hodnotu nemovitosti.

Efektivní a průběžná opatření jsou nutná také k řešení současných a potenciálních dopadů cizích druhů na nemovitost.

Vyžaduje se rovněž řešení současných a potenciálních dopadů cizích druhů na nemovitost.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.