Cíle učení
- Určit, kdy by firma měla v krátkém období pokračovat ve výrobě nebo ve kterém okamžiku by měla ukončit činnost
Bod zastavení výroby
Možnost, že firma může vydělat ztráty, vyvolává otázku: proč se firma nemůže vyhnout ztrátám tím, že ukončí činnost a nebude vyrábět vůbec? Odpověď zní, že zastavení výroby může snížit variabilní náklady na nulu, ale v krátkém období se již firma zavázala zaplatit své fixní náklady. V důsledku toho, pokud by firma vyráběla nulové množství, stále by dosahovala ztrát, protože by stále musela platit své fixní náklady. Proto když firma zaznamenává ztráty, musí čelit otázce: Má pokračovat ve výrobě, nebo má ukončit činnost?“
Jako příklad uveďme situaci Centra jógy, které podepsalo smlouvu na pronájem prostor, které stojí 10 000 USD měsíčně. Pokud se firma rozhodne provozovat činnost, její mezní náklady na pronájem učitelů jógy činí 15 000 USD za měsíc. Pokud firma ukončí činnost, musí stále platit nájemné, ale nemusela by najímat pracovní sílu. Tabulka 1 ukazuje tři možné scénáře. V prvním scénáři nemá centrum jógy žádné klienty, a proto nedosahuje žádných příjmů, a v takovém případě čelí ztrátám ve výši 10 000 USD, které se rovnají fixním nákladům. Ve druhém scénáři má centrum jógy klienty, kteří mu za měsíc vynesou příjmy ve výši 12 000 USD, ale nakonec utrpí ztráty ve výši 13 000 USD, protože musí najmout instruktory jógy na pokrytí lekcí. Ve třetím scénáři centrum jógy získá za měsíc příjmy ve výši 20 000 USD, ale utrpí ztráty ve výši 5 000 USD.
Ve všech třech případech centrum jógy prodělává. Ve všech třech případech by po vypršení nájemní smlouvy v dlouhodobém horizontu, za předpokladu, že se příjmy nezlepší, měla firma z tohoto podnikání odejít. V krátkodobém horizontu se však rozhodnutí liší v závislosti na výši ztrát a na tom, zda firma dokáže pokrýt své variabilní náklady. Ve scénáři 1 nemá středisko žádné příjmy, takže najímání učitelů jógy by zvýšilo variabilní náklady a ztráty, takže by mělo ukončit činnost a nést pouze své fixní náklady. Ve scénáři 2 jsou ztráty centra větší, protože nedosahuje dostatečných příjmů, aby pokrylo své variabilní náklady, takže by mělo okamžitě ukončit činnost a vynaložit pouze své fixní náklady. Pokud je cena nižší než minimální průměrné variabilní náklady, podnik by ukončením činnosti přišel o méně peněz. Naproti tomu ve scénáři 3 jsou příjmy, které může středisko vydělat, dostatečně vysoké, takže ztráty se zmenšují, když zůstane otevřené, takže středisko by mělo zůstat v krátkodobém horizontu otevřené.
Scénář 1
Pokud by centrum ukončilo činnost nyní, příjmy by byly nulové, ale nevznikly by mu žádné variabilní náklady a muselo by zaplatit pouze fixní náklady ve výši 10 000 USD.
zisk = celkové příjmy – (fixní náklady + variabilní náklady)
zisk = 0 – 10 000 USD = -10 000 USD
Scénář 2
Středisko dosahuje příjmů 10 000 USD a variabilní náklady činí 15 000 USD. Středisko by nyní mělo ukončit činnost.
zisk = celkové výnosy – (fixní náklady + variabilní náklady)
zisk = 12 000 USD – (10 000 USD + 15 000 USD) = -13 000 USD
Scénář 3
Středisko dosahuje výnosů 20 000 USD a variabilní náklady jsou 15 000 USD. Středisko by mělo pokračovat v činnosti.
zisk = celkové příjmy – (fixní náklady + variabilní náklady)
zisk = 20 000 USD – (10 000 USD + 15 000 USD) = -5 000 USD
Obrázek 1 ilustruje poučku, že pro zachování činnosti je nutné, aby cena převyšovala průměrné variabilní náklady firmy. Pokud firma pracuje pod bodem rentability, kdy se cena rovná průměrným nákladům, pracuje se ztrátou, takže má dvě možnosti: pokračovat ve výrobě a prodělávat, nebo ukončit činnost. Která možnost je vhodnější? Nejlepší volbou je ta, která přináší nejmenší ztrátu.
Zkuste to
Vraťme se k příkladu s malinovou farmou. Při ceně 2,00 USD za balení, jak ukazuje obrázek 1(a), pokud farma zůstane v provozu, bude produkovat na úrovni 65 balení malin a dosáhne ztráty 47,45 USD (jak bylo vysvětleno dříve). Alternativou by bylo ukončení činnosti a ztráta všech fixních nákladů ve výši 62,00 USD. Protože ztráta 47,45 USD je lepší než ztráta 62,00 USD, je volbou maximalizující zisk (nebo v tomto případě minimalizující ztrátu) zůstat v provozu. Klíčovým důvodem je, že cena je vyšší než průměrné variabilní náklady. To znamená, že při současné ceně může farma zaplatit všechny své variabilní náklady a zbývá jí určitý příjem na zaplacení části fixních nákladů. Ztráta tedy představuje tu část fixních nákladů, kterou farma nemůže zaplatit a která je nižší než celé fixní náklady. Pokud by však cena klesla na 1,50 USD za balení, jak je znázorněno na obrázku 1b), a pokud by podnik použil své výrobní pravidlo, kde P = MR = MC, vyrobil by množství 58 kusů. Tato cena je pro tuto úroveň produkce nižší než průměrné variabilní náklady. Pokud zemědělec nemůže zaplatit dělníky (variabilní náklady), musí ukončit činnost. Při této ceně a produkci by celkové příjmy činily 87 USD (množství 58 krát cena 1,50 USD) a celkové náklady by činily 162,34 USD (fixní náklady 62 USD a variabilní náklady 100,34 USD), což představuje celkovou ztrátu 75,34 USD. Pokud farma ukončí činnost, musí zaplatit pouze své fixní náklady ve výši 62 USD, takže ukončení činnosti je výhodnější než prodej za cenu 1,50 USD za balení.
Obrázek 1. V případě, že farma ukončí činnost, musí zaplatit pouze své fixní náklady ve výši 62 USD. Bod vypnutí pro malinovou farmu. Na panelu (a) farma vyrábí v případě, že MR = MC při Q = 65. Na panelu (b) je vidět, že farma vyrábí v případě, že MR = MC. Dosahuje ztráty 47,50 USD, ale cena je vyšší než průměrné variabilní náklady, takže pokračuje v činnosti. V panelu (b) poptávka klesla, takže cena (1,50 USD) je nižší než průměrné variabilní náklady (1,72 USD). Pokud farma pokračuje v činnosti, kde MR = MC při Q = 58, ztratí 75,34 USD. Pokud ukončí činnost, bude dlužit fixní náklady ve výši $62. Ukončením činnosti farma ztratí méně.
Podíváme-li se na tabulku 2, pokud cena klesne pod zhruba $1,72, což jsou minimální průměrné variabilní náklady, musí firma ukončit činnost.
| Kvantita
Q |
Průměrné variabilní náklady
AVC |
Průměrné náklady
AC . |
Marginální náklady
MC |
|---|---|---|---|
| 0 | – | – | – |
| 10 | $2.80 | $9.00 | $2.80 |
| 20 | $2.40 | $5.50 | $2.00 |
| 30 | $2.13 | $4.20 | $1.60 |
| 40 | $1.90 | $3.45 | $1.20 |
| 50 | $1.76 | $3.00 | $1.20 |
| 60 | $1.72 | $2.75 | $1.50 |
| 70 | $1.83 | $2.71 | $2.50 |
| 80 | $2.10 | $2.88 | $4.00 |
| 90 | $2.60 | $3.29 | $6.60 |
| 100 | $3.38 | $4.00 | $10.40 |
| 110 | $4.44 | $5.00 | $15.00 |
| 120 | $5.44 | $5.96 | $31.50 |
Průsečík křivky průměrných variabilních nákladů a křivky mezních nákladů, který ukazuje cenu, pod níž by firmě chyběl dostatek příjmů k pokrytí variabilních nákladů, se nazývá bod zastavení činnosti. Pokud dokonale konkurenční firma čelí tržní ceně nad bodem zastavení, pak firma alespoň pokrývá své průměrné variabilní náklady. Při ceně nad bodem ukončení činnosti firma rovněž dosahuje dostatečných příjmů, aby pokryla alespoň část fixních nákladů, takže by měla pokračovat v činnosti, i když krátkodobě vykazuje ztráty, protože tyto ztráty budou přinejmenším menší, než kdyby firma okamžitě ukončila činnost a utrpěla ztrátu rovnající se celkovým fixním nákladům. Pokud však firma dostává cenu nižší, než je cena v okamžiku ukončení výroby, pak nepokrývá ani své variabilní náklady. V takovém případě by setrvání v provozu vedlo ke zvýšení ztrát firmy a ta by měla okamžitě ukončit činnost. Shrnuto, pokud:
- cena < minimální průměrné variabilní náklady, pak firma ukončí činnost
- cena > minimální průměrné variabilní náklady, pak firma zůstane na trhu
Zkuste to
Krátkodobé výsledky pro dokonale konkurenční firmy
Křivky průměrných nákladů a průměrných variabilních nákladů rozdělují křivku mezních nákladů na tři úsečky, jak ukazuje obrázek 2. Křivky průměrných nákladů a průměrných variabilních nákladů se dělí na tři úsečky. Při tržní ceně, kterou dokonale konkurenční firma přijímá jako danou, volí firma maximalizující zisk takovou úroveň výstupu, kdy se cena nebo mezní příjem, což je pro dokonale konkurenční firmu totéž, rovnají mezním nákladům:
Obrázek 2. Zisk, ztráta, zastavení činnosti. Křivku mezních nákladů můžeme rozdělit do tří pásem podle toho, kde ji protínají křivky průměrných nákladů a průměrných variabilních nákladů. Bod, kde se MC kříží s AC, nazýváme bodem zvratu. Pokud firma funguje tam, kde je tržní cena na úrovni vyšší než bod zvratu, pak bude cena vyšší než průměrné náklady a firma dosahuje zisku. Pokud je cena přesně na úrovni bodu zvratu, pak firma dosahuje nulového zisku. Pokud cena klesne do pásma mezi bodem ukončení činnosti a bodem zvratu, pak firma vykazuje ztráty, ale v krátkém období bude pokračovat v činnosti, protože pokrývá své variabilní náklady, a více, pokud je cena vyšší než cena bodu ukončení činnosti. Pokud však cena klesne pod cenu v bodě zastavení činnosti, pak firma okamžitě ukončí činnost, protože nepokrývá ani své variabilní náklady.
Nejprve uvažujme horní zónu, kde jsou ceny nad úrovní, kde mezní náklady (MC) protínají průměrné náklady (AC) v bodě nulového zisku. Při jakékoli ceně nad touto úrovní bude firma v krátkém období dosahovat zisku. Pokud cena klesne přesně na bod zvratu, kde se křivky MC a AC protínají, pak firma dosáhne nulového zisku. Pokud cena klesne do pásma mezi bodem zvratu, kde se křivky MC protínají s křivkami AC, a bodem ukončení činnosti, kde se křivky MC protínají s křivkami AVC, bude firma v krátkém období vydělávat ztráty – protože však firma více než pokrývá své variabilní náklady, jsou ztráty menší, než kdyby firma okamžitě ukončila činnost. Nakonec uvažujme cenu v bodě ukončení výroby nebo pod ním, kde MC protíná AVC. Při jakékoli takové ceně firma okamžitě ukončí činnost, protože nemůže pokrýt ani své variabilní náklady.
Křivka mezních nákladů a nabídková křivka firmy
Pro dokonale konkurenční firmu je křivka mezních nákladů totožná s nabídkovou křivkou firmy vycházející z minimálního bodu křivky průměrných variabilních nákladů. Abychom pochopili, proč tento možná překvapivý poznatek platí, zamysleme se nejprve nad tím, co znamená křivka nabídky. Firma zjišťuje tržní cenu a pak se podívá na svou nabídkovou křivku, aby se rozhodla, jaké množství bude vyrábět. Nyní se zamyslete nad tím, co znamená tvrzení, že firma bude maximalizovat svůj zisk výrobou v množství, kde P = MC. Toto pravidlo znamená, že firma zkontroluje tržní cenu a pak se podívá na své mezní náklady, aby určila množství, které bude vyrábět – a ujistí se, že cena je vyšší než minimální průměrné variabilní náklady. Jinými slovy, křivka mezních nákladů nad minimálním bodem na křivce průměrných variabilních nákladů se stává křivkou nabídky firmy.
Jak jsme si řekli v modulu o poptávce a nabídce, mnoho důvodů, proč se křivky nabídky posouvají, souvisí se základními změnami nákladů. Například nižší cena klíčových vstupů nebo nové technologie, které snižují výrobní náklady, způsobují posun nabídky doprava. Naopak špatné počasí nebo další vládní regulace mohou zvýšit náklady na určité zboží způsobem, který způsobí posun nabídky doleva. Tyto posuny křivky nabídky firmy můžeme také interpretovat jako posuny křivky mezních nákladů. Posun výrobních nákladů, který zvyšuje mezní náklady na všech úrovních produkce – a posouvá MC směrem nahoru a doleva – způsobí, že dokonale konkurenční firma bude vyrábět méně za jakoukoli danou tržní cenu. Naopak posun výrobních nákladů, který snižuje mezní náklady na všech úrovních produkce, posune MC směrem dolů a doprava, v důsledku čehož se konkurenční firma rozhodne rozšířit svou úroveň produkce při jakékoli dané ceně. Následující funkce Work It Out vás provede příkladem.
Cvičení: Při jaké ceně by měla firma pokračovat ve výrobě v krátkém období?
Chcete-li určit krátkodobý ekonomický stav firmy v dokonalé konkurenci, postupujte podle následujících kroků. Použijte údaje uvedené v následující tabulce.
| Tabulka 3. | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Q | P | TFC | TVC | TC | AVC | ATC | MC | TR | Zisky |
| 0 | $28 | $20 | $0 | – | – | – | – | – | – |
| 1 | $28 | $20 | $20 | – | – | – | – | – | – |
| 2 | $28 | $20 | $25 | – | – | – | – | – | – |
| 3 | $28 | $20 | $35 | – | – | – | – | – | – |
| 4 | $28 | $20 | $52 | – | – | – | – | – | – |
| 5 | $28 | $20 | $80 | – | – | – | – | – | – |
Krok č. 1. Určete strukturu nákladů firmy. Pro dané celkové fixní náklady a variabilní náklady vypočítejte celkové náklady, průměrné variabilní náklady, průměrné celkové náklady a mezní náklady. Postupujte podle vzorců, které jste se dříve naučili v modulu o výrobě. Tyto výpočty jsou uvedeny v následující tabulce.
| Tabulka 4: Výpočty nákladů. Struktura nákladů | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Q | P | TFC | TVC | TC
(TFC+TVC) |
AVC
(TVC/Q) |
ATC
(TC/Q) |
MC
(TC2-TC1)/ (Q2-Q1) |
| 0 | $28 | $20 | $0 | $20+$0=$20 | – | – | – |
| 1 | $28 | $20 | $20 | $20+$20=$40 | $20/1=$20.00 | $40/1=$40.00 | ($40-$20)/
(1-0)= $20 |
| 2 | $28 | $20 | $25 | $20+$25=$45 | $25/2=$12.50 | $45/2=$22.50 | ($45-$40)/
(2-1)= $5 |
| 3 | $28 | $20 | $35 | $20+$35=$55 | $35/3=$11.67 | $55/3=$18.33 | ($55-$45)/
(3-2)= $10 |
| 4 | $28 | $20 | $52 | $20+$52=$72 | $52/4=$13.00 | $72/4=$18.00 | ($72-$55)/
(4-3)= $17 |
| 5 | $28 | $20 | $80 | $20+$80=$100 | $80/5=$16.00 | $100/5=$20,00 | ($100-$72)/
(5-4)=$28 |
Krok 2. Určete tržní cenu, kterou firma obdrží za svůj výrobek. Protože firma v dokonalé konkurenci přijímá cenu, je tržní cena konstantní. Při dané ceně vypočítejte celkový příjem jako součin ceny a množství pro všechny úrovně vyráběného výstupu. V tomto příkladu je daná cena 28 USD, což vidíte ve druhém sloupci následující tabulky.
| Tabulka 5. V tabulce 5 je uvedena cena, která je v daném případě 28 USD. Konstantní ceny | ||
|---|---|---|
| Kvantita | Cena | Celkové příjmy (P × Q) |
| 0 | $28 | $28×0=$0 |
| 1 | $28 | $28×1=$28 |
| 2 | $28 | $28×2=$56 |
| 3 | $28 | $28×3=$84 |
| 4 | $28 | $28×4=$112 |
| 5 | $28 | $28×5=$140 |
Krok 3. Vypočítejte zisk jako celkové náklady odečtené od celkových výnosů, jak ukazuje tabulka 6.
| Tabulka 6. Zisky firmy | |||
|---|---|---|---|
| Kvantita | Celkové výnosy | Celkové náklady | Zisky (TR-TC) |
| 0 | $0 | $20 | $0-$20=-$20 |
| 1 | $28 | $40 | $28-$40=-$12 |
| 2 | $56 | $45 | $56-$45=$11 |
| 3 | $84 | $55 | $84-$55=$29 |
| 4 | $112 | $72 | $112-$72=$40 |
| 5 | $140 | $100 | $140-$100=$40 |
Krok 4. Chcete-li zjistit úroveň produkce maximalizující zisk, podívejte se do sloupce Mezní náklady (při každé úrovni vyráběné produkce), jak ukazuje tabulka 7, a určete, kde se rovná tržní ceně. Úroveň výstupu, kde se cena rovná mezním nákladům, je úroveň výstupu, která maximalizuje zisk.
| Tabulka 7. Maximalizace zisku | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Q | P | TFC | TVC | TC | AVC | ATC | MC | TR | Zisky |
| 0 | $28 | $20 | $0 | $20 | – | – | – | $0 | -$20 |
| 1 | $28 | $20 | $20 | $40 | $20.00 | $40.00 | $20 | $28 | -$12 |
| 2 | $28 | $20 | $25 | $45 | $12.50 | $22.50 | $5 | $56 | $11 |
| 3 | $28 | $20 | $35 | $55 | $11.67 | $18.33 | $10 | $84 | $29 |
| 4 | $28 | $20 | $52 | $72 | $13.00 | $18.00 | $17 | $112 | $40 |
| 5 | $28 | $20 | $80 | $100 | $16.40 | $20.40 | $28 | $140 | $40 |
Krok č. 5. Jakmile jste určili úroveň výstupu maximalizující zisk (v tomto případě výstupní množství 5), můžete se podívat na výši dosaženého zisku (v tomto případě 40 USD).
Krok č. 6. Pokud firma dosahuje ekonomické ztráty, musí určit, zda vyrábí takovou úroveň výstupu, kdy se cena rovná mezním příjmům a rovná se mezním nákladům, nebo zda ukončí činnost a vynaloží pouze své fixní náklady.
Krok 7. V případě, že firma dosahuje ekonomické ztráty, musí určit, zda vyrábí takovou úroveň výstupu, kdy se cena rovná mezním příjmům a rovná se mezním nákladům. Pro úroveň výstupu, kde se mezní příjmy rovnají mezním nákladům, zkontrolujte, zda je tržní cena vyšší než průměrné variabilní náklady na výrobu této úrovně výstupu.
- Pokud P > AVC, ale P < ATC, pak firma pokračuje ve výrobě v krátkém období a vytváří ekonomické ztráty.
- Pokud P < AVC, pak firma zastaví výrobu a nese pouze své fixní náklady.
V tomto příkladu je cena 28 USD vyšší než AVC (16,40 USD) výroby 5 jednotek produkce, takže firma pokračuje ve výrobě.
Zkuste to
Klíčové pojmy a shrnutí
Pokud dokonale konkurenční firma vyrábí větší množství produkce, její celkový příjem se neustále zvyšuje konstantním tempem určeným danou tržní cenou. Zisky budou nejvyšší (nebo ztráty nejmenší) při takovém množství produkce, kde celkové příjmy převyšují celkové náklady o největší částku (nebo kde celkové příjmy nedosahují celkových nákladů o nejmenší částku). Případně budou zisky nejvyšší tam, kde se mezní příjmy, což je cena pro dokonale konkurenční firmu, rovnají mezním nákladům. Pokud je tržní cena, s níž se setkává dokonale konkurenční firma, vyšší než průměrné náklady při množství produkce, které maximalizuje zisk, pak firma dosahuje zisku. Je-li tržní cena nižší než průměrné náklady při množství výstupu maximalizujícím zisk, pak firma dosahuje ztráty.
Je-li tržní cena rovna průměrným nákladům při úrovni výstupu maximalizující zisk, pak firma dosahuje nulového zisku. Bod, kde křivka mezních nákladů protíná křivku průměrných nákladů, tedy minimum křivky průměrných nákladů, nazýváme bodem rentability. Pokud je tržní cena, které čelí dokonale konkurenční firma, nižší než průměrné variabilní náklady při množství výstupu maximalizujícím zisk, pak by firma měla okamžitě ukončit činnost. Pokud je tržní cena, které čelí dokonale konkurenční firma, vyšší než průměrné variabilní náklady, ale nižší než průměrné náklady, pak by firma měla v krátkém období pokračovat ve výrobě, ale v dlouhém období ukončit činnost. Bod, kde křivka mezních nákladů protíná křivku průměrných variabilních nákladů, nazýváme bodem ukončení činnosti.
Podívejte se
Toto video pečlivě vysvětluje grafy, které potřebujete pochopit pro dokonalou konkurenci (pohybuje se pomalu, takže si klidně změňte nastavení rychlosti nebo si prohlédněte části, které nejvíce potřebujete). Podívejte se, jak se počítá zisk a proč firmy nakonec odejdou v bodě ukončení činnosti.
Try It
Tyto otázky vám umožní získat tolik praxe, kolik potřebujete, protože můžete kliknout na odkaz v horní části první otázky („Try another version of these questions“) a získat novou sadu otázek. Cvičte tak dlouho, dokud se v otázkách nebudete cítit pohodlně.