Michail Gorbačov byl vybrán jako nástupce Konstantina Černěnka

Michail Gorbačov byl vybrán jako nový generální tajemník Sovětského svazu poté, co den předtím zemřel Konstantin Černěnko. Gorbačov během následujících šesti let dohlížel na radikální proměnu sovětské společnosti a zahraniční politiky.

Gorbačov se narodil v roce 1931 jako syn rolníků nedaleko Stavropolu. V mládí vstoupil do obvyklých mládežnických skupin komunistické strany. V roce 1952 odcestoval do Moskvy, aby získal titul z práv. Po návratu do rodného Stavropolu se Gorbačov mimořádně aktivně zapojil do stranické politiky a začal rychle stoupat byrokratickým aparátem komunistické strany. K jeho úspěchu částečně přispěla jeho inteligence, cílevědomost a schopnost vidět a využívat příležitosti. Pomohla mu také schopnost navázat se na důležité mentory, jako byl Jurij Andropov, šéf obávané ruské tajné policie KGB. S Andropovovou podporou byl Gorbačov v roce 1971 zvolen do ústředního výboru komunistické strany.

Během následujícího desetiletí a půl Gorbačov usilovně pracoval na prosazení vlastní kariéry a na podpoře sovětského vůdce Leonida Brežněva. Když Brežněv v roce 1982 zemřel, moci se ujal Andropov. Gorbačovova role v nové vládě se rozšířila a poté Andropov v roce 1984 zemřel. Všeobecně se předpokládalo, že Gorbačov bude jeho nástupcem, ale jeho mládí spolu s podezřením některých staronových funkcionářů komunistické strany, že mladý muž je příliš reformní, vedlo k výběru Konstantina Černěnka. Na druhou šanci však Gorbačov nemusel čekat dlouho. Černěnko zemřel po necelém roce ve funkci. Po rychlé smrti Andropova a Černěnka přežil Gorbačov svého jediného vážného konkurenta a 11. března 1985 byl zvolen novým vůdcem Sovětského svazu.

Během následujících šesti let vedl Gorbačov Sovětský svaz závratným tempem domácích reforem a zahraničněpolitických změn. Uvolnil politický útlak a vedl snahu o reformu rozpadajícího se ekonomického systému země. Na zahraničněpolitické scéně usilovně pracoval na zajištění lepších vztahů se Spojenými státy a v roce 1987 podepsal s prezidentem Ronaldem Reaganem Smlouvu o jaderných silách středního doletu (INF), která snížila počet raket středního doletu, jež každý stát držel v Evropě.

Rychlost změn však mohla být příliš rychlá. Koncem 80. let se Sovětský svaz rozpadal na kusy. Východoevropské satelity se osamostatňovaly, různé ruské republiky usilovaly o nezávislost a ekonomika se dostávala na sestupnou spirálu. V prosinci 1991 Gorbačov odstoupil z funkce prezidenta a Sovětský svaz formálně přestal existovat.

VÍCE ČTĚTE ZDE: Bylo zhroucení Sovětského svazu nevyhnutelné?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.