Michail Gorbačov byl vybrán jako nový generální tajemník Sovětského svazu poté, co den předtím zemřel Konstantin Černěnko. Gorbačov během následujících šesti let dohlížel na radikální proměnu sovětské společnosti a zahraniční politiky.
Gorbačov se narodil v roce 1931 jako syn rolníků nedaleko Stavropolu. V mládí vstoupil do obvyklých mládežnických skupin komunistické strany. V roce 1952 odcestoval do Moskvy, aby získal titul z práv. Po návratu do rodného Stavropolu se Gorbačov mimořádně aktivně zapojil do stranické politiky a začal rychle stoupat byrokratickým aparátem komunistické strany. K jeho úspěchu částečně přispěla jeho inteligence, cílevědomost a schopnost vidět a využívat příležitosti. Pomohla mu také schopnost navázat se na důležité mentory, jako byl Jurij Andropov, šéf obávané ruské tajné policie KGB. S Andropovovou podporou byl Gorbačov v roce 1971 zvolen do ústředního výboru komunistické strany.
Během následujícího desetiletí a půl Gorbačov usilovně pracoval na prosazení vlastní kariéry a na podpoře sovětského vůdce Leonida Brežněva. Když Brežněv v roce 1982 zemřel, moci se ujal Andropov. Gorbačovova role v nové vládě se rozšířila a poté Andropov v roce 1984 zemřel. Všeobecně se předpokládalo, že Gorbačov bude jeho nástupcem, ale jeho mládí spolu s podezřením některých staronových funkcionářů komunistické strany, že mladý muž je příliš reformní, vedlo k výběru Konstantina Černěnka. Na druhou šanci však Gorbačov nemusel čekat dlouho. Černěnko zemřel po necelém roce ve funkci. Po rychlé smrti Andropova a Černěnka přežil Gorbačov svého jediného vážného konkurenta a 11. března 1985 byl zvolen novým vůdcem Sovětského svazu.
Během následujících šesti let vedl Gorbačov Sovětský svaz závratným tempem domácích reforem a zahraničněpolitických změn. Uvolnil politický útlak a vedl snahu o reformu rozpadajícího se ekonomického systému země. Na zahraničněpolitické scéně usilovně pracoval na zajištění lepších vztahů se Spojenými státy a v roce 1987 podepsal s prezidentem Ronaldem Reaganem Smlouvu o jaderných silách středního doletu (INF), která snížila počet raket středního doletu, jež každý stát držel v Evropě.
Rychlost změn však mohla být příliš rychlá. Koncem 80. let se Sovětský svaz rozpadal na kusy. Východoevropské satelity se osamostatňovaly, různé ruské republiky usilovaly o nezávislost a ekonomika se dostávala na sestupnou spirálu. V prosinci 1991 Gorbačov odstoupil z funkce prezidenta a Sovětský svaz formálně přestal existovat.
VÍCE ČTĚTE ZDE: Bylo zhroucení Sovětského svazu nevyhnutelné?