Mají brouci mozek

Má hmyz mozek?

Přemýšleli jste někdy, zda mají brouci mozek? Co se skrývá v jejich malých hlavičkách? Většina hmyzu má drobné mozky, ale nefungují tak jako ty naše. Některý hmyz, například švábi, mohou žít několik dní bez hlavy, což není případ člověka. K čemu tedy slouží jejich mozek? V tomto článku se budeme zabývat hmyzími mozky a inteligencí.

Porozumění hmyzím mozkům

Hmyz má uvnitř hlavy malé mozky. Mají také malé mozky známé jako „ganglia“ rozmístěné po celém těle. Hmyz vidí, cítí a vnímá věci rychleji než my. Jejich mozek jim pomáhá rychleji se živit a vycítit nebezpečí, díky čemuž je někdy neuvěřitelně těžké je zabít.

Tři laloky hmyzího mozku

Mozek hmyzu je rozdělen do tří párů laloků: protocerebrum, deutocerebrum a tritocerebrum. Laloky jsou v podstatě srostlé ganglie. Jsou to skupiny drobných neuronů, které hmyz používá ke zpracování smyslových informací. Každý hmyz má jiný počet neuronů.

Protocerebrum se nachází v hlavě a je spojeno s očima hmyzu. Obsahuje houbová tělíska, která se dále dělí na tři části, jak je popsáno níže. Umožňuje hmyzu detekovat světlo, pohyb a také vidět. Tento shluk neuronů uvnitř hlavy tvoří hlavní mozek hmyzu. Tato část se dále dělí na tři části.

První částí jsou kalichy. Slouží jako vstupní oblast pro příchozí informace. Druhá část, stopka, přenáší informace do třetí části známé jako alfa a beta lalok. Třetí oblast pak přenáší výstupní informace.

Malá tykadla, která vidíte, jak se zvláštně pohybují, jsou také napojena na hmyzí mozek. Mají nervy z deutocerebra, což je prostřední ze tří hlavních laloků, o nichž jsme se zmínili. Nervy jsou důležité, protože tykadla pomocí nich mohou shromažďovat informace o chutích, vůních, teplotě, vlhkosti a dodávat další hmatové vjemy.

Třetí lalok, kterým je tritocerebrum, plní několik funkcí. Spojuje se s horní pohyblivou špičkou úst hmyzu a zpracovává také informace z ostatních laloků. Spojuje se také se stomodaeální nervovou soustavou. Nervová soustava na těle hmyzu slouží jako podmozek – odtud schopnost hmyzu přežít bez hlavy.

Je hmyz inteligentní?

Inteligence hmyzu je pro vědce těžkým oříškem. Studie stále probíhají. Proč je těžké ji studovat? Protože srovnávat naši inteligenci s inteligencí hmyzu není ten nejlepší způsob, jak ji studovat. Jsou to zcela odlišní tvorové a rozebrat je z lidského pohledu je náročné. Přemýšlejte o tom. To, že delfíni, velryby a další velcí savci mají chování blízké člověku, neznamená, že jsou chytřejší než hmyz.

Hmyz je však chytrý tvor. Navzdory velikosti svého mozku a počtu neuronů si hmyz dokáže vytvářet vzpomínky a činit chytrá rozhodnutí. Například včela má asi 1 milion neuronů, ale člověk jich má miliardy, což následně zvyšuje naši kognitivní kapacitu.

Pro hmyz je důležitá velikost houbových těl. Tato dvojice struktur nacházejících se v protocerebru je zodpovědná za učení a paměť, z čehož vyplývá inteligence. To by znamenalo, že hmyz s většími houbovými tělísky je inteligentnější než ten s relativně menšími.

Naneštěstí tomu tak není vždy. Větší mozek neznamená automaticky větší inteligenci. Vědci tvrdí, že generalistický hmyz je inteligentnější než ostatní. Tento termín označuje hmyz, který se dokáže přizpůsobit jakémukoli prostředí. Zamyslete se nad tím.

Co se stane s hmyzem, který umí žít a živit se pouze na jednom stromě nebo květině? Co se stane s tímto hmyzem, když mu náhle sebereme zdroj potravy a stanoviště? Živočich, který ignoruje své okolí a žije jen pro jeden účel, zahyne, pokud přestane existovat rovnováha. Je možné tvrdit, že například blechy nejsou inteligentní hmyz, protože žijí pouze proto, aby se živily krví hostitele.

Generalistický hmyz však neustále kontroluje své okolí z hlediska různých hrozeb, stanovišť a zdrojů potravy. Lze ho přirovnat k prozíravému investorovi – vždy ví, jak hrát se svými kartami a přežít. Například včela se bude živit různými květy, dokud nenajde květy, kterými by se měla živit. Také mravenci vykazují vlastnosti generalisty, protože se mohou živit různými rostlinnými a živočišnými látkami.

Co dělá tento hmyz ještě zajímavějším, je jeho sociální inteligence. Včely a mravenci žijí v koloniích a je známo, že si navzájem zanechávají pachové stopy. Jakmile dělnice najde potravu, zbytek kolonie ji může následovat. Možná právě díky socializaci je tento hmyz inteligentnější. Koneckonců, jak mohou mravenci a včely zajistit, že se vrátí domů do správné kolonie?“

Jak vám můžeme pomoci?“

Poznání hmyzu kolem nás nám pomáhá předvídat jeho chování a chránit váš domov před napadením. Kontaktujte SafeHaven Pest Control ještě dnes!