Světová zdravotnická organizace (WHO) identifikovala více než 60 specifických podtypů NHL a přiřadila jim názvy. Podtypy NHL jsou rozděleny podle charakteristik lymfomových buněk, včetně jejich vzhledu, přítomnosti proteinů na povrchu buněk a jejich genetických vlastností. Je důležité znát svůj podtyp, protože hraje velkou roli při určování typu léčby, kterou budete dostávat. Vzorky z biopsie by měl posoudit hematopatolog, lékař, který se specializuje na diagnostiku krevních poruch a rakoviny krve.
Specialisté dále charakterizují podtypy NHL podle toho, jak nemoc postupuje:
- Agresivní lymfomy jsou rychle se vyvíjející a tvoří asi 60 % všech případů NHL. Difuzní velkobuněčný B-lymfom (DLBCL) je nejčastějším agresivním podtypem NHL.
- Indolentní lymfomy jsou pomalu se pohybující a mají tendenci růst pomaleji a při první diagnóze mají méně příznaků a symptomů. Pomalu rostoucí nebo indolentní podtypy představují asi 40 % všech případů NHL. Nejčastějším podtypem indolentního NHL je folikulární lymfom (FL).
Léčba agresivních a indolentních lymfomů se liší. Pokud je míra progrese onemocnění pacienta mezi indolentním a agresivním, považuje se za pacienta s onemocněním „intermediárního stupně“. Některé případy indolentního NHL se mohou změnit v agresivní NHL.
Diagnostické označení nehodgkinského lymfomu (NHL): Podtypy
Tento seznam uvádí některá diagnostická označení pro podtypy NHL na základě klasifikace WHO, rozdělené podle buněčného typu (B buňky, T buňky nebo NK buňky) a míry progrese (agresivní nebo indolentní). Uvedená procenta odrážejí četnost diagnostikovaných případů nejčastějších podtypů NHL.
Zralé B-buněčné lymfomy (přibližně 85-90 % případů NHL)
Agresivní
- Difuzní velkobuněčný B-buněčný lymfom (DLBCL) (31 %)
- Mantle cell lymfom (MCL) (může se projevovat jako agresivní nebo indolentní) (6 %)
- Lymfoblastický lymfom (2 %)
- Burkittův lymfom (BL) (2 %)
- Primární mediastinální (thymický) velký B-buněčný lymfom (PMBCL) (2 %)
- Transformovaný folikulární lymfom a transformovaný lymfom slizniční lymfoidní tkáně (MALT)
- Vysokobuněčný B-lymfom s dvojitým nebo trojitým zásahem (HBL)
- Primární kožní DLBCL, nožní typ
- Primární DLBCL centrálního nervového systému
- Primární lymfom centrálního nervového systému (CNS)
- Syndrom získané imunodeficience (AIDS)-.asociovaný lymfom
Indolentní
- Follikulární lymfom (FL) (22 %)
- Lymfom marginální zóny (MZL) (8 %)
- Chronická lymfocytární leukémie/malobuněčný lymfocytární lymfom (CLL/SLL) (6 %)
- Sliznice žaludku-asociované lymfoidní tkáně (MALT) (5 %)
- Lymfoplazmocytární lymfom (1 %)
- Waldenströmova makroglobulinemie (WM)
- Nodální lymfom marginální zóny (NMZL) (1 %)
- Splenický lymfom marginální zóny (SMZL)
Zralý T-buněk a přirozených zabíječů (NK)-buněčných lymfomů (asi 10-15 % případů NHL)
Agresivní
- Periferní T-buněčný lymfom (PTCL), jinak neurčený (6 %)
- Systémový anaplastický velkobuněčný lymfom (ALCL) (2 %)
- Lymfoblastický lymfom (2 %)
- Hepatosplenický gama/delta T-buněčný lymfom
- Subkutánní panikulitidě podobný T-buněčný lymfom (SPTCL)
- Interopatický střevní T-buněčný lymfom
- Primární kožní anaplastický velko-buněčný lymfom
- Angioimmunoblastický T-buněčný lymfom (AITL)
Indolentní
- Kutánní T-lymfom (AITL)buněčný lymfom (CTCL) (4%)
- Mycosis fungoides (MF)
- Sézaryho syndrom (SS)
- Dospělá T-buněčná leukemie/lymfom
- Extranodální NK/T-buněčný lymfom (ENK/TCL), nosní typ
Zdroj: Zdroj: Revize klasifikace lymfoidních novotvarů Světové zdravotnické organizace z roku 2016
Stáhněte si nebo objednejte zdarma následující informační listy LLS:
- Kutánní T-buněčný lymfom Fakta
- Mantleho lymfom Fakta
- Periferní T-buněčný lymfom Fakta
- Waldenströmova makroglobulinemie Fakta
.