Pro mnoho lidí je chemoterapie spojena s rakovinou. Jak uvedla jedna žena, při první léčbě „mi skutečně došlo, co se se mnou děje“. Chemoterapie je použití cytotoxických léků ke zničení rakovinných buněk. Protože se rakovinné buňky rychle dělí, jsou na chemoterapii obzvláště citlivé. Chemoterapie je první linií léčby většiny typů lymfomů a někdy se používá v kombinaci s radioterapií nebo imunoterapií.
Kombinace několika léků se obvykle podává během několika dnů, po nichž následuje několikatýdenní přestávka (tzv. „cyklus“ léčby). To dává tělu a krevním buňkám čas na zotavení z případných vedlejších účinků před další léčbou. Léčba bude pravděpodobně trvat několik měsíců s pravidelnými kontrolami.
Existuje mnoho různých cytotoxických léků a často se používá kombinace několika z nich. Tyto „kombinované chemoterapie“ jsou známy pod zkratkami, jako je ABVD, kombinovaná chemoterapie používaná u Hodgkinova lymfomu, a CHOP, kombinovaná chemoterapie u nehodgkinského lymfomu (NHL). (Seznam kombinovaných chemoterapií pro Hodgkinův a nehodgkinský lymfom naleznete na stránkách Macmillan Cancer Support). Chemoterapii lze použít také k léčbě recidivy onemocnění a ve formě vysokých dávek jako přípravu na transplantaci kmenových buněk (viz „Léčba vysokými dávkami a transplantace kmenových buněk“).
Lidé s pokročilým NHL nízkého stupně mohou být léčeni chemoterapií ve formě tablet, které lze užívat doma. Jedna žena uvedla, že tablety jsou také viditelnou pomůckou při vysvětlování jejího čtyřletého dítěte o její nemoci a její léčbě. Typický léčebný režim zahrnuje každodenní užívání tablet po dobu dvou týdnů s následnou dvoutýdenní přestávkou a opakování tohoto schématu po dobu přibližně šesti měsíců. Někteří lidé, s nimiž jsme hovořili, byli léčeni kombinací tablet a intravenózní chemoterapie.
Zpočátku se zdráhala polykat tablety chemoterapie, protože se bála….
Přečtěte si níže
Zpočátku se zdráhala polykat tablety na chemoterapii, protože se bála…
Řekněte mi tedy něco více o léčbě a o tom, jaké účinky na vás zatím měla?
OK. No, první dávka fludarabinu, vzpomínám si, jsou to malé podlouhlé oranžové tablety. Vzpomínám si, jak jsem je vytlačoval z obalu a díval se na ně a vůbec se mi je poprvé nechtělo brát. Byla to docela psychická záležitost. Bylo to stejné, jako když jsem nosila kontaktní čočky a moje oči jsou velmi citlivé na různé věci, a dostala jsem se do fáze, kdy jsem měla kontakt, prst několik centimetrů od oka a prostě jsem se nemohla přinutit, abych si tu čočku nasadila, protože jsem věděla, že mě bude pálit v oku. A tak to bylo i s těmi tabletami. Jen jsem zírala na ty oranžové tablety a nechtěla je spolknout, protože jsem si byla jistá, že v okamžiku, kdy je spolknu, budu mít všechny ty účinky, které si představujete pod chemoterapií‘ hned mi vypadají vlasy a bla, bla, bla. A nic z toho se samozřejmě nestalo. Spolkla jsem je a bylo to naprosto v pořádku. Neměla jsem vůbec žádný vedlejší účinek fludarabinu.
Zjistila jsem, že chemoterapie ve formě tablet je osvobozující a lépe zvládnutelná než nitrožilně v…
Zjistil, že chemoterapie ve formě tablet je osvobozující a lépe zvládnutelná než její nitrožilní podání v…
Takže i když to byla docela dřina, opět jsem zjistila, že během několika měsíců jsem absolvovala tři cykly ChlVPP během tří 28denních cyklů, tedy tři měsíce. A bylo to, opět to bylo kumulativní. Takže ke konci léčby jsem si říkala: „Opravdu si myslím, že už ty léky nemůžu brát“, a byla jsem opět vyčerpaná. Méně nevolnosti, poprvé mi bylo hodně špatně a při prvním cyklu ChlVPP mi bylo hodně špatně, ale pak to léky proti nevolnosti úplně vyřešily a pak už mi nebylo špatně vůbec. Byla jsem vyčerpaná a cítila jsem se celkově pod psa. Popsala jsem to kamarádce jako pocit, že jsem otrávená, což jsem asi svým způsobem byla, víte, ty léky jsou velmi toxické. Takže jsem se prostě cítila celkově špatně, ale ve skutečnosti to bylo mnohem lépe zvládnutelné než ABVD.
Ale bylo to vlastně velmi osvobozující, když jsem si doma brala tablety, což se stalo s ChlVPP. A jo, to bylo vlastně, to bylo mnohem lepší, i když je to obrovské množství tablet, které se musí brát. Brala jsem jich myslím 13 najednou, což je nuda, ale mnohem radši bych si vzala 13 tablet, než abych seděla čtyři hodiny v čekárně v nemocnici nebo kde a čekala, až lékárna ty léky připraví. Takže to bylo dobré.
Intravenózní chemoterapie se nejčastěji podává v ambulanci, ale někteří lidé si ji nechávají přes noc. Pacienti, kteří jsou velmi nemocní, mohou být léčeni v nemocnici. Ambulantní léčba obvykle zahrnuje několikahodinový pobyt v nemocnici, kdy je vyšetřen krevní obraz (viz „Počet krevních buněk a riziko infekce“), po kterém následuje infuze léků z injekční stříkačky nebo sáčku do žíly na ruce nebo paži. Velké rozměry injekčních stříkaček některé lidi znepokojují.
Různé léky se infundují různě dlouho a některé se napoprvé infundují pomaleji. Některým lidem to trvalo 30 až 60 minut, jiní byli v nemocnici většinu dne. Někteří lidé ušetřili čas tím, že si nechali den před léčbou odebrat krev v ordinaci svého praktického lékaře. Typickým léčebným režimem je jedna dávka chemoterapie každé 2 – 3 týdny po dobu šesti měsíců. Lidé byli před prvním léčebným sezením často nervózní, protože nevěděli, co mohou očekávat, a někteří mladí lidé přišli na své první léčebné sezení v doprovodu několika členů rodiny. Lidé, kteří bydleli dostatečně blízko, aby mohli chodit do nemocnice pěšky, byli rádi, protože by se po léčbě necítili schopni jet domů autem. Jeden muž sice řídil, ale musel se rychle dostat domů, než začal pociťovat účinky léčby.
Zůstala v nemocnici přes noc kvůli první dávce chemoterapie CHOP, takže její reakce na léky….
Zůstala v nemocnici přes noc kvůli první dávce chemoterapie CHOP, takže její reakce na léky…
Každé dva týdny strávil několik hodin na denním oddělení, kde se podávaly různé chemoterapeutické léky…
Každé dva týdny strávil několik hodin na denním oddělení, kde se podávaly různé chemoterapeutické léky…
Pamatujete si, jak se jmenovala chemoterapie, kterou jste dostával?“
Chemoterapie byla ABVD, což je, tam je růžová, do ruky vám zavedou jehlu, (kanylu, že?) kanylu do ruky, pak jsou tam čtyři léky A, B, V a D, nemůžu si vzpomenout, jak se všechny jmenují. Dva z nich se zavádějí z docela velkých stříkaček, máte tam fyziologický roztok a zároveň vám do linky zavedou stříkačku a vstříknou tohle. Také vám vstříknou lék proti nevolnosti a myslím, že se vstřikuje i steroid. Další dva léky jsou také v kapačce a dělají to tak, že do vás vpravují fyziologický roztok a kapačku s chemoterapií. Do nemocnice jsem chodil asi v půl desáté, v deset hodin a odcházel jsem asi ve tři až čtyři hodiny, takže jsem celý den seděl v křesle na denním pokoji a nechával si podávat chemoterapii.
Plánovaný režim chemoterapie ne vždy fungoval a někteří lidé museli podstoupit více léčebných kúr, než bylo původně plánováno, nebo jim byla nasazena jiná kombinace léků. Jedna osoba měla méně léčby, než se předpokládalo. Muži, který žil ve venkovské oblasti, byla léčba odložena, protože se mu porouchalo auto a nemohl se dostat do nemocnice. Žena se znepokojila, když její léčba začala se zpožděním, protože lékař nepodepsal souhlas, a znovu během jiné léčby, když doufala, že se dostane rychle pryč, ale kapačka jí stále vypadávala.
Byl v depresi, když mu řekli, že bude potřebovat dvě chemoterapie navíc, protože vyšetření po…
Byl v depresi, když mu řekli, že bude potřebovat dvě chemoterapie navíc, protože vyšetření po…
Poté jsem podstoupila další vyšetření, po kterém nám bylo řečeno, že ne, že jsou stále přítomny nějaké bulky, takže budeme muset podstoupit další dva cykly chemoterapie, což byl, to byl šok, i když jsme věděli, že je to možné, opravdu jsme doufali, že to bude konec, a tak bylo docela deprimující, když vám řekli, že musíte jít a podstoupit další léčbu. To bylo skoro těžší než první diagnóza, protože si myslíte, že jste to zvládli, ale pak vám řeknou: „Ale ne, budou další“. A tak nám bylo řečeno, že se to stane. Také nám řekli, že existuje limit, kolik chemoterapie můžete podstoupit, a že jakmile absolvujete osm cyklů, bude to všechno, víte, že existuje možnost, že bych mohla podstoupit radioterapii nebo začít něco jiného, ale tím by to mělo skončit.
Takže jsme pokračovali, byla měsíční přestávka, zatímco probíhalo vyšetření a všechno, a já jsem se skutečně začala cítit lépe už po měsíci od chemoterapie, a pak jsem se vrátila na další dva cykly. Takže jsme měli další dva měsíce chemoterapie, což nebylo, ten první cyklus asi nebyl tak špatný jako ty poslední z těch šesti měsíců, protože jsem měla takovou malou pauzu, ale pak zase, jak se to ve mně tak nějak nahromadilo, tak mě to začalo opravdu zase srážet na šest.
Při opakovaném používání žíly kolabují a tvrdnou a několik lidí říkalo, že personál měl problémy se zaváděním jehel. Někteří lidé si nechali zavést „centrální linku“ (např. Hickmanovu nebo PICC) do žíly na hrudi nebo na paži, čímž se vyhnuli opakovanému zavádění jehel a usnadnili si podávání léků a odebírání vzorků krve. Při zavádění nebo odstraňování centrálních linek může dojít k problémům, například jednomu muži byla při odstraňování Hickmanovy linky omylem propíchnuta jedna plíce, i když se poměrně rychle zotavil. Centrální linky se obvykle ponechávaly po celou dobu léčby a musely se pravidelně čistit sterilní tekutinou. Někteří lidé kvůli tomu chodili na kliniku každý týden, zatímco jiní se naučili, jak si centrální linku čistit sami. Centrální linky se běžně infikovaly a musely být propláchnuty antibiotikem nebo odstraněny a nahrazeny novými. Jedna žena nám řekla, že se jí centrální linka před poslední léčbou přetrhla a lékař jí chtěl podat léčbu přes jemnou plastovou kanylu v paži. Neměla ráda jehly a byla vděčná, že sestra trvala na zavedení nové linky.
Přednostně si nechával do ruky mezi loktem a zápěstím vpichovat jehly, takže ohýbání ruky nebylo…
Přednostně si nechával vpichovat jehly do paže mezi loktem a zápěstím, aby ohýbání paže nebylo…
Každopádně jsem tam šel a podstoupil jsem první dávku léčby, což v podstatě znamenalo, že jste tam seděl dobře dvě až pět hodin a čekal, až vám to nakape do ruky. Přišel jsem domů, prvních pár dní jsem se cítil dobře a pak to na vás dolehlo a v podstatě to byl fludarabin a ten mě dost ničil. A jak jste pokračovali, vaše krev se musela zotavit, a když se vaše krev zotavila, obvykle asi za měsíc, mohli jste pak podstoupit další léčbu. A šli jste znovu a týden jste chodili s jehlou zapíchnutou v paži, a ti z vás, kteří mají chlupaté ruce jako já, si je předtím, než tam půjdou, oholí, protože ty malé lepivé polštářky, které mají, se pohybují po chloupcích, a pokud nemáte holé ruce, věřte mi, je to bolestivé. A nenechte si je dát do ruky, protože ruku moc ohýbáte, ruka je jediné místo, je rovná a nemůžete si ji zaneřádit. Potíž je v tom, že mají tendenci nenajít žílu, ale to je jiný příběh.
Trval jsem na tom, aby šli, kde to šlo, šli mi do paže, mezi loket a zápěstí, takže jehla byla vlastně do části těla, která se neohýbá. Chci říct, že to rádi dělají tak, že ji dávají do hřbetu ruky, protože žíly jsou hezky vidět, ale ruka se ohýbá, což, i když je jehla z měkkého plastu, stejně má tendenci dráždit. Když ji tam máte týden, pořád má tendenci dráždit a vytahovat se, což znamená, že ji pak musí jít najít nebo udělat znovu, a vy zůstanete doma s visící jehlou nebo si ji musíte vyndat a zastavit sami bez dozoru. Zatímco když vám ji dají do oholené ruky, ruka zůstane v klidu a bez chloupků se celá uchytí a vy nemáte žádný problém. Také je o něco menší pravděpodobnost, že to zaklepete, protože, jak říkám, ta věc je tam od pondělního rána až do, no, pátečního odpoledne.“
Popisuje, jak jí byla v lokální anestezii zavedena centrální linka poblíž klíční kosti a….
Popisuje, jak jí byla v blízkosti klíční kosti zavedena centrální linka v lokální anestezii a…
Dělají to v celkové anestezii?
Ne, to se všechno dělá v lokální anestezii, což je velmi zvláštní pocit, když vám lidé tlačí a tahají věci do hrudníku a z hrudníku ven.
Vidíte to, ale nic necítíte?
Jo, cítíte jen trochu tahání a škubání. Ale ne, můžete cítit trochu tepla, protože cítíte jakoby vytékat krev, což je asi normální, ale trochu znepokojující. No jo, nebyl to jeden z nejpříjemnějších zážitků.
A jaké bylo vyndávání?
Vyndávání bylo mnohem, mnohem rychlejší, trvalo to asi dvacet minut. Takže hodně tahání, doktor se tvářil velmi divně a snažil se vám tu věc vytáhnout z hrudníku, trochu divný zážitek.
Předpokládám, že máte jen malou jizvičku po Hickmanově lince?
Jo, pár malých jizev‘ tu, kde vám ji zavedli; tu, kde hadička vychází z hrudníku, což je docela výrazná jizva, ale myslím, že vám to moc nevadí; a pak malý zářez, který vám udělají, aby uvolnili všechnu kůži, která roste kolem hadičky uvnitř. Jo.
Někteří lidé měli chemoterapii podávanou z pumpy připojené na centrální linku, takže se mohli věnovat svým každodenním záležitostem, zatímco jim byly podávány léky, ale jedna žena říkala, že pravidelný hluk pumpy jí ztěžoval spánek. Jiní uvedli, že oblékání bylo se zavedenou centrální linkou obtížné a že se museli vyhýbat jejímu namočení. Proto bylo zakázáno plavání a jednomu mladému muži bylo také řečeno, že by neměl hrát fotbal, ale on to přesto opatrně dělal, aby se cítil normálně. Mnoho lidí uvedlo, že se jim původně myšlenka mít centrální linku nelíbila, ale ocenili její výhody.
Pro něj byla centrální linka darem z nebes, protože mu vše usnadnila.
Přečtěte si níže
Centrální linka pro něj byla darem z nebes, protože mu vše usnadnila.
Ano, měl jsem, no, měl jsem Groshonovu linku, což bylo, opravdu bylo, protože když máte chemoterapii, vaše žíly se jaksi hroutí a kanyly a podobné věci se musí zavádět znovu a znovu. Takže jsem měla Groshonovu linku tady v horní části, což byl opravdu dar z nebes, protože vám musí každý den brát krev, a kdyby nebylo Groshonovy linky, musela bych si nechat brát krev ze žíly, a to se mi nelíbilo. Ne že by to tolik bolelo, ale prostě to bolelo, ale prostě mě to nebavilo a bylo to mnohem jednodušší, když jsem si nechal udělat tu Groshonovu linku. Byl to opravdový dar z nebes a opravdu mi to dost ulehčilo, hlavně co se týče léků, nemusela jsem si píchat tolik injekcí a opravdu mi to pomohlo, všechna chemoterapie šla přes ně. Chci říct, že měly jednu, měly tendenci se infikovat, když se infikovaly, tak se staly problémem, ale jsou‘
Stalo se vám to nebo ne?
Myslím si, že ke konci jsem měl‘, bylo podezření, že se z toho stane infekce a že se to infikovalo‘, ale nemyslím si, že to, mluvilo se o tom, že to musí ven, ale nakonec to nešlo ven, nechal jsem si to až do konce.
Centrální linka může v lidech vyvolat pocit zranitelnosti. Jedna žena měla centrální linku velmi odhalenou a nesnášela, když jí „z prsu visela hadička“. Po ukončení léčby si lidé často přejí, aby byla linka co nejdříve odstraněna. Muž, jehož linka neměla být odstraněna rychle, se rozhodl, že si ji nechá odstranit soukromě, protože „byl tak zoufalý“, že si ji chtěl nechat odstranit.
Chemoterapie může být podávána také pomocí implantovatelného portu, který se někdy nazývá portakat nebo podkožní port. Skládá se z tenké ohebné trubičky umístěné ve velké žíle, která je napojena na malou komůrku nebo „port“ implantovaný pod kůži hrudníku nebo někdy horní části paže. Implantované porty se často používají k podávání chemoterapeutické léčby a/nebo jiných léků dospělým i dětem s rakovinou.
Některé druhy NHL mohou zasáhnout mozek a míchu a mohou být léčeny vstřikováním chemoterapie do tekutiny, která obklopuje míchu, pomocí techniky zvané lumbální punkce. Několika lidem byly střídavě podávány dávky této „intratekální“ chemoterapie a intravenózní chemoterapie. Jeden muž musel být kvůli obtížím při zavádění jehly do páteře uspán, ale těšilo ho, že mohl prvních několik hodin po léčbě, kdy by se jinak cítil nejhůře, spát.
Popisuje, jaké to bylo, když si nechal do páteře píchnout chemoterapii, ale jen při pomyšlení na…
Popisuje, jaké to bylo, když si nechal do páteře píchnout chemoterapii, ale jen při pomyšlení na…
V té fázi ano. Ano, ve skutečnosti jsem jeden den měla nejdříve tu spinální a druhý den první chemoterapii. A pak byla asi měsíc nebo tak nějak mezera mezi tím, kdy mi dávali další spinální chemoterapii. Ale celkem jsem jich měl šest v průběhu šesti, sedmi, osmi měsíců. Ale ty mi dělali, no, to záleželo na tom, že někdy jsem byl vlastně na té druhé chemoterapii v nemocnici a někdy jsem šel na ambulanci a tam mi to udělali.
Jaké to bylo, když vám tu chemoterapii píchali do páteře, bylo to vůbec hrozné?
Je to trochu nervy drásající, myslím, že prostě, všechno, co děláte, je to, že se předkloníte, ohnete se na stůl s polštářem a oni to prostě zmrazí a pak vlastně cítíte, jak se jehla dostává dovnitř, ale nebolí to, je to jenom, jenom na pár minut, a pak vám dají další injekci proti, aby to zase zmrazili, a pak už je to jenom pocit a tlak, jak se jehla tlačí do páteře. Ale netrvá to moc dlouho, je to nanejvýš deset minut a musíte si potom hodinu lehnout na záda, kdyby vás náhodou bolela hlava, to byl zřejmě ten důvod, prostě hodinu po injekci v klidu ležet. A pak stačí vstát a jít normálně.
Nemáte z toho žádné následky, jen ta představa, myslím, že je opravdu trochu děsivá, ale zvyknete si na to, po tolika injekcích si na to zvyknete opravdu pokaždé. Je to jen desetiminutová záležitost, netrvá to dlouho, nebolí to, jen ten tlak, a oni se tě pořád ptají: „Bolí tě to? Protože my vám dáme ještě trochu víc, trochu to zmrazíme‘, ale, a mluví s vámi, ptají se vás, jestli jste v pořádku, víte, udržují vás v tomto ohledu docela stabilní. Ale ne, není to velký problém. Chci říct, že je to za pár minut hotové.
Myslím, že si musí dávat velký pozor, aby se sami ničeho nedotkli, myslím, že to oni mají, jestli měli nějaké nehody, to nevím, ale je určité místo, kam museli tu jehlu dát na správné místo, jinak by mohli způsobit nějaké potíže. Ale měl jsem štěstí, že ty vyšly negativní pokaždé, když to dělali, takže se mi to nedostalo do páteře.
Několik lidí říkalo, že na odděleních chemoterapie panuje přátelská atmosféra a že sestry jsou velmi vstřícné a podporují mě. Mohli také dostat občerstvení, pokud o ně stáli. Mnozí si rádi popovídali s ostatními pacienty a podělili se o vtip a přirovnávali to k malé podpůrné skupině nebo rodině. Jeden z nich řekl: „Vzhledem k tomu, co se tam děje, je to opravdu šťastné místo.“ Jiný odmítl nabídku jednolůžkového pokoje a dal přednost pobytu s ostatními lidmi. Jedna žena se mezi ostatními pacienty setkala se dvěma lidmi, které už znala.