.jpg)
Sílí volání po zákazu kolektivních trestů ve školách ve všech státech a teritoriích.
Kolektivní trest je kázeňská metoda, při které trpí celá třída kvůli špatnému chování jednoho žáka. Tato praxe byla zastavena v Tasmánii poté, co si jeden z rodičů z Devonportu stěžoval na státní ministerstvo školství.
Rodič vyzval ostatní státy a teritoria, aby následovaly příkladu Tasmánie a omezily kolektivní tresty ve třídách.
Dr. jonathon Sargeant, vedoucí lektor inkluzivního vzdělávání a řízení tříd na Australské katolické univerzitě (ACU), řekl, že hromadné tresty mohou ve skutečnosti způsobit více škody, než je jejich skutečný záměr.
„Hromadné tresty mohou vyjadřovat nespokojenost učitele s chováním některých jedinců, ale jako preventivní technika mají jen omezený účinek,“ řekl Dr. Sargeant časopisu The Educator.
„Zatímco pohled zákona a pořádku na spravedlnost, že každý by měl dostat stejně, je jednoduchý na pochopení, negativní sociální důsledky mohou být dalekosáhlé.“
Podle něj učitelé, kteří nejsou zpočátku dostatečně připraveni na aspekt řízení chování, mohou praktikovat metody, které mají více společného s potlačováním rušivých vlivů než s učením dětí sdělovat svá přání a potřeby sociálně bezpečnějším způsobem.
„Je důležité, aby si učitelé vytvořili záměrný plán, jak jednat a přemýšlet způsoby, které jsou založeny na dobrých intervenčních postupech, jako je PBS, spíše než reagovat na hněv nebo frustraci, kterou mohou cítit „v daném okamžiku“,“ řekl doktor Sargeant.
„Prevence poruch chování a lešení pro pevné emoční zdraví musí být cílem každého školního programu.“
Ředitel základní školy Berwick Lodge Henry Grossek myšlenku kolektivních trestů odsoudil jako „kontraproduktivní“.
„Jako student jsem to nesnášel a málokdy to fungovalo. Rozšiřte to na dospělou společnost a jaký by byl výsledek?“ řekl.
Grossek řekl časopisu The Educator.
Grossek jako jeden z příkladů uvedl spolujezdce řidiče, který překročil rychlost.
„Pokud řidič auta překročí rychlost a je přistižen policistou, měli bychom formálně trestat i spolujezdce, a to jen na základě asociace?“ ptal se.
Grossek řekl, že učitelé se někdy zapomínají vžít do situace studentů, protože se odpoutávají od zkušenosti být dítětem.
„Jako učitelé a vedoucí pracovníci bychom nikdy neměli zapomínat, jaké to bylo být studentem, a tomu se říká vysoká úroveň emoční inteligence,“ řekl.
„Při nejlepší vůli si pedagogové myslí, že děti jsou logicky dospělé a vyspělejší, než jaké ve skutečnosti jsou, a my jsme netrpěliví, ale děti jsou dětmi z velmi dobrého důvodu, a to proto, že se učí – stejně jako my.“
Grossek řekl, že kolektivní tresty mohou poškodit vnímání, které mají studenti vůči učitelům, zatímco učitelé by se měli snažit toto vnímání podporovat.
„Skupinové tresty nejsou studenty vnímány jako spravedlivé, takže učitelé, kteří se do této praxe zapojují, dělají z hlediska budování vztahu s dětmi vlastně pravý opak toho, co by měli dělat, tedy snažit se budovat pozitivní vztah,“ řekl.“
Mluvčí ministerstva školství Nového Jižního Walesu uvedl, že praxe kolektivních trestů „není v souladu s politikou ministerstva a není ani v souladu se současnými vzdělávacími perspektivami řízení nebo podpory chování studentů v kontextu školství“.
„Politika ministerstva týkající se kázně studentů ve státních školách vyžaduje, aby státní veřejné školy zahrnovaly strategie a postupy napříč celou školou na podporu pozitivního chování studentů a také specifické strategie na udržení atmosféry respektu,“ uvedl mluvčí pro The Educator.
„Udržování dobré kázně a pozitivní atmosféry ve škole a třídě vyžaduje věnovat pozornost mnoha faktorům včetně zohlednění respektu, rovnosti a spravedlnosti. Ministerstvo podporuje strategie a postupy, které odrážejí tyto důležité hodnoty.“
V prohlášení poskytnutém časopisu The Educator jihoaustralské ministerstvo školství uvedlo, že „politika a právní předpisy ve veřejných školách vyžadují, aby učitelé při reakci na chování zvažovali individuální okolnosti každého dítěte“.
Mluvčí queenslandského ministerstva školství uvedl, že rozhodnutí o řízení třídy „určují třídní učitelé a odrážejí standardy a reakce uvedené v plánu odpovědného chování žáků“.
„Rozhodnutí o použití kolektivních trestů pro třídy ve státních školách Queenslandu je na odborném posouzení třídního učitele, které je relevantní pro danou situaci,“ uvedl mluvčí pro The Educator.
„Učitelé jsou vysoce kvalifikovaní odborníci, kteří mají znalosti a zkušenosti, aby mohli posoudit efektivní řízení třídy, přizpůsobení individuálním potřebám a diferencovanou výuku.“
Mluvčí západoaustralského ministerstva školství uvedl, že „každá veřejná škola má své vlastní zásady řízení chování a stanovuje očekávání ohledně pozitivního chování žáků“.
„Podpora je vždy poskytována jednotlivým žákům, kteří ji mohou potřebovat,“ uvedl mluvčí.
„Učitelé jsou vždy připraveni poskytnout podporu jednotlivým žákům, kteří ji mohou potřebovat,“ řekl mluvčí.