Kirsty Salisbury, řečnice, podcasterka, autorka

Pamatuju si, že když mi bylo 18 let, otec mé kamarádky tragicky zahynul při autonehodě. Bylo to strašné. Stále vidím, jak se ta událost odehrává, když jí „zavolali“ a obě jsme uháněly do nemocnice, aniž bychom tušily, co nás čeká. Plakala jsem a truchlila pro ni. Připadalo mi to tak nespravedlivé a chtěla jsem ji zbavit bolesti.

Krátce nato se konal pohřeb a já si vzpomínám, jak byla moje kamarádka odhodlaná, aby ten pohřeb měl barvy a život a aby tak významná událost nebyla vytěsněna černotou a tradicemi. Se zlomeným srdcem a životem jejich rodiny v troskách si oblékla zářivé květované šaty, když se loučila s jedním ze svých nejoblíbenějších lidí na světě. A její postoj mě velmi ovlivnil. Tak moc, že jsem se často ptala, proč máme tendenci nosit na pohřby černou barvu a jestli je to něco, co bych si přála?“

No, kam až jsem došla, je černá tradiční barvou smutku v celé Americe, Evropě, Austrálii i na NZ. Ale nejde ani tak o duchovno, náboženství nebo symboliku, jako spíš o módu a bohatství – kdo by to byl řekl!“

Tradice nosit na pohřeb černou pochází z…

Pamatuji si, že když mi bylo 18 let, otec mé kamarádky tragicky zahynul při autonehodě. Bylo to hrozné. Stále vidím, jak se ta událost odehrává, když jí „zavolali“ a obě jsme se řítily do nemocnice, aniž bychom tušily, co nás čeká. Plakala jsem a truchlila pro ni. Připadalo mi to tak nespravedlivé.

  • Staří Římané

    Než se dostaneme k módním trendům v novější historii, měli bychom se podívat po odpovědích ke starým Římanům. Nejstarší zmínky o nošení černého oděvu k truchlení nad smrtí blízkého člověka pocházejí z doby Římské říše. Místo ikonické bílé tógy nosili lidé při smutku tógu tmavší barvy – nazývanou toga pulla.

    Ačkoli to mohla být inspirace pro další země, tento trend se prosadil až o mnoho století později.

  • Truchlení pro bohaté

    Nosit černý smuteční oděv bylo ve středověku v Evropě symbolem bohatství. Nosit černý oděv si mohli dovolit jen ti nejbohatší, protože jeho pořízení bylo nákladné. Mnohé vdovy se předháněly v tom, kdo bude extravagantnější, a zdobily se dlouhými vlečkami, kapucemi, cennými „smutečními šperky“ a černými závoji.

  • Trendy udávající královna

    Předtím, než se černá stala oblíbenou barvou truchlících vdov, byla ve skutečnosti v mnoha kulturách a národech preferovanou pohřební barvou bílá. V průběhu 19. století se však někteří z nejbohatších začali oblékat do černé barvy.

    Scéna se změnila, když v roce 1861 zemřel milovaný manžel královny Viktorie, princ Albert. Královna byla zdrcená. Po jeho smrti si oblékla černý oděv a po zbytek života nosila pouze černé oblečení.

    Britská vyšší třída se snažila být jako její královna a kopírovala její volbu oblečení, když truchlila, jako jakýsi symbol postavení.

    V průběhu této viktoriánské éry se černé oblečení stalo standardem na velké části Západu. Existovala dokonce pravidla upravující délku nošení černých šatů. Tato pravidla se nejpřísněji vztahovala na vdovy. Vdovy měly mnohem větší volnost.

    Ženy, které přišly o manžela, musely nosit celý smuteční oděv po dobu jednoho roku po jeho smrti. To se týkalo i zahalování obličeje při odchodu z domu. Poté mohly ještě rok nosit matnější oděv v odstínech šedé nebo fialové, než se vrátily ke standardnímu oblečení, pokud se tak rozhodly.

  • Další barevné zvyky

    V mnoha jiných zemích a náboženstvích jsou se smutkem spojeny různé barvy. Bílou barvu nosí buddhisté a hinduisté. V Indii a Číně je bílá barva považována za symbol čistoty. Ve zbytku světa se na oslavu zesnulého života přijímají také jasnější barvy – fialová se nosí v Thajsku, žlutá v Myanmaru a Egyptě a modrá v Íránu.

    Tady to máme. Zatímco tradice nošení černé barvy začala spíše jako symbol postavení a módní záležitost, nyní se stala synonymem smutku.

    Jak jsem však viděl na jednání svého přítele, smrt a zármutek jsou velmi osobní zkušeností. Jako takoví si můžeme uvědomit a nechat se vést blízkými zesnulých, co si obléci, když se účastníme pohřbu. Mnozí budou požadovat, aby se lidé oblékli do světlejších barev na oslavu života nebo dokonce do konkrétní oblíbené barvy či stylu toho, kdo zemřel.

    Zajímá vás více o smrti a pohřebních zvycích? Pak se podívejte na mé další blogy kliknutím sem.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.