Kdo je kdo z rodiny Asadů v Sýrii

Podobně jako bouřlivá historie Iráku prošla i Sýrie politickými a sociálními nepokoji od doby, kdy se odtrhla od osmanského Turecka a o dvě desetiletí později získala nezávislost na francouzské koloniální nadvládě.

V posledních pěti desetiletích vládla v Sýrii, zemi s většinovým sunnitským obyvatelstvem, rodina Asadů, která je součástí náboženské sekty alavitů, jež je považována za bezpečně spojenou se šíitismem.

Rodina má své kořeny v Kardáhu, horské vesnici v Latákíji na severozápadě Sýrie, kde předkové současného vůdce režimu Bašára al-Asada žili přinejmenším od 19. století.

Hafez al Assad, Bašárův otec, se v roce 1970 chopil absolutní moci poté, co zinscenoval vojenský převrat a zlikvidoval své odpůrce a další možné držitele moci.

Od té doby je velká část státního aparátu a hospodářského života kontrolována různými členy rodiny.

Tady je jednoduchý seznam mocných osobností rodiny.

Hafez al Assad

Narodil se v roce 1930 a jako dvacetiletý vstoupil Hafez al Assad do syrské armády. Chtěl být lékařem, ale ekonomické podmínky jeho rodiny mu to nemohly dovolit, a to ho postrčilo k armádě.

Nakonec se stal pilotem syrského letectva. Čtrnáct let po vstupu se v roce 1964 stal jeho vrchním velitelem.

Během středoškolských studií vstoupil do strany Baas, která syntetizovala socialistické a nacionalistické myšlenky pro panarabskou ideologii. Toto období mu pomohlo vytvořit rozsáhlou politickou síť lidí a rodin.

Generál Háfez Asad, prezident Sýrie, si v roce 1971 připomíná první rok své vlády (archiv AP)

V roce 1957 se Háfez Asad oženil s Anisou Machloufovou, členkou vlivné alavitské rodiny z Latákíje.

Během své vojenské a politické kariéry se Hafez podílel na několika vojenských převratech. Jejich prostřednictvím si upevnil svou pozici nepostradatelné veřejné osobnosti. Po vojenských převratech v letech 1963 a 1966 s dalšími podobně smýšlejícími důstojníky se nakonec v roce 1970 přihlásil o absolutní moc. Stal se prezidentem Sýrie se všemi neomezenými pravomocemi, které se k diktátorovi hodí.

Do roku 2000 vedl Sýrii železnou pěstí, potlačoval povstání silou a zanechal násilné dědictví svému synovi Bašáru Asadovi, který napodobil jeho tvrdé metody a potlačil protesty arabského jara v jeho počáteční fázi v roce 2011. Zkáza, kterou za sebou Asadovy policejní a ozbrojené síly zanechaly, vyvolala brutální občanskou válku.

Ačkoli Háfez al-Asad posiloval postavení svého rodinného klanu ve všech aspektech syrského života, vůbec se nezdál být rodinným člověkem.

„Otce jsme vídali doma, ale byl tak zaneprázdněný, že mohly uplynout tři dny, aniž bychom s ním prohodili jediné slovo. Nikdy jsme spolu nesnídali ani nevečeřeli a nepamatuji se, že bychom někdy obědvali společně jako rodina, nebo možná jen jednou či dvakrát, když šlo o státní záležitosti. V létě jsme jako rodina trávili jeden nebo dva dny v Lattakii, ale i on pak pracoval v kanceláři a moc jsme se s ním nevídali,“ vzpomínal Bassel al-Assad, Hafezův nejstarší syn, který měl být otcovým nástupcem.

Bassel zemřel v roce 1994 při autonehodě a připravil tak půdu pro nástup Bašára al-Assada.

Bývalý americký prezident Jimmy Carter se setkává 22. března 1987 v Damašku se syrským prezidentem Háfezem Asadem na téma vývoje mezinárodních vztahů na Blízkém východě a v Libanonu.(Archiv AP)

Rifaat al Assad

Rifaat al Assad byl věrným společníkem svého staršího bratra Háfeze až do roku 1984, kdy byl prezident v kómatu. Poté, co Hafez al Assad ve zhoršujícím se zdravotním stavu vybral v roce 1984 šestičlenný politický výbor – jehož členové byli shodou okolností všichni sunnité -, aby řídil zemi, Rifaat protestoval a nařídil svým věrným jednotkám, aby převzaly vládu nad státem.

Po setkání obou bratrů v Rifaatově domě se však mladší bratr rozhodl podřídit staršímu bratrovi a nařídil svým jednotkám, aby se stáhly z pozic v hlavním městě Damašku.

Od potyček v roce 1984 je Rifaat al-Assad ve vyhnanství ve Francii a Španělsku a vlastní velký majetek, včetně údajně 300 milionů dolarů ze syrských veřejných prostředků.

Rifaat nebyl spokojen s Hafezovým rozhodnutím jmenovat v roce 1994 jeho syna Bašára nástupcem a čas od času vyjadřoval svůj nesouhlas se syrským režimem a sliboval, že se do Sýrie vrátí a bude se ucházet o moc.

Na snímku z 15. listopadu 2011 pózuje Rifaat Asad fotografovi v Paříži (archiv AP)

Tento týden mu hrozí rozsudek pařížského soudu kvůli jeho finančním aktivitám spojeným s korupcí. Francouzská prokuratura viní strýce Bašára Asada z praní špinavých peněz ve výši stovek milionů dolarů ze syrských státních fondů.

Rifaatova první manželka je rovněž členkou mocné alavitské rodiny Machloufů.

Bašár al-Asad

Bašár je jedním ze čtyř synů Háfeze al-Asada. Zplodil také dceru Bušru, která však od začátku roku 2013 žije v exilu v Dubaji.

V kontrastu s jeho brutalitou vůči syrským demonstrantům a krutou politikou během občanské války proti opozičním silám – která se podle mnoha lidskoprávních organizací rovná válečným zločinům – se Bašár zpočátku jevil jako klidný, apolitický člověk. Svůj život začal v roce 1988 jako lékař.

Když však jeho politicky aktivní bratr Bassel al Assad, nejstarší bratr v rodině, v roce 1994 nečekaně zemřel při autonehodě, byl z Londýna povolán do Sýrie, aby převzal funkci otcova nástupce.

V roce 2000 se po smrti svého otce stal prezidentem Sýrie Bašár al-Asad, který fakticky zachoval většinu Hafezovy politiky.

Po tom, co se stal prezidentem, se Bašár oženil s Asmou, britsko-syrskou investiční bankéřkou, která pochází z významné sunnitské rodiny. Oba nebyli navzájem pokrevně spřízněni.

Syrský režimní vůdce Bašár Asad a jeho manželka Asma vystupují z letadla na mezinárodním letišti Simona Bolívara při příletu na oficiální návštěvu v Caracasu 25. června 2010 (archiv agentury Reuters)

Někteří tvrdili, že sňatek byl podrazem, který měl zajistit sunnitům zastoupení v Asadově diktátorském domě.

Stejně jako jeho otec nedal Bašár Asad žádný prostor opozičním hlasům. Od roku 2011 dohlížel na brutální zásahy proti opozičním silám.

Miliony Syřanů, kteří se stali uprchlíky v Sýrii nebo mimo ni, mu přičítají odpovědnost za zničení politického a hospodářského systému země.

Od začátku občanské války se polovina Syřanů stala uprchlíky. Za Asadovy brutální diktatury bylo zabito více než 400 000 lidí.

Maher al-Assad

Maher je Bašárův nejmladší bratr. Je známý svými proslulými krutostmi vůči demonstrantům a opozičním silám během protestů Arabského jara a později také v občanské válce.

Mahera nevybral do čela země jeho otec Hafez, protože ho prý považoval za krutějšího než Bašára.

Maher je vrchním velitelem Republikánské gardy a elitní Čtvrté obrněné divize, které tvoří nejpodstatnější složky bezpečnostního aparátu země.

Vůdce syrského režimu Bašár al-Asad (R), jeho bratr Maher (L) a švagr generálmajor Assef Šawkat (C) stojí během pohřbu zesnulého prezidenta Háfeze al-Asada v Damašku na snímku z 13. června 2000.(Archiv agentury Reuters)

Podle různých videozáznamů Maher osobně střílel neozbrojené demonstranty na několika různých místech. Bývalí vojáci pod jeho velením také údajně uvedli, že jim Maher al-Asad nařídil zabíjet demonstranty bez ohledu na to, zda byli ozbrojení nebo neozbrojení.

„Od začátku jsme měli nařízeno mířit na hlavu nebo srdce. Nedostali jsme konkrétní čísla, ale bylo nám řečeno, abychom jich zabili co nejvíce, dokud budou probíhat protesty,“ uvedl jeden z uprchlých odstřelovačů.

Maher je považován za druhého nejmocnějšího muže v Sýrii po vůdci režimu.

Machloufové

Další mocná alavitská rodina, Machloufové, rovněž zaujímala v Sýrii mocné postavení díky sňatkům svých členů s Asadovým klanem.

Jednou z nich byla i manželka Háfeze al-Asada, zesnulá Anisa Makhloufová, která údajně rovněž radila k brutalitě vůči protestujícím. První manželka Hafezova bratra Rifaata byla rovněž Makhloufová.

Podle pověstí bránila Bušra, jediná Hafezova dcera, otci ve věznění svého strýce po jeho vzpouře proti staršímu bratrovi v roce 1984 s odůvodněním, že by to mohlo Makhloufovy odradit od Asadovy rodiny.

Rami Makhlouf, Anisin synovec a Bašárův bratranec, je nejbohatším mužem Sýrie. Podle některých zpráv vlastní více než polovinu syrského bohatství.

Na snímku z 24. dubna 2010 Rami Makhlouf, bratranec vůdce syrského režimu Bašára Asada a jeden z nejbohatších podnikatelů v této zemi, na slavnostním otevření hotelového projektu v syrském Damašku(Archiv AP)

V květnu však Bašár Asad přikročil k očistě svého mocného bratrance a zabavil mu většinu majetku.

Někteří odborníci nacházejí podobnosti mezi tím, co se stalo Rifaatovi al-Assadovi, a současnými boji uvnitř režimu.

„V tomto smyslu můžeme najít podobnosti mezi minulostí a současností s odkazem na boj mezi Asadem a Machlúfem,“ naznačil v nedávném rozhovoru Serhat Erkmen, turecký politický analytik zabývající se Sýrií.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.