Keňskému černému levhartovi, který se objeví jednou za sto let, se v těchto dnech dostává lvího podílu pozornosti, ale v jihoafrické rezervaci andBeyond Ngala Private Game Reserve se nachází ještě jeden kočkovitý fenomén, který je téměř stejně vzácný. V březnu loňského roku spatřili terénní průvodci v rezervaci novorozené bílé lvíče ve volné přírodě a stále ho můžete spatřit, jak se spolu se svými mláďaty potuluje po rezervaci.
Jak neobvyklí jsou bílí lvi? Ve volné přírodě jich dnes žije jen asi tucet. Vyplývá to z údajů organizace Global White Lion Protection Trust, kterou v roce 2002 založila jihoafrická ochránkyně přírody Linda Tuckerová, aby pomohla chránit bílé lvy a navrátit je do volné přírody.
Bílí lvi nejsou albíni. Spíše mají recesivní leucistický gen, což znamená částečnou ztrátu pigmentace. Díky tomu je jejich srst bílá. Když se však podíváte pozorněji, uvidíte, že mají pigment na některých částech těla, například na nose, rtech a polštářcích tlap. Proto se také zbarvení bílých lvů může poněkud lišit od stříbřitého po blonďaté a mají obvykle zelené nebo modré oči.
Přestože jsou bílí lvi tak vzácní, jsou považováni za stejný druh jako běžní lvi (Panthera leo). Proto nejsou na žádném seznamu ohrožených zvířat a zůstávají nechráněni.
Tito nádherní mutanti jsou endemity jihoafrické oblasti Timbavati, která zahrnuje části Krugerova národního parku a také soukromou rezervaci andBeyond Ngala. Timbavati znamená v domorodém jazyce Tsonga „místo, kde něco posvátného sestoupilo na zem“.
Podle místních pověstí žijí bílí lvi v této oblasti již po staletí, i když Evropané je „objevili“ až v roce 1938. Krátce poté začali být loveni pro trofeje a odváženi ze svého původního prostředí, aby byli chováni v zajetí.
Bílí lvi ve volné přírodě technicky vyhynuli, ale v roce 2004 byli do oblasti Timbavati znovu vysazeni. V současné době jsou v Timbavati známy tři smečky lvů s bílým recesivním genem, zatímco další populace byly vysazeny v soukromé rezervaci Pumba v oblasti Východního Kapska v Jihoafrické republice a v rezervaci Sanbona Wildlife Reserve v Západním Kapsku.
Toto konkrétní mládě je součástí birminghamské smečky Ngala a oproti svým běžným sourozencům je sněhově bílé a má rošťácké akvamarínové oči.
„Podle toho, co jsme viděli, je velmi drzý a odvážný,“ říká Bernard Stiglingh, terénní průvodce v andBeyond Ngala Safari Lodge. „Vyniká nejen svým zbarvením, ale je také kurážnější a větší než jeho bratři a riskuje.“
To bohužel není dobrá věc. Zatímco se odhaduje, že jen asi polovina běžně zbarvených lvíčat se dožije dospělosti, šance bílého lva je ještě menší: „Běžné zbarvení lva splývá s okolím,“ řekl Stiglingh. „Bílý lev má však obrovskou nevýhodu, zejména v prvním roce života, kdy jsou lvíčata hodně času ponechána sama sobě. Bílé zbarvení může přitahovat pozornost predátorů. Později se mu bude hůře lovit, protože nesplyne s buší.“
Podle jeho slov byla loni v rezervaci skutečně dvě bílá lvíčata, ale ani jedno z nich svůj první rok nepřežilo.
Pozitivní je, že existují případy, kdy se bílí lvi ve volné přírodě dožili dospělosti, přestože spolu s ostatními lvy čelí nepříznivým podmínkám – konkrétně zmenšování teritorií, nedostatku zdrojů, lovu a klimatickým změnám.
Vzhledem k rutinnímu sledování smečky tohoto konkrétního bílého lva rangery v andBeyond Ngala Safari Lodge a jeho nedalekém sesterském zařízení andBeyond Ngala Tented Camp je nejlepší šancí na spatření této úchvatné rarity pobyt v některém z těchto zařízení.
Pokud se na něj přijedete podívat na vlastní oči, Stiglingh měl několik tipů, jak mládě spatřit. „Buďte trpěliví,“ řekl. „Průvodci počkají, až budou zvířata ráno a večer nejaktivnější, což je také nejlepší doba pro fotografování. Můžete zachytit okamžiky hry a interakce mezi matkami a mláďaty, což je krásné.“
Nedávno odpoledne se mládě potloukalo se svými sourozenci v křovinatém kousku země mimo hlavní cesty rezervace. Protože nebyli přítomni žádní dospělí lvi, my hosté ve vozidle, kteří jsme ho spatřili, jsme směli během jediné minuty pořídit jen několik snímků. Museli jsme místo opustit, protože safari vozidla mohou do oblasti přilákat predátory. I to však bylo dost času na to, abychom se zcela okouzlili a zachytili několik okamžiků každodenních radovánek v životě lva.
Stiglingh viděl toto konkrétní bílé mládě již desítkykrát. Na otázku, zda ho to někdy omrzí, však odpověděl: „Mohl bych vidět nekonečně mnoho bílých lvů a byl bych stejně nadšený. Je to tak výjimečná věc a je to neuvěřitelné privilegium pracovat v rezervaci, kde je mohu pravidelně vídat – něco, co vidělo jen velmi málo rangerů, natož lidí na světě.“
Doufejme, že úspěšné snahy o reintrodukci v kombinaci se zvýšenou informovaností a ochranou budou znamenat, že pozorování bílých lvů ve volné přírodě budou možná častější, ale ne méně výjimečná.
Všechna témata o zvířatech
Přihlaste se k odběru T+L Just In
Získejte nejnovější zprávy o cestování, nabídky letenek a nápady na výlety od redaktorů Travel+Leisure
.