KAPITOLA 3 – Ameboidní pohyby

Buněčné pohyby, které zahrnují změny tvaru způsobené cytoplazmatickým prouděním, se obvykle označují jako ameboidní pohyby. Vzor cytoplazmatického proudění ameboidní buňky se skládá z axiálního proudu nepřetržitě posunovaného trubicovitým tělesem. Zatímco některé ameby jsou převážně monopodiální, jiné vysílají mnoho pseudopodií a jsou buď dočasně, nebo trvale polypodální. Tvary pseudopodií se liší v extrémech od pevných, téměř válcovitých lobopodií větších druhů přes jemná, přímá, vláknitá filopodia až po větvená, anastomozující retikulopodia foraminifer. Ameboidní pohyb se v určité formě vyskytuje v celé třídě sarcodina v řádech foraminifera a rhizomastigina. Ameboidní pohyb je procesem prvořadého významu ve vývoji snad všech mnohobuněčných organismů. Cytoplazma ameb obsahuje řadu vakuol. Zřetelné vakuoly jsou nejčastěji vidět u stlačených, odstředěných, vyhladovělých, poraněných, vitálně obarvených nebo fixovaných buněk. Jádra větších nejaderných ameb mají dvojlomné jaderné membrány.