Autor: Sam Wong
Když jde o sex, nemůžete mít všechno. Samci opic howlerů jsou proslulí svým hlubokým a silným řevem, který patří k nejhlasitějším zvukům vydávaným suchozemskými zvířaty a může jim pomáhat v soupeření s ostatními samci. Ale bohužel druhy s nejvyvinutějšími hlasovými orgány mají také obvykle menší varlata.
Jacob Dunn z Cambridgeské univerzity a jeho kolegové prohledali muzejní sbírky, aby našli jazylkové kosti howlerů. Tyto kosti, které se nacházejí na krku, jsou u samců vyjukaných opic zvětšené, aby v nich mohl být uložen vzduchový váček zesilující zvuk. Dunn použil laserové skeny k modelování kostí ve 3D a změřil jejich vnitřní objem, který pak porovnal s měřením velikosti varlat u devíti druhů opic howlerů.
Zjistili, že druhy s větším počtem samců ve skupině mají tendenci mít menší jazylkové kosti a větší varlata. Existoval však také přímý vztah mezi velkými jazylkami a malými varlaty.
Reklama
Tento trend naznačuje evoluční kompromis mezi nimi: opice s omezenými zdroji si možná musely vybrat, zda investují energii do řevu, nebo do tvorby spermií.
Případně by samci s velkými hláskami mohli být schopni odrazit ostatní samce, což by snížilo konkurenci o jejich sperma, a nepotřebovali by tak velká varlata. „Mám podezření, že by v tom mohl být prvek obojího,“ říká Dunn.
Předchozí výzkumy ukázaly, že zvířata mají tendenci mít větší varlata, když se samice páří s mnoha samci, ale velikost není vždy celým příběhem.
Rohy nad varlaty
Studie také zjistily inverzní vztah mezi velikostí varlat a vlastnostmi, které samcům pomáhají porazit konkurenty ve fyzickém boji. V jedné z nich bylo zjištěno, že hovniválové s největšími rohy mají nejmenší varlata.
Nová studie je první, která našla souvislost mezi produkcí spermatu a hlasovými schopnostmi, a naznačuje, že vytí by mohlo mít podobnou roli jako rohy při odrážení soupeřů a získávání přístupu k partnerkám.
Vědci také testovali konkurenční hypotézu: že silnější řev se vyvinul u druhů, které žily v hustších lesích, takže je bylo lépe slyšet. Nezjistili žádnou souvislost mezi velikostí jazylky a množstvím biomasy v biotopu, což posiluje domněnku, že příčina variability hlasových orgánů výrů skutečně souvisí s konkurencí o partnery.
Studovali také nahrávky výrů a porovnávali je s jinými zvuky zvířat. Zjistili, že výři vydávají zvuky o frekvencích stejně nízkých jako tygři a sobi, kteří jsou asi desetkrát větší. To naznačuje, že efekt vytí spočívá v tom, že samci vypadají větší, než ve skutečnosti jsou.
Stefan Lüpold z univerzity ve švýcarském Curychu se domnívá, že mít zvětšenou jazylku by samo o sobě nebylo nijak zvlášť nákladné, ale vytí pravděpodobně ano. „U ptáků a mnoha dalších savců bylo také prokázáno, že vokalizace může být energeticky velmi nákladná, a to může být i případ vyjících opic,“ říká.“
Je ale také pravděpodobné, že hlasití samci snižují konkurenci spermií tím, že odhánějí ostatní samce od samic. S dostupnými údaji je podle něj těžké říci, zda k menším koulím vedly náklady na vytí nebo jeho vliv na monopolizaci samic.
Poslouchejte druh Alouatta seniculus, který má velký hlasový orgán, ale malá varlata:
A druh Alouatta caraya, který má malý hlasový orgán a velká varlata:
Poslouchejte druh Alouatta seniculus, který má velký hlasový orgán, ale malá varlata.