Písmo svaté: Římanům 16, 1 Korintským 1
Úvod
Když apoštol Pavel uzavírá opus magnum křesťanské nauky v Bibli, propuká v píseň! Je jen správné, že tak činí. Jak by měl zakončit největší příběh, který byl kdy vyprávěn? Poté, co prošel velkolepé důvody Boží zachraňující lásky ke vzpurným hříšníkům, postačí jedině doxologie.
S plným srdcem a hořící myslí tedy Pavel intonuje slova z Ř 16,25-27: „Nyní tomu, kdo má moc posílit vás podle mého evangelia a hlásání Ježíše Krista, podle zjevení posvátného tajemství, po dlouhé věky zamlčovaného, nyní však zjeveného a oznámeného skrze prorocká Písma, podle příkazu věčného Boha, aby se mezi všemi národy rozšířila poslušnost víry – jedinému moudrému Bohu skrze Ježíše Krista – jemu buď sláva na věky! Amen.“
Všimněte si, že v posledních větách celé knihy Římanům Pavel zdůrazňuje jednu Boží vlastnost – jeho moudrost. Verš 27: „Jedinému moudrému Bohu skrze Ježíše Krista buď sláva na věky! Amen.“ Mým cílem v tomto poselství, stejně jako v každém poselství pod heslem VIDĚT BOHA TAKOVÉHO, JAKÝ JE, je otevřít ve vaší mysli okno do nekonečných Božích prostor. A zvláště dnes ráno je mým cílem ukázat před vámi Boží moudrost, abyste ji viděli jasněji, intenzivněji ji obdivovali a pevněji jí důvěřovali, a proto ji důsledněji a radostněji poslouchali. (Modlete se)
I. Definovaná moudrost
Několik následujících minut bude v mé řeči dominovat jedno hlavní tvrzení. Vyzývám vás, abyste ho nejprve nechali zaznít ve svých myšlenkách a poté, s přispěním Ducha svatého, také ve svém srdci. Toto prohlášení je prosté a hluboké: Bůh je nekonečně moudrý. Chci to na chvíli rozvést a pak uvidíme, že z této pravdy plyne důsledek, který utváří perspektivu, dává útěchu, zabíjí úzkost a podněcuje modlitbu a který převrátí váš život, pokud ho přijmete za svůj.
Nechte mě začít s definicí: „Moudrost“, jak se píše v Bibli, „je poznání největšího cíle v každé situaci a nejlepšího způsobu, jak tohoto cíle dosáhnout.“ (Kázání Johna Pipera „Velké dílo jediného moudrého Boha“ na základě Římanům 16,25-27.) Moudrost vidí celkový obraz, soustředěně, každou část ve správném vztahu ke zbytku. Moudrost se liší od poznání. Můžete mít znalosti bez moudrosti. Existuje spousta geniálních hlupáků. Ale moudrost bez poznání mít nemůžeš, protože abys rozeznal nejlepší způsob, jak dosáhnout nějakého cíle, musíš umět integrovat, spojit dohromady nejrůznější faktory z různých zdrojů poznání a zkušeností.
Nyní se chop tohoto atributu a přemýšlej o Bohu. A zatímco budeš spojovat tyto body, poslechni si, co o Bohu říká žalmista: „Jeho rozum je nekonečný“ (Ž 147,5). Poslouchejte, jak se Jeremiáš modlí k „velikému a mocnému Bohu, jehož jméno je Hospodin zástupů, velikému v radě a mocnému v činu, jehož oči hledí na všechny cesty lidských synů, aby každému dal podle jeho cesty a výsledku jeho skutků“. (Jeremiáš 32,19).
Když Daniel popisoval Boží moudrost, napsal: „On mění časy a doby, odstraňuje krále a ustanovuje krále. Dává moudrost moudrým a poznání těm, kdo mají rozum. Zjevuje hluboké a skryté věci, ví, co je v temnotách, a světlo přebývá u něho.“ (Dan 2,21-22) Pro Boha není nikdy nic tajemstvím. Nikdy není záhadný, zmatený nebo nejistý.
Pavel se snaží mluvit o Boží moudrosti, a když to dělá, přechází to k chvále: „Ó, jak hluboké je bohatství Boží moudrosti i poznání! Jak nevyzpytatelné jsou jeho soudy a nesledovatelné jeho cesty! Vždyť kdo poznal Hospodinovo smýšlení? Nebo kdo byl jeho rádcem? Nebo kdo mu kdy první dal a má mu to být vráceno? Vždyť od Něho, skrze Něho a pro Něho je všechno. Jemu budiž sláva na věky. Amen.“ (Ř 11,33-36)
Apoštol říká, že Boží moudrost je velmi hluboká – tak hluboká, že jeho soudy jsou nevyzpytatelné. Odtud se tam nemohu dostat; je to nad mé síly. Boží moudrost je tak hluboká, že jeho cesty jsou nevyzpytatelné. Nemohu sledovat, co dělá, aniž bych beznadějně přerostl přes hlavu. Je tak hluboká, že mu nikdo nikdy nebyl a nemůže být rádcem.
Božská moudrost je ve skutečnosti tak hluboká a rozsáhlá, že se v moudrosti nezvětšuje a ani zvětšovat nemůže. Jediný způsob, jak by mohl v moudrosti přibývat, je, že by do Boží mysli přišlo něco, co ještě z Boží mysli nevzešlo. Římanům 11,36 však trvá na tom, že to není možné: vždyť od něho, skrze něho a pro něho je všechno.
Boží jednání je tedy vždy dokonale moudré. K jeho moudrosti není třeba žádných vylepšení, a dokonce ani nejsou k dispozici. Přemýšlej o tom: Bůh neustále syntetizuje miliardy a miliardy pramenů dat, čerpaných ze všech možných oblastí poznání a říší zkušeností, takže má v rukou každý relevantní faktor v každé situaci s naprostým a dokonalým poznáním. Neustále bezchybně zvažuje fakta, důsledky, náklady, následky a to, jak to zapadá do jeho záměrů, takže to, co dělá nebo chce, je vždy ten nejlepší možný krok, který lze učinit. A Bůh to dělá neustále, bez sebemenšího napětí a bez toho, aby se mu zhroutil harddisk.
Rozumí tomu někdo na zemi? V žádném případě. Je úplně mimo naši ligu. Důvěřujeme mu kvůli tomu více? No, podívejme se na to. Z Boží moudrosti vyvodím obrovský důsledek, který je výzvou k zamyšlení. Jste připraveni?
II. Jeden život měnící důsledek Boží moudrosti
„Boží moudrost nám říká, že Bůh přinese nejlepší možné výsledky, nejlepšími možnými prostředky, pro nejvíce možných lidí, po nejdelší možnou dobu“. (Charles Ryrie, cituje Chip Ingram v knize Bůh: Jak touží po tom, abys ho viděl, str. 128.) Řekněme si to nahlas a zvažme slova, která nám procházejí ústy. (Opakujte)
Nyní si to projděte kolem bloku ve své současné zkušenosti. Vezměte si to s sebou domů a sledujte, jak to funguje. Tento důsledek Boží moudrosti znamená, že ať už je tvůj život právě teď jakýkoli, Bůh moudře a svrchovaně nařizuje tvým okolnostem, aby v tobě, skrze tebe, ve tvém manželství, ve tvé rodině, ve tvé práci, ve tvém svědectví a ve tvém uctívání vykonal něco, čeho by nebylo možné dosáhnout jiným způsobem.
Kdyby existoval lepší způsob, jak těchto záměrů dosáhnout, pak bys prožíval ty jiné okolnosti místo toho, co prožíváš právě teď. Kdyby existoval laskavější, rychlejší a účelnější způsob, Bůh by ho použil. Okolnosti, ve kterých se právě nacházíš, jsou tedy přesně to, co pro toto období svého života potřebuješ.
Nech mě se tě na něco zeptat: Změnilo by se pro tebe něco, kdybys pevně věřil, že problém ve tvém životě, který je naléhavý a obtížný – ten, kterému nerozumíš, proti kterému se ohrazuješ, kvůli kterému se cítíš zdrcený a připravený to vzdát -, byl zinscenován nebo umožněn všemoudrým, milujícím Otcem, aby přinesl ty nejlepší možné a nejdéle trvající výsledky pro Jeho slávu a tvé dobro?
Změnilo by něco, kdybys pochopil, že tvůj život není Božím plánem B nebo C – že je vždy a pouze plánem A, navrženým speciálně pro tebe, dokud žiješ v tomto padlém světě? Co všechno ve tvém životě bylo součástí Jeho moudrého plánu? Co by se stalo s úrovní vaší úzkosti? Jak by to ovlivnilo tvou důvěru v Boha?“
Odmítnutí!“
Ale právě tady se odstrkujeme. „Rád bych tomu věřil, Lloyde, ale v mém životě to nesedí. Tomu, co se mi stalo, říkáš nejlepší možné okolnosti pro mě právě teď? A přinese to nejlepší možný výsledek! O jaký výsledek se Bůh snaží? Přišel jsem o své dítě! Můj syn zahynul při autonehodě. Bouře mi vzala všechno, co jsem měl. Dostal jsem výpověď. Můj manžel mě bil. Říkáte mi, že tohle je nejlepší! Umím si představit lepší cesty k lepším výsledkům. Nevěřím tomu!“
Všude v této místnosti jsou okolnosti, které se vzpírají jakékoli souvislosti s tímto učením. Tyto okolnosti odporují frázím jako „nejlepší možné“, protože jsou hrozné, děsivé a bolestivé. Jsou dvě věci, kterými bych vás chtěl poprosit, abyste se zamysleli:
1. Víte, co se děje? Pamatujte, že naše zkušenost s Boží moudrostí přichází v padlém světě.
To není nejlepší z možných světů, ale svět, který leží ve stínu lidského pádu. Celé stvoření sténá a trápí se pod mocným nárazem Pádu, kdy do tohoto světa vstoupil hřích a skrze hřích smrt. V tomto současném zlém světě Boží moudrost nutně nechrání své děti před hříchem a neštěstím, ani netrestá hříšné lidi v jejich hříchu. Právě teď ve své moudrosti „dává svému slunci vycházet nad zlými i dobrými a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé“ (Mt 5,45). Jednoho dne však bude vše napraveno.
Jeho slovo o tom máte na místech, jako je Galatským 6,7, kde Bible říká: „Nenechte se oklamat.“ (Nenechte se oklamat odkladem plného vykonání Boží dokonalé spravedlnosti, abyste si mysleli, že nechává bezbožníky na holičkách): „Bůh se neposmívá. Neboť cokoli člověk zaseje, to také sklidí.“ Tomu můžete věřit: Bůh se o to v den svého soudu plně postará.
2. Pamatuj na Boží moudrost při zajišťování tvého spasení.
Vše, co se týká Božího plánu na naši záchranu skrze Krista, vypadalo odsouzeno k nezdaru. Dospívající dívka ve stáji v malém zablešeném městečku? Tesařův syn? A pak se zamyslete nad učedníky, které si Ježíš vybral a kterým chtěl svěřit svou věc. To není zrovna prvotřídní skupina.
Ale nejhloupějším krokem ze všech bylo ukřižování. I Korintským 1,21-24 to pro nás spojuje: „Protože totiž svět v Boží moudrosti nepoznal Boha skrze moudrost.“ (Jinými slovy, Bůh odmítl možnost spasení lidským rozumem a moudrostí. Za chvíli uvidíme proč.) „… Bohu se zalíbilo zachránit ty, kdo věří, skrze bláznovství zvěstovaného poselství. Židé totiž žádají znamení a Řekové hledají moudrost, my však kážeme Krista ukřižovaného, který je pro Židy kamenem úrazu a pro pohany bláznovstvím. Avšak těm, kdo jsou povoláni, Židům i Řekům, je Kristus Boží mocí a Boží moudrostí.“
V nekonečné Boží moudrosti zvolil způsob spasení skrze Krista, který nám připadá naprosto šílený. Nikdo na zemi by nevymyslel plán zahrnující brutální vraždu Božího Syna pro hříšníky. Přesto právě v tom nejhloupěji vypadajícím okamžiku Boží moudrost zvítězila. A v místě jeho největší slabosti se rozpoutá Boží moc. Verš 25: „protože Boží bláznovství je moudřejší než lidská moudrost a Boží slabost je silnější než lidská síla.“
V Božím všemoudrém plánu to byl dokonalý způsob, jak dosáhnout největšího cíle. Jaký cíl? Přeskočte na v. 31: „Proto, jak je psáno: ‚Ten, kdo se chlubí, se musí chlubit v Pánu'“. K tomu směřovala jeho moudrost. Bůh si nás vyvolil, vykoupil, povolal a dal nám všechno ostatní, co se týká našeho spasení, takovým způsobem, aby nás zbavil veškeré sebechvály a nahradil ji chválou pouze v Pánu.
Uvádím to z tohoto důvodu: vy ani já nevíme dost na to, abychom pochopili, proč se nám v tomto hříchem rozvráceném světě děje bolest, utrpení, nespravedlnost a brutalita. Stejně jako Job přicházíme k Bohu se svými otázkami. Ale Bůh nás nakonec jednoduše upozorní na to, že ve velkém měřítku věcí nevíme nic. Navrhovat Bohu náš „lepší plán“, který by mu pomohl, je jako navrhovat Einsteinovi „1 + 1“. Pokud jde o Boží moudrost, tam jsme ještě nebyli a nedělali jsme to.
Je třeba času a opakovaných lekcí pokory, abychom se dostali na místo, kde můžeme spočinout v jeho moudrosti a důvěřovat jeho plánu. Existuje však několik duchovních posilujících injekcí, které nám mohou pomoci se tam dostat:
1. Jaké jsou naše cíle? Moudrý život začíná bázní před Hospodinem.
Prav. 9,10: „Bázeň před Hospodinem je počátek moudrosti a poznání Svatého je rozumnost.“
„Bázeň před Hospodinem je počátek moudrosti. Bát se Hospodina znamená v podstatě toto: uznáváš, že On je Stvořitel, tvůj Pán, Pán všeho; On je svatý a úžasný a rozhoduje o všem. A v reakci na to se ochotně podřizuješ Jemu a Jeho plánu pro svůj život. Bez toho není moudrosti. Začíná to spasením. Pokračuje v uctivé pokoře.
2. Moudrý život roste přijímáním Božího slova.
Moudrý život roste přijímáním Božího slova. V Ž 19,7 se píše: „Hospodinovo poučení je dokonalé, oživuje duši, Hospodinovo svědectví je spolehlivé, činí nezkušeného moudrým.“ (Mt 19,7). Nic se nevyrovná Bibli v tom, že vám ukáže Boží smýšlení. Čím více zapustíš kořeny v Bohu prostřednictvím jeho Slova, tím více moudrosti poznamená tvůj život.
3. Moudrý život vyžaduje, abychom o něj konkrétně prosili.
Jak 1,5-6. Moudrý život vyžaduje, abychom o něj konkrétně prosili: „Jestliže se někomu z vás nedostává moudrosti, ať prosí Boha, který dává všem štědře a bez odmlouvání, a bude mu dána. Ať však prosí s vírou a bez pochybností. Neboť pochybující je jako rozbouřené moře, hnané a zmítané větrem.“ Jinými slovy, k Bohu se nepřichází pro druhý názor. Přicházíme k Bohu, abychom řekli: „Napiš na to svou moudrost, Pane. Cokoli mi ukážeš, budu následovat.“
Závěr
A. W. Tozer v knize The Knowledge of the Holy (Poznání svatého) napsal tato slova o Boží moudrosti v našem životě: „Aktivně věřit, že náš nebeský Otec kolem nás neustále šíří prozřetelnostní okolnosti, které působí k našemu současnému dobru a věčnému blahu, přináší duši skutečné požehnání. Většina z nás prochází životem, trochu se modlí, trochu plánuje, přetahuje se o pozice, doufá, ale nikdy si není ničím zcela jistá, a vždy se tajně bojí, že se netrefí na správnou cestu. To je tragické plýtvání pravdou a nikdy to nedá srdci klid.
„Existuje lepší cesta. Je to zavrhnout naši vlastní moudrost a místo ní přijmout nekonečnou moudrost Boží… Bůh se pověřil plnou odpovědností za naše věčné štěstí a je připraven převzít řízení našich životů v okamžiku, kdy se k němu s vírou obrátíme.“ (A. W. Tozer, Poznání svatého, str. 63.)