Bostonští Red Sox už několik týdnů hledají nového generálního manažera a zdá se, že bez výsledku. Jsme si jisti, že je to stále žádaná práce?“
Při pohledu zvenčí by si člověk myslel, že se kolem Fenway Parku vinou fronty kandidátů na nového generálního manažera Red Sox. Avšak vzhledem k tomu, že jsme měsíc po vyhazovu Davea Dombrowského, nezdá se, že by existoval dlouhý seznam zájemců.
V tomto úspěšném období Red Sox se vystřídalo pět lidí, kterým bylo svěřeno vybudování týmu, který by mohl dovést Boston k mistrovskému titulu. Největší slávu má Theo Epstein, kterému se díky tomu, co dokázal s Red Sox a Cubs, přezdívá „lamač kleteb“.
Viděli jsme také vzestupy a pády v éře Bena Cheringtona. Budeme si ho pamatovat hlavně kvůli smlouvě s Pablem Sandovalem, ale odvedl také velký kus práce při zásobování farmářského systému. Jed Hoyer a Mike Hazen si také vypili šálek kávy ve velkém křesle, než našli úspěch v jiných organizacích.
Tím se dostáváme zpět k Dombrowskému. Muž, který je známý tím, že obchoduje s farmářským systémem a utrácí spoustu peněz, aby dosáhl cílů týmu. Právě proto ho FSG přivedla do Bostonu a on udělal přesně to, čím byl známý. Nabídl několik perspektivních hráčů v rámci obchodních transakcí a zároveň vypsal velké šeky. Jeho šílenství má svou metodu a na důkaz toho máme ve Fenway Parku prapor Světové série.
Když se tato metoda začala příčit přesvědčení vlastnické skupiny, byl uprostřed noci bez okolků odvolán ze své funkce. Zpráva se měla objevit po půlnoci, kdy si Red Sox lízali rány po další prohře Yankeeů. Dombrowski byl odejit a to bylo asi tak všechno, co jsme o této záležitosti kdy slyšeli.
Žádná tisková konference, žádné upřímné zdůvodnění, jen to, že se jejich cesty rozešly. O několik týdnů později vyjde najevo, že FSG měla pocit, že se s Dombrowskim musí rozejít už v zimě, ale nechala ho pokračovat téměř po celou sezónu. Když bylo jasné, že Boston v říjnu hrát nebude, stal se Dealin‘ Dave kvůli svému stylu práce GM rychle obětním beránkem.
Jeho vyhazov byl jen poslední kapitolou v jakoby nekonečném příběhu majitelů Red Sox, kteří špatně zvládli změny režimu. Terry Francona a John Farrell byli ostrakizováni na odchodu poté, co přinesli korunu Světové série. Francona, kterého někteří považují za nejlepšího manažera v historii Bostonu, nejenže v roce 2004 ukončil 86 let trvající sucho, ale v roce 2007 také získal trofej komisaře.
Pokud se vrátíme k horkému křeslu ve velké kanceláři, je tu vztah mezi Epsteinem a majiteli. V té době byl tento zázračný muž nejmladším GM v lize a jeho záliba v získávání správných hráčů za správnou cenu ve stylu Billyho Beana byla klíčem k sestavě Red Sox, kteří se v roce 2004 stali mistry světa. Na podzim 2005 Epstein z týmu odešel, aby se v zimě 2006 vrátil.
Bylo to zvláštní období, protože Theo se vrátil a získal s organizací nové tituly. U klubu, který byl v poslední době tak úspěšný, je zvláštní, že se v jeho vedení i v klubové hierarchii tolik lidí střídá. Stejně jako Dombrowski je Alex Cora pátým mužem, který ve stejné době zastává svou funkci. Pokud se mu v roce 2020 povede stejně dobře jako v roce 2019, nedokážu si představit, že by jeho místo bylo v bezpečí ještě dlouho.“
Red Sox jsou organizací na špičkové úrovni a na takové volné místo by se měli hlásit lidé, kteří by o něj chtěli vést pohovor. Tak proč to nedělají? Pokud víme, tak možná denně probíhají rozhovory s potenciálními GM, ale že není slyšet ani ťuk, to je prostě divné. Hazen slíbil věrnost Diamondbacks a GM Dodgers Andrew Friedman právě podepsal s klubem novou smlouvu. Proč je tedy takové ticho?“
Přímo řečeno, nepřekvapuje mě, že se k bráně D nevalí smršť kandidátů, kteří by se chtěli setkat s FSG. Jak už jsem rychle podotkl výše a mluvili o tom i ti, kteří se týmem zabývají, nemusí to být zrovna nejpříjemnější místo k práci.
Kdybych se dozvěděl, že něčí šéf ho chtěl vyhodit v listopadu, ale čekal až do následujícího září, nevím, jestli bych tu práci chtěl. Pokud se chystáte někoho vyhodit, prostě to udělejte. Nedávejte jim dál další provaz na oprátku.
Při způsobu, jakým byli v posledních patnácti letech vyhazováni jako včerejší zbytky jiní vedoucí pracovníci a manažeři, nemusí být Boston pro mnohé top destinací. Pokud máte pocit, že majitelé jednoho dne chtějí polévku, tak jim ji přinesete, ale když misku položíte, řeknou, že chtěli steak. Prostě nemám pocit, že by na různých úrovních organizace panovala nějaká velká soudržnost.
I když má tým velké úspěchy na hřišti a má peníze na to, aby si koupil, koho chce, může to někoho dostat jenom tak daleko. Pokud neexistuje určitá míra podpory a důvěry ze strany nadřízených, může to vyvolat zbytečné nepokoje. Dokud nebude v Red Sox existovat nějaké zdání jednoty, nevidím Fenway Park jako velmi žádané místo, kde by manažeři chtěli pracovat.