Těhotenství není považováno za zdravotní postižení podle zákona ADA (Americans with Disabilities Act), federálního zákona, který zakazuje diskriminaci na pracovišti na základě zdravotního postižení. Diskriminace v těhotenství je však sama o sobě nezákonná. Zaměstnavatelé nesmějí rozhodovat o zaměstnání na základě těhotenství zaměstnankyně a musí se zaměstnankyněmi, které jsou dočasně neschopné práce z důvodu těhotenství, zacházet stejně jako se zaměstnanci, kteří jsou dočasně neschopní práce z jiných důvodů. Těhotné zaměstnankyně mohou mít také nárok na pracovní volno podle zákona o rodinné a zdravotní dovolené (FMLA) a státních zákonů o dovolené.
Diskriminace v těhotenství je nezákonná
Federální zákon o diskriminaci v těhotenství (PDA) změnil hlavu VII, hlavní federální antidiskriminační zákon, aby bylo jasné, že diskriminace v těhotenství je formou nezákonné diskriminace na základě pohlaví. PDA zakazuje zaměstnavatelům diskriminovat uchazeče a zaměstnance na základě těhotenství, porodu a souvisejících zdravotních stavů. Zaměstnavatel například nesmí odmítnout přijmout uchazečku, protože je těhotná; požadovat, aby zaměstnankyně před porodem odešla na dovolenou, pokud je schopna pracovat a chce v tom pokračovat; nebo vybrat zaměstnankyni k propuštění, protože je těhotná a zaměstnavatel předpokládá, že se po porodu nebude chtít vrátit do práce.
Stejně jako hlava VII se PDA vztahuje na soukromé zaměstnavatele s 15 a více zaměstnanci. Všichni státní zaměstnavatelé, ať už federální, státní nebo místní, musí rovněž dodržovat PDA.
Těhotenství jako dočasná pracovní neschopnost
Pokud je zaměstnankyně dočasně práce neschopná z důvodu těhotenství, musí s ní zaměstnavatel zacházet stejně jako s ostatními zaměstnanci s dočasnou pracovní neschopností, ne lépe a ne hůře. Pokud například zaměstnavatel poskytuje dočasnou úpravu práce, pracovní neschopnost nebo neplacené volno zaměstnancům, kteří mají infarkt, zlomenou končetinu nebo jiné dočasné zdravotní postižení, musí tyto možnosti poskytnout i těhotným zaměstnankyním.
Pravidla týkající se nároku na dávky, délky praxe, výpočtu dovolené, zvýšení platu atd. musí být aplikována stejným způsobem na zaměstnankyně na dovolené z důvodu těhotenství jako na zaměstnankyně na jakémkoli jiném zdravotním volnu. Pokud zaměstnankyně musí zmeškat práci z důvodu těhotenství, porodu nebo souvisejícího zdravotního stavu, musí zaměstnavatel držet pracovní místo zaměstnankyně po stejnou dobu jako u zaměstnance na dovolené z důvodu nemoci nebo pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel však může být povinen poskytnout těhotenskou dovolenou podle zákona o rodinné a zdravotní dovolené (FMLA) nebo podle státních zákonů, jak je vysvětleno níže.
Těhotenská dovolená
Kromě dovolené, kterou zaměstnavatelé poskytují jiným dočasně práce neschopným zaměstnancům, mohou mít těhotné zaměstnankyně nárok na čerpání těhotenské dovolené podle federálního zákona o rodinné a zdravotní dovolené (FMLA) nebo podle zákonů svého státu.
Podle FMLA mohou zaměstnankyně, které splňují podmínky nároku, čerpat až 12 týdnů neplaceného volna z důvodu vlastního vážného zdravotního stavu. Těhotenství je podle zákona považováno za vážný zdravotní stav. Zaměstnankyně může využít dovolenou FMLA k čerpání volna, pokud je v pracovní neschopnosti z důvodu těhotenství. Například žena, která trpí silnými ranními nevolnostmi nebo jí lékař nařídí, aby poslední měsíc těhotenství strávila na lůžku, může využít dovolenou FMLA. Hrazeny jsou také návštěvy lékaře za účelem prenatální péče, a to i běžné prohlídky. FMLA se vztahuje pouze na některé zaměstnavatele a zaměstnance; více informací naleznete v části Kdo spadá pod zákon o rodinné a zdravotní dovolené (FMLA)?
Některé státy mají zákony podobné zákonu FMLA, které umožňují zaměstnancům vzít si volno z důvodu zdravotních potíží, včetně těhotenství. Řada států má také zákony o dovolené pro těhotné, které vyžadují, aby zaměstnavatelé poskytli volno po dobu, kdy je žena dočasně postižena těhotenstvím a porodem. Tyto zákony často nestanovují určitou délku volna; místo toho vyžadují, aby zaměstnavatelé poskytli buď „přiměřenou“ délku volna, nebo volno po dobu pracovní neschopnosti, často s maximálním časovým omezením.
Získání právní pomoci
Jestliže se domníváte, že jste byla diskriminována z důvodu těhotenství nebo vám byla nespravedlivě odepřena dovolená v těhotenství, můžete se poradit s pracovním právníkem. Advokát přezkoumá skutečnosti vašeho případu a posoudí, zda byla porušena vaše zákonná práva. Pokud váš zaměstnavatel jednal protiprávně, může vám právník pomoci vyjednat dohodu nebo podat obvinění z diskriminace – a v případě potřeby i žalobu.