Jack Rozparovač:

Newswise – Výzkum publikovaný v časopise Journal of Forensic Sciences, který tvrdí, že pomocí analýzy DNA identifikoval proslulého vraha z 19. století, zaujal na jaře 2019 novinové titulky po celém světě.

Důkladná analýza Kima Rossma, profesora výzkumu na Fakultě trestního soudnictví Texaské státní univerzity, zpochybnila vyšetřovací logiku studie a dospěla k závěru, že šlo o forenzní selhání. Nedávno dokončil rozsáhlý výzkumný projekt o systémových příčinách nespravedlivého odsouzení, financovaný Národním institutem spravedlnosti, a všiml si mnoha stejných problémů v práci o Rozparovači.

„Základní chyby v uvažování a logice – tunelové vidění, zaměření na podezřelého, konfirmační zkreslení, nekritické přijímání předpokladů, nehlášená chybovost a pravděpodobnostní chyby – jsou zde stejné, jaké se běžně vyskytují u nespravedlivých odsouzení a dalších selhání při vyšetřování trestných činů,“ řekl Rossmo. Jeho komentář vyšel v aktuálním vydání časopisu Journal of Forensic Sciences (https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/1556-4029.14191).

Rossmo, kanadský policejní inspektor ve výslužbě, se již dlouho zabývá případem Jacka Rozparovače. Již dříve jej zkoumal z pohledu geografického profilování a na základě matematického modelování určil, že vrah pravděpodobně bydlel poblíž nechvalně proslulé Flower and Dean Street (http://www.txstate.edu/gii/projects/jack-the-ripper.html).

Problémy, které Rossmo identifikuje ve výzkumu DNA, zahrnují:

  • Vzorky DNA byly získány ze šátku, který byl údajně nalezen na místě vraždy čtvrté oběti Jacka Rozparovače, Catherine Eddowesové. O šátku však není zmínka v žádné dobové vyšetřovací zprávě a badatelům se nepodařilo zjistit jeho původ.
  • Sítě na šátku jsou identifikovány jako krev oběti a sperma vraha, ačkoli ani jedno z těchto tvrzení badatelé vědecky nepotvrdili a neexistují žádné důkazy o sexuální aktivitě spojené s některou z vražd Jacka Rozparovače.
  • K identifikaci „Aarona Kosminského“ jako vraha je použito testování mitochondriální DNA, ačkoli tento typ genetického markeru, který se může předávat pouze po mateřské linii, není jedinečným identifikátorem. Testování mtDNA lze sice použít k vyloučení podezřelých osob, ale nelze je usvědčit.
  • Výzkumníci tvrdí, že „Kosminski“, kterého londýnská metropolitní policie poprvé označila za podezřelého (ale bez zaznamenaného křestního jména), je ve skutečnosti „Aaron Kozminski“, chovanec ústavu Colney Hatch Asylum, a to navzdory rozporným životopisným záznamům obou mužů.

„Tunelové vidění zahrnuje úzké zaměření na jedinou teorii, jako je výhradní zaměření na Kosminského pro test mitochondriální DNA, a může vést k předčasnému přechodu od vyšetřování založeného na důkazech k vyšetřování založenému na podezření,“ řekl Rossmo. „Potvrzovací zkreslení, typ selektivního myšlení, se pak stává problémem. Lidé mají sklon potvrzovat své teorie hledáním podpůrných informací, interpretací nejednoznačných informací jako podporujících naše přesvědčení a minimalizací rozporuplných informací.“

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.