Izajáš 53 je padesátá třetí kapitola knihy Izajáš v hebrejské Bibli neboli Starém zákoně křesťanské Bible. Tato kniha obsahuje proroctví pronesená prorokem Izajášem a je součástí Knihy proroků. Říká se, že tato kapitola hovoří o Ješuovi Hamoschaichovi (Ježíšovi), nebo ne? Pojďme to zjistit.
Dotaz:
Přítel mi dal knihu s názvem: Izajáš 53-Vysvětlení. Je velmi zmatená a opravdu nevím, kdo je „Služebník“……Zní to, jako by se tam Mluvilo o „Ješua Hamoschaich“ (Ježíš). Je to tak?“
Odpověď:
Kniha, kterou vydalo nakladatelství Chosen People Ministry a která je zdarma distribuována do tisíců židovských domácností, je součástí mnohamilionové proselytické kampaně, která v současné době probíhá již druhým rokem.
Použití kapitoly ISAJÁŠ 53 alias „trpící služebník“ je soustavně nesprávně citováno misionáři, kteří se snaží tvrdit, že prorok Izajáš mluví o Ježíši a naplňuje proroctví, že „bude trpět za naše hříchy“. Často staví na odiv skutečnost, že „služebník“ je v jednotném čísle, a proto musí hovořit o jediné osobě – Ježíši. Ačkoli na tomto omezeném prostoru nelze podat důkladný rozbor, prozkoumáme některé důležité body.
Předně je třeba číst celou knihu Izajáš v kontextu a z přesného židovského překladu (například z Bible Artscroll/ Mesorah Publication). Napsal ji Izajáš, který byl prorokem v letech 619-533 př. n. l. V původním textu nebyly kapitoly a přestávky. Kniha byla napsána plynule, a proto se musí číst jako celek. Přitom si všimnete, že tato kapitola, která je známá jako „čtvrtá píseň o služebnících“, ve skutečnosti začíná v kapitole 52 veršem 13.
Při čtení Izajáše a 5 textu Bůh často nazývá Izrael a Jákoba (an5 odkaz na Izrael), svým „služebníkem“ v jednotném i množném čísle.
Příklad:
„Ale ty, Izraeli, můj služebníku, Jákobe, ty, kterého jsem si vyvolil, potomku Abrahamův, který mě miloval… a kterému řeknu: ‚Ty jsi můj služebník‘ – tebe jsem si vyvolil a nezavrhl jsem tě.“ (Izajáš 41,8-9)
„Nyní však poslouchej Jákoba, mého služebníka, a Izraele, kterého jsem si vyvolil!“ (Izajáš 41,8-9). (Izajáš 44,1)
„Pamatuj na to, Jákobe a Izraeli, vždyť jsi můj služebník: Já jsem tě stvořil, abys byl mým služebníkem: Nezapomínej na mne, Izraeli!“ (Izajáš 44,21)
„… kvůli mému služebníku Jákobovi a Izraeli, mému vyvolenému: Vyhlásil jsem tě za svého syna, za svého syna, za svého syna, za svého syna, za svého syna, za svého syna, za svého syna…“ (Izajáš 45,4)
„…řekni: „Hašem (Bůh) vykoupil svého služebníka Jákoba.“ (Izajáš 45,4)
„…řekni: „Vykoupil jsem svého služebníka Jákoba! (Izajáš 48,20)
„…Ty jsi můj služebník, Izraeli, v němž si beru slávu.“ (Izajáš 49:3)
„Ale pokud jde o tebe, neboj se mého služebníka Jákoba, slova Hašemova (Božího), a neboj se, Izraeli…“ (Jeremiáš 30,10)
„Dědictví pro Izraele, jeho (Božího) služebníka, neboť jeho laskavost trvá na věky.“ (Žalmy, kapitola 136,22)
V kapitolách 52-54 má prorok na mysli pohanské národy, které sužovaly židovský národ a působily mu bolest a utrpení. Právě TYTO národy budou ohromeny a šokovány, když uvidí, že nás Bůh zachránil před jejich pronásledováním a vrátil nás do našeho domova, Izraele: a že nás nakonec Bůh za naše utrpení ospravedlní Stejná zaslíbení se objevují v knize Ezechiel 36,6-9 & 15 a v Jeremiášovi 30,8-13.
Zajímavé je, že mnozí misionáři často tvrdí, že „rabíni“ tuto kapitolu záměrně vyřadili z částí haftóry (část z Proroků, která se čte každý šabat po čtení Tóry) ve snaze potlačit skutečnost, že Izajáš mluví o Ježíši. Systém haftor byl zaveden téměř dvě stě let před společnou dobou a křesťanstvím, kdy bylo Židům zakázáno číst a učit se Tóru (před chanukovým povstáním).
Tato skutečnost je dokonce doložena ve Sk 13,14-15.27 (NZ-křesťanská evangelia):
„…vešel v sobotu do synagogy a posadil se. A po čtení Zákona (Tóry) a Proroků (Haftory)….hlasy Proroků, které se čtou každou sobotu…“
.