Každý den se všichni setkáváme se situacemi nebo okolnostmi, které v nás mohou vyvolat úzkost. U člověka s poruchou autistického spektra však mohou některé běžné situace vyvolat velkou úzkost.
Většina lidí může v každodenních životních situacích zažívat frustraci, stres nebo úzkost. Jsou lidé, kteří se naučí zvládat situaci tak dobře, že stres nebo úzkost na ně mají jen malý vliv. Jiné osoby, včetně jedinců s poruchou autistického spektra, však může stres a úzkost v různé míře ochromit. Pamatujte, že situace, které u jednoho jedince vyvolávají úzkost, u jiného nemusí. Jaké jsou běžné stresory, které mohou zažívat jedinci s poruchou autistického spektra? Následující příklady běžných stresorů doma a ve škole navrhuje Dr. Chuck Edington (2010) ve své prezentaci Emocionální regulace a zvládání úzkosti u autistů a z brožury „Anxiety Disorders in Children“ od Anxiety Disorder Association of America (ADAA, dílčí seznamy):
Nestrukturovaný čas: Nestrukturovaný čas, který nemá žádná konkrétní pravidla nebo činnost, která vytváří hranice nebo omezení, může být velmi náročný. Příklady nestrukturovaného času jsou:
- Čekání na školní autobus a/nebo jízda školním autobusem
- Před školou a po škole
- Přechody během dne (z místa na místo, od osoby k osobě, od tématu k tématu)
- Oběd/kafeterie
- Reces
- Tělesná výchova
Akademické situace:
- Pochopení toho, co a jak dělat
- Rozdělení úkolů
- Písemná práce
- Čtení
- Organizace
- Známkování
- Známky
- Prezentace v hodině
- Odpovídání nahlas v hodině
- Testy
Senzorické problémy mohou být vyvolány téměř kdykoli a kdekoli na denní bázi. Ať už jedinec prožívá úzkostnou chvíli, nebo ne, problémy se smyslovou integrací mohou přemoci schopnost člověka ovládat se. Mezi smyslové situace, které mohou vyvolat úzkost, patří:
- Tísně – školní shromáždění, koncerty, výlety, obchod s potravinami atd.
- Prostor – příliš velký, příliš přeplněný, příliš jasný, příliš hlasitý, příliš zapáchající atd.
- Zvuky/hluk
- Přírodní katastrofy
- Pachy – jídelna, toalety, čisticí prostředky, fixy, barvy, kolínské,
- Jídlo – zrak, struktura, chuť, vůně, zvuk při jídle
- Stříhání vlasů
- Zubní nebo zdravotní problémy
- Sprchy, koupání (někteří jedinci se svěřili, že je při sprchování „bolí“ tělo)
- Oblečení – příliš těsné, škrábe
- Čištění zubů
Sociální situace jsou pro jedince s poruchou autistického spektra již náročné a mohou zvyšovat úzkost v daném okamžiku nebo dokonce v očekávání nadcházející události. K některým příkladům patří např:
- Nové události – neplánované a neohlášené
- Změny v plánech – přerušení každodenního školního režimu nebo změna rodinných plánů
- Soulad osobních zájmů s plány třídy nebo rodiny
- Venkovní aktivity – koncerty, pikniky, přestávky
- Velká shromáždění – školní shromáždění, rodinná setkání
- Mladé děti (které jsou v mnoha ohledech nepředvídatelné)
- Navázání rozhovoru s vrstevníkem
Rutiny: Po dni ve škole, kdy dítě dokázalo udržet kontrolu nad svým tělem, poslouchat, dokončit činnosti a působit vyrovnaně, může návrat domů a ještě větší očekávání včetně typických rutinních činností zvýšit úzkost a rozrušení. Rutiny, jako například:
- Dělání domácích úkolů
- Chores
- Rutiny spojené s jídlem, koupáním, spaním
- Příprava do školy
Pro každého z nás existuje mnoho dalších zdánlivě neškodných a bezpečných situací, které se vyskytují v každodenním životě, ale pro jedince s poruchou autistického spektra může být tatáž situace zcela děsivá a vyvolat velkou úzkost nebo paniku.
Pedagog Dave Nelson (Nelson, 2008), ředitel The Community School v Decaturu ve státě Georgia, střední školy pro mladistvé s autismem, řekl,
„Každý z mých studentů má úzkost téměř každý den. Zajímavé však je, jak rozdílné mohou být projevy tohoto stavu. Někteří studenti se začnou neustále vyptávat, někteří neustále přerušují, někteří ustupují nebo utíkají a někteří jsou drzí nebo provokují. Každý (včetně dospělých) má svůj vlastní zvláštní způsob, jak dát najevo, že je úzkostný, od kousání nehtů přes bolesti hlavy až po časté mluvení.“
Louise Page (2009), terapeutka autistů a matka jedince s poruchou autistického spektra, dodává:
„Můžete je pozorovat, jak se například dívají dolů na nohy nebo si mnou ruce, případně mají ruce položené naplocho na stehnech, vypadají ustrašeně nebo strnule na místě, nebo jsou navenek rozrušení (např. výbuch chování) apod. Také jejich reakce „bojuj nebo uteč“ může být přehnaná a snaha vrátit jejich stav do relativního klidu může být velmi obtížná.“
Mezi další ukazatele toho, že člověk prožívá úzkost an, patří, když se jedinec cítí neuvěřitelně nesvůj a přetížený a „mluví“ prostřednictvím „postav“ nebo frází z televizních pořadů; znělek; předmětů; jako jiná osoba nebo se stáhne do kouta, přitáhne si kolena k hrudi; mumlá si atd. Reakce každého člověka na úzkost může být stejně individuální jako on sám. „To, co činí zkušenost pomoci studentům s jejich úzkostí tak zajímavou a náročnou, je, že mnohdy ani nevědí, jak se cítí, takže nemají žádný základ pro to, aby se snažili tento pocit zvládnout (Page, 2009).“
Zpět na článek
Davis, K (2012) Anxiety and panic struggles. Retrieved from Úzkost a boj s panikou
.