Podle nedávno zveřejněného průzkumu Pew Research Center přibližně šest z deseti dospělých Hispánců v USA (58 %) uvedlo, že se setkalo s diskriminací nebo nespravedlivým zacházením kvůli své rase nebo etnickému původu, ačkoli jejich zkušenosti se liší podle barvy pleti.
Přibližně dvě třetiny Hispánců s tmavší barvou pleti (64 %) uvádějí, že se pravidelně nebo čas od času setkávají s diskriminací nebo nespravedlivým zacházením, ve srovnání s polovinou lidí se světlejší barvou pleti. Tyto rozdíly ve zkušenostech s diskriminací přetrvávají i po kontrole charakteristik, jako je pohlaví, věk, vzdělání a to, zda se narodili v USA nebo v zahraničí.
Latinoameričané s tmavší pletí častěji než ti se světlejší pletí uvádějí konkrétní případ diskriminace. Většina Latinoameričanů s tmavší barvou pleti (55 %) uvádí, že se k nim kvůli jejich rase nebo etnickému původu lidé chovali, jako by nebyli chytří, ve srovnání s 36 % Latinoameričanů se světlejší barvou pleti. Podobně přibližně polovina Latinoameričanů s tmavší barvou pleti (53 %) tvrdí, že se stali terčem urážek nebo vtipů, ve srovnání s přibližně třetinou Latinoameričanů se světlejší barvou pleti (34 %).
Průzkum požádal černošské a hispánské respondenty, aby pomocí upravené verze Massey-Martinovy stupnice určili odstín pleti, který se nejvíce podobá jejich vlastnímu. Respondentům bylo ukázáno pět odstínů pleti, které se pohybovaly od světlé po tmavou (použité obrázky viz grafika).
Více než polovina Hispánců (57 %) zvolila druhou nejsvětlejší barvu pleti, zatímco přibližně třetina (34 %) zvolila nejsvětlejší. Daleko nižší podíly volily tmavší odstíny pleti: Střední odstín pleti zvolilo 7 % Hispánců, zatímco každý ze dvou nejtmavších odstínů pleti si vybralo méně než 1 % Hispánců.
Poté jsme Hispánce rozdělili do dvou kategorií. Do skupiny „světlejší pleti“ patřili ti, kteří si vybrali nejsvětlejší odstín pleti, zatímco do skupiny „tmavší pleti“ ti, kteří si vybrali čtyři nejtmavší odstíny pleti. (Počet Hispánců, kteří si vybrali tři nejtmavší odstíny pleti, byl příliš malý na to, abychom je mohli analyzovat zvlášť.)
Bez ohledu na barvu pleti se zkušenosti Hispánců s diskriminací mohou lišit od zkušeností jiných skupin. Hispánci s tmavším odstínem pleti méně často než Američané černé pleti uvádějí, že se k nim lidé chovali, jako by byli podezřelí, nebo uvádějí, že byli nespravedlivě zastaveni policií. Přesto srovnatelný podíl Hispánců s tmavším odstínem pleti a Američanů černé pleti uvádí, že se stali terčem urážek nebo vtipů.
Naproti tomu Hispánci se světlejším odstínem pleti mají s diskriminací podobné zkušenosti jako běloši, kteří nejsou hispánského původu. Mezi oběma skupinami asi čtvrtina uvádí, že se k nim lidé chovali, jako by je podezřívali, zhruba třetina byla vystavena urážkám nebo vtipům a asi dva z deseti (19 %) tvrdí, že s nimi bylo špatně zacházeno při přijímání do zaměstnání, placení nebo povyšování. Je důležité poznamenat, že přibližně polovina Hispánců (52 %) označuje svou rasu za bílou, přičemž tento podíl se u osob s nejsvětlejší barvou pleti zvyšuje na přibližně dvě třetiny (68 %).
Zatímco tmavší barva pleti je u Hispánců spojena s častějšími zkušenostmi s diskriminací, u dospělých černochů je tato souvislost méně zřetelná. U černochů mělo na jejich zkušenosti s konkrétními případy diskriminace větší vliv pohlaví a vzdělání než barva pleti.
Průzkum se Latinoameričanů také ptal, jakou rasu by jim lidé přisoudili, kdyby kolem nich prošli na ulici. Přibližně sedm z deseti (71 %) uvedlo, že je ostatní považují za Hispánce nebo Latinoameričany, zatímco dva z deseti (19 %) uvedli bělochy a méně než 5 % zmínilo jiné rasy. Latinoameričané, kteří říkají, že je ostatní vnímají jako nebílé, častěji než ti, kteří říkají, že je vnímají jako bílé, uvádějí, že se setkali s diskriminací nebo nespravedlivým zacházením kvůli své rase nebo etnické příslušnosti (62 % oproti 50 %). Latinoameričané, kteří říkají, že je ostatní vnímají jako nebílé, také častěji uvádějí, že se setkali s tím, že se k nim lidé chovali, jako by byli podezřívaví nebo jako by nebyli chytří.