Herodias – Princezna, která chtěla hlavu Jana Křtitele

Herodias byla jednou z nejslavnějších biblických ničemnic. Byla to židovská princezna a vládkyně Galileje. Byla manželkou slavného Heroda Antipy, který hrál velkou roli při popravě Ježíše Nazaretského. Herodiada je známá především tím, že přiměla svou dceru Salome, aby nechala „na stříbrném podnose“ usmrtit hlavu Jana Křtitele.

Herodias byla židovská princezna. Jejími rodiči byli Aristobulus, syn Heroda Velikého, a Bernika, dcera Herodovy sestry Salome. Mezi její sourozence patřil Herodes Agrippa, budoucí judský král, a sestra Mariamme.

Herodias se provdala za svého nevlastního strýce Heroda „Bezzemka“. Krátce po svatbě porodila dceru jménem Salome. Netrvalo dlouho a bratr jejího manžela Herodes Antipas, vládce Galileje, se do Herodiady zamiloval a zatoužil se s ní oženit. Herodias i Herodes Antipas však byli ženatí. Herodes Antipas se oženil s dcerou nabatejského krále Aretase IV. Zdá se však, že tento problém se pro ně nestal překážkou. Se svými manželi se rozvedli a vzali se navzájem v roce 27 n. l. Historici předpokládají, že důvodem, proč se Herodias provdala za Heroda Antipu, byly ambiciózní důvody. Její bývalý manžel měl být dědicem Heroda Velikého, ale rychle upadl v nemilost. Herodes Antipas byl vládcem Galileje a Pereji. Zatímco Herodes „Bezzemek“ byl líný a neměl žádné politické ambice ani moc.

Sňatek mezi Herodem Antipou a Herodiadou vyvolal pobouření mezi lidmi, kteří v něm viděli porušení židovského zákona, protože bylo zakázáno, aby si muž vzal rozvedenou manželku svého bratra. Jan Křtitel byl vůdcem opozice a Antipas ho dal uvěznit.

V tomto okamžiku ji Bible navždy zvěční jako tu, která podnítila smrt Jana Křtitele. Podle Bible chtěla Herodiada Jana Křtitele zabít kvůli jeho opozici. Herodes Jana obdivoval pro jeho čestnost a dobrotu a zdráhal se ho zabít. Během hostiny na oslavě Herodových narozenin Salome Herodovi zatančila a velmi ho tím potěšila. Řekl jí: „Požádej mě o cokoli a já ti to dám.“ Herodes jí odpověděl: „Já ti to dám.“ Také přísahal: „Dám ti všechno, o co požádáš, dokonce i polovinu království.“ Herodes jí odpověděl: „Já ti dám všechno, o co požádáš.“ Salome šla za svou matkou a zeptala se jí, o co má požádat, a Herodiada jí odpověděla: „O hlavu Jana Křtitele.“ Salome se tedy zeptala, o co má požádat. Když Salome Herodovi řekla, že chce hlavu Jana Křtitele na stříbrném podnose, Herodes ho nerad zabil, ale nechtěl porušit svou přísahu. Nechal Jana popravit, přinesl hlavu na stříbrném podnose a dal ji Salome, která ji dala své matce.

Ačkoli se k nám tento populární příběh dostává již po tisíciletí, jeho reálnost je velmi nepravděpodobná. Vážené ženy v té době s muži nevečeřely. Na hostině by tančily pouze ženy s nevalnou pověstí. Salome jako princezna by Herodovi netančila, protože by to poškodilo její pověst na sňatkovém trhu. Salome také možná nebyla ve věku, kdy by mohla Herodovi tančit. Proto je legenda o Salome nejspíše morálním příběhem, který se vypráví proto, aby ženy zůstaly ctnostné. I kdyby Herodias měla prsty ve smrti Jana Křtitele, nejpravděpodobnější osobou, která smrt Jana Křtitele z politických důvodů zařídila, je sám Herodes Antipas.

Během manželství s Herodem Antipou se Herodias hluboce angažovala v politice a byla hlavní silou během vlády Heroda Antipy a jeho soupeření, zejména se svým bratrem Herodem Agripou. Když císař Caligula v roce 37 n. l. jmenoval Heroda Agrippu králem, Herodiada byla povýšením svého bratra ponížena. V roce 39 př. n. l. přesvědčila svého manžela, aby se vydal do Říma a sám usiloval o stejný titul. Když však Herodes Antipas dorazil do Říma, císař uvěřil pomluvám Heroda Agrippy o Herodovi Antipovi a vykázal ho do Lugdunum (dnešní Lyon) v Galii. Herodes Antipas musel také odevzdat celé své jmění Herodu Agrippovi. Císař Caligula povolil Herodiadě zůstat v Galileji. Herodias se však rozhodla odejít se svým manželem do vyhnanství. Zemřela někdy po roce 40 n. l.

Herodias byla politicky ambiciózní žena. Jako manželka Heroda Antipy uplatňovala po celý život moc a kontrolu, což vyvolávalo kritiku starověkých spisovatelů, jako byli Josefus, Marek a Matouš. Byla skutečně tou intrikánskou ničemnicí, která byla zodpovědná za smrt Jana Křtitele, nebo z ní dějiny udělaly obětního beránka? To nikdo neví, ale nelze popřít, že Herodias byla v rané římské říši mocnou a vlivnou ženou.

Zdroje:

„Herodias“. Britannica Academic, Encyclopædia Britannica, 13. 8. 2017.

„Herodias (asi 14 př. n. l. – po roce 40 n. l.)“. Dictionary of Women Worldwide: 25,000 Women Through

the Ages, edited by Anne Commire and Deborah Klezmer, vol. 1, Yorkin Publications,

2007, s. 867.

Kraemer, Ross S. „Implicating Herodias and Her Daughter in the Death of John the Baptizer: A

(Christian) Theological Strategy?“ (Křesťanská) teologická strategie. Journal of Biblical Literature, roč. 125, č. 2, 2006,

s. 321-349.

Schalit, Abraham. „Herodias.“ Encyclopaedia Judaica, edited by Michael Berenbaum and Fred

Skolnik, 2nd ed., vol. 9, Macmillan Reference USA, 2007, p. 39.

The New American Bible, Revised Edition. 1986. vydání, Saint Benedict Press, 2011.

Walsh, J. P. M. „Herodias“. Nová katolická encyklopedie, 2. vydání, sv. 6, Gale, 2003, s. 804.