Politická nestabilita v roce 2019 nadále bránila haitské vládě v uspokojování základních potřeb obyvatel, řešení dlouhodobých problémů v oblasti lidských práv a řešení humanitárních krizí. V únoru 2019 se demonstrace vystupňovaly poté, co vláda vyhlásila stav hospodářské nouze, a opoziční skupiny požadovaly odstoupení prezidenta Jovenela Moïseho na základě obvinění, že špatně hospodařil s vládními prostředky určenými na sociální programy. V září se protivládní protesty rozrostly a policie v několika případech reagovala nepřiměřenou silou. V době psaní tohoto článku Haiti vstupovalo do desátého týdne demonstrací a politických střetů.
Korupce, zranitelnost vůči přírodním katastrofám, obnovené násilí gangů a nepřiměřené použití síly ze strany policie proti protestujícím zůstávají na Haiti hlavními problémy v oblasti lidských práv.
Vysídlení
Haitijci jsou i nadále náchylní k vysídlení v důsledku přírodních katastrof, včetně tropických bouří a hurikánů. Více než 140 000 domácností stále potřebuje důstojné přístřeší více než tři roky poté, co hurikán Matthew způsobil podle různých odhadů 540 až 1 000 úmrtí. Dalších téměř 9 000 lidí bylo vysídleno v roce 2018, většina z nich kvůli obydlím zničeným při říjnovém zemětřesení.
V lednu 2019 žilo téměř 35 000 lidí, z nichž více než polovinu tvořily ženy a děti, ve vysídleneckých táborech vzniklých po zemětřesení v roce 2010. Úřady jim neposkytly pomoc při přesídlení ani při návratu do míst jejich původu.
Právo na zdraví, vodu a potraviny
Nejzranitelnější komunity v zemi nadále čelí environmentálním rizikům, jako je rozsáhlé odlesňování, znečištění z průmyslu a omezený přístup k nezávadné vodě a hygienickým zařízením. Přibližně 2,6 milionu Haiťanů – přibližně čtvrtina obyvatel země – žije v potravinové nouzi. Nízký úhrn srážek chronicky postihuje velkou část země.
Od roku 2010, kdy byla cholera zavedena mírovými silami OSN, se jí nakazilo více než 820 000 lidí a vyžádala si téměř 10 000 obětí. Zintenzivněné kontrolní úsilí – včetně ambiciózní očkovací kampaně – však vedlo k výraznému poklesu počtu případů, a to z více než 41 000 podezřelých případů a 440 úmrtí v roce 2016 na něco málo přes 300 podezřelých případů a tři úmrtí od ledna do dubna 2019.
Trestněprávní systém
Vězeňský systém na Haiti je stále značně přeplněný a mnoho vězňů žije v nelidských podmínkách. V roce 2018 zemřelo v haitských věznicích více než 115 osob a od 1. března do 15. května 2019 zemřelo 19 osob. Podle bývalého nezávislého experta OSN na Haiti je přeplněnost z velké části způsobena vysokým počtem svévolných zatčení a velkým počtem osob zadržených v zemi ve vyšetřovací vazbě. V květnu 2019 bylo v haitských věznicích umístěno něco přes 11 000 zadržených, z nichž 73 % čekalo na soudní proces.
Negramotnost a překážky ve vzdělávání
Velkým problémem na Haiti je negramotnost. Podle Rozvojového programu OSN (UNDP) je přibližně polovina všech Haiťanů starších 15 let negramotná. Kvalita vzdělávání je obecně nízká a 85 % škol provozují soukromé subjekty, které vybírají školné, jež může být pro rodiny s nízkými příjmy neúnosně drahé. Téměř 180 000 dětí a mladých lidí v celé zemi zůstává mimo základní a střední školu.
Zásahy bezpečnostních složek
Podle vyšetřování mise OSN na podporu spravedlnosti na Haiti (MINUJUSTH) byli během demonstrací v říjnu 2018 policisté zodpovědní za tři popravy bez soudu a 47 případů nepřiměřeného použití síly, při kterých bylo zraněno 44 protestujících a další tři byli zabiti. Zpráva MINUJUSTH rovněž uvádí, že během protestů v listopadu 2018 došlo údajně k 21 obětem, včetně 6 úmrtí, v důsledku použití nepřiměřené síly ze strany policie. V únoru 2019, kdy se policie snažila odstranit barikády a kontrolovat masové protivládní demonstrace, došlo ke střetům a nejméně 34 lidí bylo zabito a více než 100 zraněno. Zraněno bylo rovněž 23 policistů.
Mezi 16. zářím a 17. říjnem bylo podle Národní sítě na ochranu lidských práv (RNDDH) během protestů zraněno nejméně 8 novinářů. Mezi zraněnými byl fotoreportér agentury Associated Press postřelený do čelisti haitským senátorem, který zahájil palbu poblíž budovy Senátu, a kameraman rádia Sans Fin postřelený do zápěstí, když policie střílela do davu. V říjnu byl ve svém autě nalezen zastřelený rozhlasový novinář, který o protestech informoval.
V listopadu vydal Vysoký komisař OSN pro lidská práva prohlášení k nepokojům, v němž nejméně 19 ze 42 mrtvých při protestech od poloviny září připisuje vládním bezpečnostním složkám.
RNDDH informoval, že během masakru ve čtvrti La Saline v listopadu 2018 bylo zabito nejméně 71 lidí. Zprávy OSN a haitské policie z června naznačily zapojení dvou bývalých příslušníků haitské národní policie a dvou vysokých vládních úředníků. V září, kdy protesty zesílily, byli oba vládní úředníci odvoláni ze svých funkcí.
Zodpovědnost za dřívější porušování práv
Zodpovědnost za dřívější porušování lidských práv je na Haiti i nadále problémem. Od listopadu stále nebylo ukončeno obnovené vyšetřování zločinů spáchaných spolupracovníky bývalého prezidenta Jeana-Clauda Duvaliera. Duvalier zemřel v roce 2014, šest měsíců poté, co odvolací soud v Port-of-Prince rozhodl, že na zločiny proti lidskosti nelze aplikovat promlčecí lhůtu, a nařídil pokračovat ve vyšetřování zločinů spáchaných během jeho prezidentství (1971-1986). Obvinění z porušování práv zahrnují svévolné zadržování, mučení, zmizení, hromadné popravy a nucené vyhnanství.
Právo žen a dívek
Násilí na základě pohlaví je rozšířeným problémem. Haiti nemá zvláštní právní předpisy proti domácímu násilí, sexuálnímu obtěžování ani jiným formám násilí zaměřeným na ženy a dívky. Znásilnění bylo výslovně kriminalizováno až v roce 2005, a to ministerskou vyhláškou.
K přijetí reformy trestního zákoníku předložené parlamentu v dubnu 2017, která by některé z těchto mezer v ochraně odstranila, došlo jen k malému pokroku. Návrh trestního zákoníku by také částečně dekriminalizoval potraty, které jsou v současnosti zakázány za všech okolností, včetně případů sexuálního násilí.
Mezi přeživšími masakru v La Saline z listopadu 2018 je 11 žen a dívek, které byly hromadně znásilněny a nedostalo se jim žádné lékařské pomoci ani poradenství.
Sexuální orientace a genderová identita
Lesbičky, gayové, bisexuálové a transsexuálové (LGBT) jsou nadále vystaveni vysoké míře diskriminace. V roce 2017 schválil haitský Senát dva proti LGBT zaměřené návrhy zákonů, které v době psaní tohoto textu projednávala Poslanecká sněmovna.
Jeden návrh zákona by upravoval podmínky pro vydání Certificat de Bonne Vie et Mœurs, osvědčení o bezúhonnosti, které vyžaduje řada zaměstnavatelů a univerzit jako důkaz, že se osoba nedopustila trestného činu. Návrh zákona uvádí homosexualitu spolu s dětskou pornografií, incestem a komerčním sexuálním zneužíváním dětí jako důvod pro nevydání osvědčení.
Druhý návrh zákona požaduje zákaz sňatků osob stejného pohlaví, jakož i jakékoli veřejné podpory nebo prosazování práv LGBT. Pokud by zákaz vstoupil v platnost, mohli by být „účastníci, spolustraníci a spolupachatelé“ stejnopohlavního manželství potrestáni třemi lety vězení a pokutou ve výši přibližně 8 000 USD.
Deportace a ztráta státní příslušnosti Dominikánců haitského původu
V roce 2019 zůstával vážným problémem nejistý status mnoha Dominikánců haitského původu a haitských migrantů pracujících v Dominikánské republice. Nejméně 250 000 těchto osob se v letech 2015 až 2018 znovu dostalo na Haiti poté, co dominikánské úřady zahájily deportace na základě kontroverzního Plánu regularizace pobytu cizinců v Dominikánské republice z roku 2015. Mnohé deportace nesplňovaly mezinárodní standardy a mnoho lidí bylo zahrnuto do svévolných, zkrácených deportací. Mnoho dalších opustilo Dominikánskou republiku pod nátlakem nebo pod pohrůžkou.
V polovině roku 2018 žilo v Dominikánské republice údajně více než 200 000 Haiťanů bez platných dokladů a hrozilo jim vyhoštění. Jen během prvních šesti měsíců roku 2019 bylo každý měsíc do své země vráceno v průměru více než 10 000 Haiťanů.
Těžba a přístup k informacím
V uplynulém desetiletí usilovali zahraniční investoři o rozvoj vznikajícího haitského těžebního sektoru. V roce 2017 haitská vláda předložila parlamentu návrh horního zákona. Podle Global Justice Clinic of New York University School of Law se návrh zákona nezmiňuje o právech osob vysídlených v důsledku těžební činnosti a neposkytuje dostatečnou lhůtu pro přiměřené posouzení vlivů na životní prostředí, což omezuje možnost vlády důkladně prostudovat dokumentaci a omezuje možnost účasti veřejnosti nebo jejího připomínkování.
Kromě toho obsahuje ustanovení, která by mohla učinit všechny dokumenty společnosti, včetně těch o environmentálních a sociálních dopadech, důvěrnými po dobu 10 let, což by dotčeným komunitám znemožnilo zapojit se do smysluplných konzultací o těžebních projektech. V době psaní tohoto článku čekal návrh zákona na projednání v parlamentu.
Klíčoví mezinárodní aktéři
MINUJUSTH, který má pomoci prosazovat právní stát, rozvoj policie a lidská práva, byl v dubnu prodloužen na poslední půlroční období. V říjnu Rada bezpečnosti OSN přešla na zvláštní politickou misi, která není určena k udržování míru, Integrovaný úřad OSN na Haiti (BINUH).
V roce 2016 se generální tajemník OSN omluvil za roli OSN v epidemii cholery a oznámil zintenzivnění úsilí o léčbu a eliminaci cholery a zřízení svěřeneckého fondu s cílem shromáždit 400 milionů dolarů na poskytnutí „materiální pomoci“ těm, kteří byli epidemií nejvíce postiženi. K listopadu 2019 bylo na toto úsilí přislíbeno pouze 27,7 milionu dolarů.
V říjnu podaly oběti epidemie cholery Nejvyššímu soudu USA žádost o přezkoumání případu LaVenture a další v. OSN ve snaze zpochybnit imunitu OSN v soudních sporech týkajících se cholery. Soud rozhodl, že se případem nebude zabývat.
V reakci na zprávu OSN o masakru v La Saline se generální tajemník OSN António Guterres v červenci vyjádřil, že „obvinění ze spoluúčasti nejméně dvou policistů a zástupce státu vyzývají úřady, aby urychleně jednaly a postavily před soud ty, kteří jsou za zločiny zodpovědní.“
V říjnu 2018 vydal americký federální soudce předběžné opatření, kterým dočasně zablokoval rozhodnutí Trumpovy administrativy o ukončení dočasného ochranného statusu (TPS) pro Haiťany s účinností od července 2019. Ukončení by se dotklo přibližně 60 000 Haiťanů, kterým bylo po zemětřesení v roce 2010 povoleno zůstat v USA, včetně rodičů více než 27 000 dětí narozených Haiťanům v USA v rámci tohoto programu. V únoru 2019 Trumpova administrativa oznámila, že prodlouží TPS pro Haiti do ledna 2020.
V dubnu vydal druhý americký federální soudce samostatný soudní příkaz, kterým zablokoval plán administrativy na ukončení TPS. Ve snaze vyhovět těmto soudním příkazům ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA v listopadu oznámilo, že prodlouží TPS pro Haiťany do 4. ledna 2021.
V roce 2019 Haiti podpořilo Deklaraci o bezpečných školách, což je mezinárodní závazek na ochranu vzdělávání během ozbrojených konfliktů.