Geografie Koreje

Podrobný rozbor fyziografických a geologických charakteristik pevniny viz Korejský poloostrov.

Koreu tvoří Korejský poloostrov (pevnina) a 3 960 okolních ostrovů. Poloostrov se nachází v severovýchodní Asii, mezi Čínou a Japonskem. Na severozápadě odděluje Koreu od Číny řeka Amnok (řeka Yalu) a na severovýchodě řeka Duman (řeka Tumen) odděluje Koreu od Číny a Ruska. Na západě leží Žluté moře, na jihu Východočínské moře a Korejský průliv a na východě Japonské moře (Východní moře). Mezi významné ostrovy patří ostrov Čedžu (Jejudo), ostrov Ulleung (Ulleungdo) a Liancourtské skály.

Topografické mapy
Severní Korea

Jižní Korea

Daedongyeojido, mapa Koreje

Plocha Koreje 223 179 km2 je podobná rozloze Spojeného království (244 100 km2) nebo USA.amerického státu Minnesota (225 171 km2). Bez započtení ostrovů je rozloha Korejského poloostrova 220 847 km2. Poloostrov měří přibližně 1 100 km od severu k jihu a 300 km od východu k západu.

Jižní a západní část poloostrova má dobře vyvinuté roviny, zatímco východní a severní část je hornatá. Nejvyšší hora Koreje, hora Paektu neboli Paektusan (2 744 m n. m.), stojí na hranici s Čínou. Jižní výběžek hory Paektu, náhorní plošina zvaná Gaema Heights, byl vyzdvižen především během kenozoické orogeneze a zčásti pokryt sopečnou hmotou. Na jih od Gaema Gowon (náhorní plošiny Gaema) se podél východního pobřeží poloostrova rozkládají na sebe navazující velehory. Toto pohoří se nazývá Baekdudaegan. Mezi významné hory patří hora Sobaek neboli Sobaeksan (1 439 m neboli 4 721 stop), hora Kumgang neboli Kumgangsan (1 638 m neboli 5 374 stop), hora Seorak neboli Seoraksan (1 708 m neboli 5 604 stop), hora Taebaek neboli Taebaeksan (1 567 m neboli 5 141 stop) a hora Jiri neboli Jirisan (1 915 m neboli 6 283 stop). Existuje několik nižších, vedlejších pohoří, jejichž směr je téměř kolmý na směr Baekdudaeganu. Vyvinuly se podél tektonické linie druhohorní orogeneze a jejich směry jsou v podstatě severozápadní.

Na rozdíl od většiny starých pohoří na pevnině vzniklo mnoho významných korejských ostrovů sopečnou činností v kenozoické orogenezi. Ostrov Čedžu, ležící u jižního pobřeží, je velký sopečný ostrov, jehož hlavní hora Halla neboli Hallasan (1 950 m n. m.) je nejvyšší v Jižní Koreji. Ostrov Ulleung je sopečný ostrov v Japonském moři, jehož složení je více felsické než Čedžu-do. Sopečné ostrovy bývají tím mladší, čím více směřují na západ.

Protože se hornatá oblast nachází převážně ve východní části poloostrova, hlavní řeky tečou spíše na západ. Dvěma výjimkami jsou na jih tekoucí řeky Nakdong (Nakdonggang) a Seomjin (Seomjingang). Mezi významné řeky tekoucí západním směrem patří řeka Amnok (Amnok), řeka Čongčchon (Čongčongang), řeka Tchädong (Tchädonggang), řeka Chan (Hangang), řeka Geum (Geumgang) a řeka Yeongsan (Yeongsang). Tyto řeky mají rozsáhlé záplavové oblasti a poskytují ideální prostředí pro pěstování mokré rýže.

Jižní a jihozápadní pobřeží Koreje tvoří dobře rozvinuté pobřeží ria, známé v korejštině jako Dadohae-jin. Toto zvlněné pobřeží má za následek mírné moře a toto klidné prostředí umožňuje bezpečnou plavbu, rybolov a pěstování mořských řas. Kromě složitého pobřeží má západní pobřeží Korejského poloostrova extrémně vysokou amplitudu přílivu a odlivu (v Inčchonu, přibližně uprostřed západního pobřeží, může dosahovat až 9 m nebo 30 stop). Na jižním a západním pobřeží vznikají rozsáhlé přílivové roviny.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.