Geografie Irska

2007 Školní výběr Wikipedie. Související předměty: Zeměpis Evropy

Irsko je díky své zelené krajině někdy nazýváno „Smaragdovým ostrovem“

Zeměpis Irska popisuje ostrov v severozápadní Evropě v severním Atlantiku. Oceán je zodpovědný za členité západní pobřeží, podél kterého se nachází mnoho ostrovů, poloostrovů a mysů. Hlavními geografickými rysy Irska jsou nízké centrální roviny obklopené prstencem pobřežních hor. Nejvyšším vrcholem je Carrauntuohill ( irsky Corrán Tuathail), který měří 1041 m (3414 stop). Podél irských řek se nachází řada velkých jezer, z nichž Lough Neagh je největší v Británii i v Irsku. Ostrov protíná řeka Shannon, v délce 259 km (161 mil) s ústím v délce 113 km (70 mil) nejdelší řeka v Irsku, která teče na jih od hrabství Cavan na severu a jižně od Limericku se vlévá do Atlantiku.

Ostrov Irsko se politicky skládá z Irské republiky a Severního Irska. Nachází se západně od ostrova Velká Británie, přibližně na 53° s. š. a 8° z. d. Má celkovou rozlohu 84 079 km² (32 477 mil²). Irsko je od Velké Británie odděleno Irským mořem a od kontinentální Evropy Keltským mořem.

Fyzická geografie

Geologický vývoj

Slieve League v Donegalu je krásnou ukázkou raného irského skalního útvaru.

Nejstarší známá irská hornina je stará asi 1,7 miliardy let a nachází se na ostrově Inishtrahull u pobřeží hrabství Donegal. V jiných částech Donegalu vědci objevili horniny, které začaly svůj život jako ledovcové usazeniny, což dokazuje, že v tomto raném období byla část území, které se mělo stát Irskem, v zajetí doby ledové. Kvůli vlivu pozdějších otřesů je však téměř nemožné tyto rané vrstvy hornin správně seřadit.

Přibližně před 600 miliony let, na konci prekambrické éry, byla irská pevnina rozdělena na dvě části, přičemž jedna polovina se nacházela na západní straně oceánu Iapetus a druhá na východní straně, obě přibližně na zeměpisné šířce, kterou v současnosti zaujímá Jižní Afrika. Podle důkazů zkamenělin nalezených v Bray Head v hrabství Wicklow bylo Irsko v této době pod hladinou moře.

Během následujících 50 milionů let se tyto dvě části k sobě přibližovaly a nakonec se asi před 440 miliony let spojily. Fosilie objevené poblíž Clogher Head v hrabství Louth ukazují na sblížení pobřežní fauny z obou stran původního dělícího oceánu. Během kolize vzniklo pohoří na severozápadě Irska, stejně jako žula, která se nachází na místech v Donegalu a Wicklow.

Irská pevnina byla nyní nad hladinou moře a ležela blízko rovníku a z tohoto období se dochovaly fosilní stopy suchozemských forem života. Patří k nim zkamenělé stromy z Kiltorcanu v hrabství Kilkenny, rozšířené fosilie kostnatých ryb a sladkovodních mlžů a otisky nohou čtyřnohého obojživelníka zachované v břidlici na ostrově Valentia v hrabství Kerry. V této době vznikl také starý červený pískovec.

Před 400 až 300 miliony let se severozápadní Evropa – včetně Irska – potopila pod teplé moře bohaté na vápník. V těchto vodách se vytvořily velké korálové útesy, které nakonec vytvořily vápenec, jenž dodnes tvoří asi 65 % skalního pláště ostrova. Jak vody ustupovaly, rozkvétaly tropické lesy a bažiny. Vzniklé rostlinné zbytky nakonec vytvořily uhlí, jehož většina byla později erodována. Toto období, známé jako karbon, skončilo dalším pohybem desek, při kterém se Irsko posunulo dále na sever. Výsledný tlak vytvořil ta irská pohoří a kopce, která se táhnou ve směru od severovýchodu k jihozápadu.

Krasová krajina v Burrenu

Před 250 miliony let se Irsko nacházelo na zeměpisné šířce dnešního Egypta a mělo pouštní klima. Právě v této době došlo k erozi většiny uhlí a pískovce. Tato eroze částečně zasáhla i tenčí vrstvy vápence na jihu země. Vápenec, který byl obnažen zánikem jeho pískovcového pláště, byl ovlivněn oxidem uhličitým a dalšími faktory, což vedlo ke vzniku krasové krajiny, která je dodnes patrná v Burrenu v hrabství Clare.

Krátce po tomto období začaly organické zbytky v mořích kolem Irska vytvářet ložiska plynu a ropy, která dnes hrají důležitou roli v hospodářství ostrova. Poté, asi před 150 miliony let, bylo Irsko opět ponořeno, tentokrát do křídového moře, v jehož důsledku se na velké části povrchu vytvořila křída. Stopy po ní se zachovaly pod čedičovou lávou, která se nachází v některých částech severu.

Přibližně před 65 miliony let začala sopečná činnost, která tuto lávu vytvořila. V důsledku této činnosti vzniklo pohoří Mourne a další pohoří v severní části ostrova. Klimatické podmínky v této době byly teplé a dařilo se vegetaci. Rostlinné zbytky v Antrimské depresi vytvořily ložiska hnědého uhlí neboli lignitu, která zůstala nedotčena až do současnosti. Teplé podmínky způsobily velké množství srážek, které urychlily procesy eroze a vznik krasových krajinných forem.

Před 25 miliony let bylo Irsko blízko k tomu, aby zaujalo svou současnou polohu. Dlouhé období eroze mělo za následek značnou tvorbu půdy a většina skalního pláště byla pokryta. V oblastech s dobrým odvodněním byl pokryv tvořen hnědou nebo šedou půdou, zatímco ve špatně odvodněných oblastech převládal spíše černý jíl. S ochlazením klimatu se tvorba půdy zpomalila a začala se objevovat flóra a fauna, kterou o miliony let později poznali první lidští obyvatelé. Přibližně před třemi miliony let se víceméně zformovala současná irská krajina.

Přibližně od doby před 1,7 milionu let je Země v zajetí cyklu teplých a chladných fází a ty se nevyhnutelně dotkly i Irska. Nejstarší důkazy, které o tomto vlivu máme, pocházejí z období známého jako ballylinská teplá fáze, asi před půl milionem let. V této době již na ostrově rostla většina dřevin, které jsou dnes považovány za původní irské stromy. Působení ledu během chladných fází bylo hlavním faktorem, který přivedl irskou krajinu do její současné podoby.

Mezi zjevné dopady ledu na krajinu patří vznik ledovcových údolí, jako je Glendalough ve Wicklow, a corries neboli ledovcových jezer. Ukládáním hald suti pod tajícím ledem vznikly drumliny, které jsou běžným rysem krajiny v celé severní části Středozemí. Pod ledem se také tvořily potoky a materiál jimi usazený vytvářel eskery (irsky eiscir). Největší z nich, Esker Riada, rozděluje severní a jižní polovinu ostrova a jeho hřeben kdysi sloužil jako hlavní silnice spojující východní a západní pobřeží.

Horniny a půdní typy

V Moherských útesech poblíž Doolinu v hrabství Clare jsou patrné vrstvy jílovců, břidlic a pískovců

Rozsáhlá centrální nížina je z vápence pokrytého ledovcovými nánosy hlíny a písku, s rozsáhlými bažinami a jezery. Jedním z největších rašelinišť je Allenovo rašeliniště (Bog of Allen). Pobřežní pohoří se značně liší geologickou stavbou. Na jihu jsou hory tvořeny starým červeným pískovcem s vápencovými říčními údolími. V Galway, Mayo, Donegalu, Downu a Wicklow jsou hory tvořeny převážně žulou, zatímco velkou část severovýchodu země tvoří čedičová plošina. Zvláště pozoruhodnou oblastí je Giant’s Causeway v hrabství Antrim, převážně čedičový útvar.

Půdy na severu a západě jsou spíše špatně odvodněné rašeliny a gleje, včetně rašelinných podzolů. Naopak na jihu a východě jsou půdy volně odvodněné hnědozemě a hnědé a šedohnědé podzoly. To se odráží v rozložení srážek na ostrově, přičemž špatně odvodněné oblasti jsou těmi s nejvyššími srážkami.

Neobvyklé prostředí se vyskytuje na severu hrabství Clare, v oblasti známé jako Burren. Tato krasová krajina je tvořena vápencovým podložím, v nejvnitřnějších oblastech je půda malá nebo žádná. Nachází se zde četné závrty, kde povrchová voda mizí skrz porézní skalní povrch, a v některých oblastech se vytvořily rozsáhlé jeskynní systémy.

Hory, jezera, řeky a další fyzikální prvky Irska jsou zobrazeny na této mapě ( velká verze).

Horská pásma

Irsko se skládá z převážně rovinaté nížinné oblasti ve Středozemí, kterou obklopují horská pásma, například (začínající v hrabství Kerry a směřující proti směru hodinových ručiček) Macgillycuddy’s Reeks, Comeragh Mountains, Blackstair Mountains, Wicklow Mountains, Mournes, Glens of Antrim, Sperrin Mountains, Bluestack Mountains, Derryveagh Mountains, Ox Mountains, Nephinbeg Mountains a skupina Twelve Bens/Maumturks. Některá pohoří se nacházejí dále ve vnitrozemí na jihu Irska, například Galtee Mountains, Silvermines a Slieve Bloom Mountains. Nejvyšším vrcholem je Carrauntuohill, který je vysoký 1041 m (3414 stop). Nachází se v pohoří Macgillycuddy’s Reeks, což je ledovcem vyhloubené pískovcové pohoří v hrabství Kerry na jihozápadě ostrova. Hory nejsou vysoké – pouze tři vrcholy přesahují 1000 m (jen) a dalších 455 přesahuje 500 m.

Řeky a jezera

Hlavní řekou Irska je řeka Shannon, dlouhá 386 km (240 mil), nejdelší řeka v Irsku i Británii, která odděluje bažinaté střední Irsko od západního Irska. Řeka se na svém toku rozvíjí do tří jezer: Lough Allen, Lough Ree a Lough Derg. Lough Derg je největší z nich. Za městem Limerick se řeka Shannon vlévá do Atlantského oceánu v ústí řeky Shannon. Mezi další významné řeky patří řeka Liffey, řeka Lee, řeka Blackwater, řeka Nore, řeka Suir, řeka Barrow a řeka Boyne. (Viz seznam řek v Irsku.)

Lough Neagh v Ulsteru je největší jezero v Irsku. Legenda vypráví, že ve Skotsku bojoval obr Fionn mac Cumhail s jiným obrem a rozzuřený si nabral hroudu země, kterou hodil. Ta spadla do Irského moře a vytvořila ostrov Man, zatímco díra se naplnila vodou a stala se z ní Lough Neagh. Mezi další velká jezera patří Lough Erne a Lough Corrib. (Viz seznam irských jezer.)

Zálivy

Topografie Irska

Od hrabství Donegal odděluje Lough Swilly jednu stranu poloostrova Malin. Lough Foyle na druhé straně je jedním z větších irských zálivů, který se nachází mezi hrabstvími Donegal a Londonderry. Dále kolem pobřeží se nachází Belfast Lough mezi hrabstvím Antrim a hrabstvím Down. V hrabství Down se nachází také Strangford Lough, což je vlastně záliv částečně oddělující poloostrov Ards od pevniny. Dále po pobřeží leží Carlingford Lough mezi hrabstvím Down a hrabstvím Louth.

Dalším velkým zálivem je Dublinský záliv, zatímco východní pobřeží Irska je převážně jednolité až po přístav Wexford v ústí řeky Slaney. Na jižním pobřeží se nachází Waterford Harbour při ústí řeky Suir (do níž se vlévají další dvě ze Tří sester ( řeka Nore a řeka Barrow)). Dalším významným zálivem je Cork Harbour při ústí řeky Lee, v němž se nachází Great Island.

Dunmanus Bay, Bantry Bay, ústí Kenmare a Dingle Bay jsou zálivy mezi poloostrovy hrabství Kerry. Severně od nich se nachází ústí řeky Shannon. Mezi severem hrabství Clare a hrabstvím Galway se nachází Galway Bay.

Clew Bay se nachází na pobřeží hrabství Mayo, jižně od ostrova Achill, zatímco Blacksod Bay je severně od ostrova. Zátoka Killala Bay se nachází na severním pobřeží hrabství Mayo. Donegal Bay je hlavní záliv mezi hrabstvím Donegal a hrabstvím Sligo.

Headlands

Malin Head v hrabství Donegal je nejsevernějším bodem Irska, zatímco Mizen Head je jedním z nejjižnějších bodů, proto se výraz „Malin head to Mizen head“ (nebo obráceně) používá pro vše, co se vztahuje k ostrovu Irsko jako celku. Dalším krajním bodem Irska je Carnsore Point v hrabství Wexford, který je nejjihovýchodnějším bodem Irska.

Dále podél pobřeží se nachází Hook Head, rovněž v hrabství Wexford, zatímco Old Head of Kinsale v hrabství Cork je jedním z mnoha mysů podél jižního pobřeží Irska.

Loop Head je mys, na němž hrabství Clare přichází k bodu na západním pobřeží Irska, kde na severu je Atlantik a dále ve vnitrozemí na jihu ústí řeky Shannon. Hags Head je další mys dále na severním/západním pobřeží Clare s Moherskými útesy podél pobřeží severně od tohoto bodu.

Erris Head v hrabství Mayo je nejseverozápadnější bod Connachtu.

Ostrovy a poloostrovy

Poloostrov Dingle při pohledu z Banna Strand

Ostrov Achill v hrabství Mayo na severozápadě Irska je největším ostrovem u irského pobřeží. Ostrov je obydlený a s pevninou je spojen mostem. Mezi další největší ostrovy patří Aranské ostrovy u pobřeží hrabství Galway, které hostí irsky mluvící komunitu neboli Gaeltacht. Ostrov Valentia u poloostrova Iveragh v hrabství Kerry je také jedním z větších irských ostrovů, je poměrně osídlený a na jihovýchodním konci je spojen mostem. Omey Island u pobřeží Connemary v hrabství Galway je přílivový ostrov.

Některé z nejznámějších poloostrovů v Irsku se nacházejí v hrabství Kerry: poloostrov Dingle, již zmíněný poloostrov Iveragh a poloostrov Beara. Poloostrov Ards v hrabství Down je jedním z větších poloostrovů mimo Kerry. Poloostrov Inishowen v hrabství Donegal zahrnuje nejsevernější bod Irska, Malin Head, a několik významných měst včetně Buncrany u jezera Lough Swilly, Carndonaghu a Moville u jezera Lough Foyle.

Nejseverněji položeným pevninským útvarem Irska je ostrov Inishtrahull u Malin Head, i když by si tuto poctu zasloužil ostrov Rockall, ale jeho status je sporný, nárokují si ho Spojené království, Irská republika, Dánsko (pro Faerské ostrovy) a Island. Nejjižněji položeným ostrovem je Fastnet Rock.

Podnebí

Podnebí v Irsku je mírné, i když díky oteplujícímu se vlivu severoatlantického driftu výrazně teplejší než téměř na všech ostatních místech v podobné zeměpisné šířce, jako je Polsko (na kontinentu) nebo Newfoundland (na opačném okraji Atlantiku). Převládající vítr vane z jihozápadu na severovýchod a láme se na vysokých horách západního pobřeží. Srážky jsou proto obzvláště významnou součástí života v západním Irsku: na ostrově Valentia na západním pobřeží hrabství Kerry spadne ročně téměř dvakrát více srážek než v Dublinu na východě (1400 mm oproti 762 mm). V celé zemi spadne přibližně 60 % ročních srážek mezi srpnem a lednem.

Leden a únor jsou nejchladnějšími měsíci v roce a průměrné denní teploty vzduchu v těchto měsících klesají mezi 4 a 7 °C. Nejteplejší jsou červenec a srpen, kdy se teploty pohybují v rozmezí 14 až 16 °C. Nejslunečnějšími měsíci jsou květen a červen s průměrným slunečním svitem 5 až 7 hodin denně.

Ačkoli jsou extrémní projevy počasí v Irsku ve srovnání s jinými zeměmi evropského kontinentu poměrně vzácné, dochází k nim. Explozivní atlantické deprese, které se vyskytují hlavně v prosinci, lednu a únoru, mohou občas přinést do západních pobřežních hrabství vítr o rychlosti až 160 km/hod (100 mph); zatímco v letních měsících, a zejména kolem přelomu července a srpna, se mohou objevit náhlé a prudké bouřky, zejména, ale ne výhradně, ve středních a západních oblastech země.

Tabulka uvádí průměrné klimatické údaje pro meteorologickou stanici na letišti Dublin za období 1961-1990.

.

Politická a lidská geografie

Irsko se dělí na čtyři provincie: Connacht, Leinster, Munster a Ulster a 32 hrabství. Šest z devíti hrabství Ulsteru tvoří Severní Irsko a zbylých 26 tvoří Irskou republiku. Mapa zobrazuje hranice všech 32 hrabství.

Irská republika Dublin Wicklow Wexford Carlow Kildare Meath Louth . Monaghan Cavan Longford Westmeath Offaly Laois Kilkenny Waterford Cork

Kerry Limerick Tipperary Clare Galway Mayo Roscommon Sligo Leitrim Donegal Northern Irsko Fermanagh Tyrone Derry/Londonderry Antrim Down Armagh

Z administrativního hlediska, 20 hrabství v republice je jednotkami místní správy. Zbývajících šest má více než jednu místní samosprávnou oblast, čímž vzniká celkem 34 hrabství. Tipperary má dvě části, North Tipperary a South Tipperary. Města Dublin, Cork, Limerick, Galway a Waterford mají městské rady a jsou spravována odděleně od hrabství nesoucích tyto názvy. Zbývající část hrabství Dublin je rozdělena na Dun Laoghaire-Rathdown, Fingal a South Dublin.

Volební oblasti v Irské republice, nazývané podle irského práva volební obvody, se většinou řídí hranicemi hrabství. Zachování vazeb na systém hrabství je povinným hlediskem při reorganizaci hranic volebních obvodů.

V Severním Irsku bylo při velké reorganizaci místní samosprávy v roce 1973 nahrazeno šest tradičních hrabství a dvě hrabství (Belfast a Derry) 26 jednoúrovňovými okresy, které kromě Fermanaghu překračují hranice tradičních hrabství. Šest hrabství a dva hrabské obvody jsou nadále používány pro účely, jako je např. poručnictví. V listopadu 2005 byly oznámeny návrhy, podle nichž by se počet místních úřadů snížil na sedm.

Celkový počet obyvatel ostrova, který činí přibližně 6 milionů, je soustředěn na východním pobřeží, zejména v Dublinu a Belfastu a jejich okolí.

.