Exkluzivní: Spoluzakladatel WhatsApp Brian Acton poskytuje zasvěcený příběh o #DeleteFacebook a proč za sebou nechal 850 milionů dolarů

W

Spoluzakladatel WhatsApp Brian Acton, 46 let, sedí v kavárně nablýskaného hotelu Four Seasons v kalifornském Palo Altu a jediný způsob, jak byste uhodli, že by mohl mít hodnotu 3,6 miliardy dolarů, je spropitné 20 dolarů, které svižně nechává za svou kávu. Je robustně stavěný, má na sobě baseballovou čepici a tričko z firemní akce WhatsApp, je odhodlaný vyhýbat se přívlastkům bohatství a vyřizuje si své vlastní pochůzky, včetně toho, že ten den odvezl svůj minivan na údržbu. Právě mu přišla SMS zpráva od místního prodejce Hondy, že „platba přijata“. Ukazuje na ni na svém telefonu.

„Tohle jsem chtěl, aby lidé dělali s WhatsApp,“ říká o největší světové službě pro zasílání zpráv, kterou používá více než 1,5 miliardy lidí a jejíž hlavní funkcí je šifrované zasílání zpráv bez reklam. „Bylo to informační a užitečné.“

Ve vzduchu visí minulý čas a zádumčivost. Před více než čtyřmi lety Acton a jeho spoluzakladatel Jan Koum prodali WhatsApp, který měl relativně zanedbatelné příjmy, Facebooku za 22 miliard dolarů, což byla jedna z nejúžasnějších akvizic století. Před deseti měsíci opustil Facebook s tím, že se chce věnovat neziskové činnosti. Pak v březnu, když na povrch prosákly podrobnosti o skandálu Cambridge Analytica, poslal tweet, který se rychle stal virálním a šokoval jeho bývalé zaměstnavatele, kteří z něj udělali mnohonásobného miliardáře: „Je čas. #deletefacebook.“ Žádné vysvětlení nenásledovalo. Od té doby už žádný další tweet neposlal.

Spoluzakladatelé WhatsApp Brian Acton a Jan Koum.

Robert Gallagher

Teď poprvé promluvil veřejně. Pod tlakem Marka Zuckerberga a Sheryl Sandbergové, aby zpeněžil WhatsApp, se bránil, když Facebook zpochybnil šifrování, které pomáhal vybudovat, a položil základy pro zobrazování cílených reklam a usnadnění komerčních zpráv. Acton také odešel z Facebooku rok předtím, než mu náležela poslední tranše dotací na akcie. „Bylo to jako, dobře, chcete dělat tyhle věci, které já dělat nechci,“ říká Acton. „Bude lepší, když ti půjdu z cesty. A já to udělal.“ Byl to možná nejdražší morální postoj v dějinách. Acton si při odchodu ze dveří udělal snímek obrazovky s cenou akcií – rozhodnutí ho stálo 850 milionů dolarů.

Podobným morálním kodexem se řídí i nyní. Zjevně nemá radost ze světel reflektorů, které tento příběh přinese, a rychle zdůrazňuje, že Facebook „není ten špatný“. („Považuji je jen za velmi dobré obchodníky.“) Za právo říci svůj názor však draze zaplatil. „V rámci navrhovaného vyrovnání na konci se snažili uzavřít dohodu o mlčenlivosti,“ říká Acton. „To byl jeden z důvodů, proč jsem se tak trochu zastyděl, pokud jde o snahu se s těmi lidmi dohodnout.“

Facebook je pravděpodobně nejsledovanější společností na planetě a zároveň kontroluje svou image a interní informace se zuřivostí podobnou Kremlu. „Díky vytrvalému zaměření týmu na budování hodnotných funkcí je nyní WhatsApp důležitou součástí života více než miliardy lidí a my se těšíme na to, co přinese budoucnost,“ říká mluvčí Facebooku. Taková odpověď maskuje problémy, které právě přiměly zakladatele Instagramu k náhlému odchodu. Kevin Systrom a Mike Krieger se údajně rozčilovali nad tvrdou rukou Facebooku a Zuckerberga. Actonovo vyprávění o tom, co se stalo ve WhatsAppu – a o plánech Facebooku s ním – poskytuje vzácný pohled na úrovni zakladatele do společnosti, která je zároveň globálním arbitrem standardů ochrany soukromí a strážcem faktů a zároveň se stále více odklání od svých podnikatelských kořenů.

Je to také příběh, se kterým se může ztotožnit každý idealistický podnikatel: Co se stane, když vybudujete něco neuvěřitelného a pak to prodáte někomu, kdo má s vaším dítětem daleko jiné plány? „Nakonec jsem svou společnost prodal,“ říká Acton. „Prodal jsem soukromí svých uživatelů většímu prospěchu. Učinil jsem rozhodnutí a kompromis. A žiji s tím každý den.“

D

I přes převod několika miliard dolarů Acton říká, že si se Zuckerbergem nikdy nerozuměl. „Nemohl bych vám toho o něm moc říct,“ říká. Na jedné z jejich asi tuctu schůzek Zuck Actonovi neromanticky řekl, že WhatsApp, který měl v rámci facebookového vesmíru stanovenou míru autonomie a ještě nějakou dobu fungoval mimo své původní kanceláře, je pro něj „produktovou skupinou, podobně jako Instagram.“

A tak Acton nevěděl, co má očekávat, když ho Zuck loni v září, přibližně v době, kdy Acton oznámil vedení Facebooku, že plánuje odejít, pozval do své kanceláře. Acton a Koum měli ve smlouvě klauzuli, která jim umožňovala získat všechny své akcie, které byly rozděleny na čtyři roky, pokud by Facebook začal „realizovat monetizační iniciativy“ bez jejich souhlasu.

Facebook v roce 2012 koupil Instagram za 1 miliardu dolarů a o dva roky později utratil za WhatsApp ohromujících 19 miliard dolarů. Instagram byl rychleji zpeněžitelný a Zuckerberg doufal, že WhatsApp bude stejně úspěšný.

Ethan Pines

Pro Actona se odvolání na tuto klauzuli zdálo jednoduché. Spojení Facebooku a WhatsAppu mu od začátku vrtalo hlavou. Facebook má jednu z největších reklamních sítí na světě; Koum a Acton reklamy nesnášeli. Přidanou hodnotou Facebooku pro inzerenty je to, kolik toho ví o svých uživatelích; zakladatelé WhatsAppu byli horlivci pro soukromí, kteří měli pocit, že jejich vychvalované šifrování bylo nedílnou součástí jejich téměř bezprecedentního globálního růstu.

Tento nesoulad Zuckerberga frustroval. Podle Actona se Facebook rozhodl sledovat dva způsoby, jak na WhatsApp vydělat. Zaprvé zobrazováním cílených reklam v nové stavové funkci aplikace WhatsApp, což podle Actona porušilo společenskou dohodu s jejími uživateli. „Z cílené reklamy jsem nešťastný,“ říká. Jeho mottem ve společnosti WhatsApp bylo „žádné reklamy, žádné hry, žádné triky“ – což je v přímém kontrastu s mateřskou společností, která 98 % svých příjmů získává z reklamy. Dalším mottem bylo „Udělejte si čas na to, abyste to udělali správně“, což je v příkrém rozporu s mottem „Pohybujte se rychle a rozbíjejte věci“.

Facebook chtěl také prodávat firmám nástroje pro chatování s uživateli WhatsApp. Jakmile se podniky zapojily, Facebook doufal, že jim prodá také analytické nástroje. Problémem bylo neprůstřelné end-to-end šifrování aplikace WhatsApp, které bránilo WhatsAppu i Facebooku číst zprávy. Ačkoli Facebook neměl v plánu šifrování prolomit, říká Acton, jeho manažeři se ptali a „sondovali“ způsoby, jak nabídnout podnikům analytické poznatky o uživatelích WhatsApp v šifrovaném prostředí.

Plány společnosti Facebook zůstávají nejasné. Když se Sandbergové, provozní ředitelky společnosti Facebook, američtí zákonodárci na začátku září zeptali, zda WhatsApp stále používá end-to-end šifrování, vyhnula se přímému ano či ne a řekla: „V šifrování pevně věříme“. Mluvčí společnosti WhatsApp potvrdila, že WhatsApp začne v příštím roce umisťovat reklamy do své funkce Status, ale dodala, že i když si s lidmi na platformě začne povídat více podniků, „zprávy zůstanou end-to-end šifrované. Neplánujeme na tom nic měnit.“

Acton zase navrhoval zpeněžit WhatsApp prostřednictvím modelu měřených uživatelů, kdy by se po vyčerpání určitého velkého počtu bezplatných zpráv účtovala například desetina penny. „Vytvoříte to jednou a poběží to všude a v každé zemi,“ říká Acton. „Nepotřebujete sofistikovanou prodejní sílu. Je to velmi jednoduchý byznys.“

Actonův plán Sandbergová sestřelila. „Její slova zněla: ‚Nebude se to rozšiřovat. „

„Jednou jsem ji okřikl,“ říká Acton, který vycítil, že ve hře může být chamtivost. „Řekl jsem jí: ‚Ne, nemyslíš to tak, že to nebude škálovat. Chceš říct, že to nevydělá tolik peněz jako … . ‚ a ona se trochu zarazila. A šli jsme dál. Myslím, že jsem se vyjádřil. . . . Jsou to obchodníci, jsou to dobří obchodníci. Jen reprezentují soubor obchodních praktik, zásad a etiky a politiky, se kterými nemusím nutně souhlasit.“

Když Acton dorazil do Zuckerbergovy kanceláře, byl přítomen právník Facebooku. Acton dal jasně najevo, že nesouhlas – Facebook chtěl vydělávat peníze prostřednictvím reklam a on je chtěl vydělávat od velkého počtu uživatelů – znamenal, že může získat plný příděl akcií. Právní tým Facebooku s tím nesouhlasil a tvrdil, že WhatsApp pouze zkoumal monetizační iniciativy, nikoliv je „realizoval“. Zuckerberg měl zase jednoduchý vzkaz: „Řekl: „Tohle je pravděpodobně naposledy, co se mnou mluvíš.“

Namísto právníka nebo pokusu o dohodu se Acton rozhodl nebojovat. „Nakonec jsem svou společnost prodal,“ říká. „Jsem zaprodanec. To uznávám.“

A

ctonův morální kodex – nebo možná naivita, vzhledem k tomu, co měl očekávat při prodejní ceně 22 miliard dolarů – sahá až k matriarchům jeho rodiny. Jeho babička založila v Michiganu golfový klub; jeho matka založila v roce 1985 spediční firmu a naučila ho brát povinnosti majitele firmy nesmírně vážně. „V noci ztrácela spánek při vyplácení mezd,“ řekl Acton časopisu Forbes těsně před prodejem Facebooku.

Acton vystudoval bakalářský obor informatiky na Stanfordu a nakonec se v roce 1996 stal jedním z prvních zaměstnanců společnosti Yahoo a vydělal přitom miliony. Jeho největší přínos z té doby v Yahoo: spřátelení se s Koumem, ukrajinským přistěhovalcem, se kterým si padl do oka díky jejich podobnému nesmlouvavému stylu. „Oba jsme nerdi, geekové,“ vzpomínal Acton v tomto dřívějším rozhovoru. „Chodili jsme spolu lyžovat, hráli jsme spolu ultimate frisbee, hráli jsme fotbal.“ Acton opustil Yahoo v roce 2007, aby mohl cestovat, než se vrátil do Silicon Valley a paradoxně absolvoval pohovor ve Facebooku. Nevyšlo to, a tak se připojil ke Koumovi v jeho začínajícím startupu WhatsApp a přesvědčil hrstku bývalých kolegů z Yahoo, aby financovali počáteční kolo, zatímco on převzal status spoluzakladatele a skončil se zhruba 20% podílem.

Andres Jauregui a Peter DaSilva

Řídili firmu stylem, který jim vyhovoval, na hotovostní bázi, s obsesivním důrazem na integritu infrastruktury. „Jedna zpráva je jako vaše prvorozené dítě,“ říkával Acton. „Nikdy nemůžeme žádnou zprávu vypustit.“

Mark Zuckerberg poprvé oslovil Kouma prostřednictvím e-mailu v dubnu 2012, což vedlo k obědu v Esther’s German Bakery v Los Altos. Koum ukázal e-mail Actonovi, který ho povzbudil, aby tam šel. „Nenakupovali jsme naši společnost,“ vzpomíná dnes Acton. „Žádný odchod jsme neplánovali.“

Na začátku roku 2014 však Zuckerbergovu megabídku podnítily dvě věci. Jednou z nich bylo, že se dozvěděl, že zakladatelé WhatsAppu byli pozváni na jednání do sídla Googlu v Mountain View a nechtěl o ně přijít ve prospěch konkurenta. Dalším byl dokument analyzující ocenění WhatsAppu, který sepsal Michael Grimes z Morgan Stanley a který někdo ukázal týmům zabývajícím se transakcemi ve Facebooku a v Googlu.

Největší internetová transakce za posledních deset let byla uspíšena během valentýnského víkendu v kancelářích právníků WhatsAppu. Na zkoumání detailů, jako je například klauzule o monetizaci, bylo málo času. „Byli jsme to jen já a Jan, kdo řekl, že nechceme do produktu vkládat reklamy,“ říká Acton. Vzpomíná si, že Zuckerberg „podporoval“ plány společnosti WhatsApp na zavedení end-to-end šifrování, i když by to blokovalo pokusy o sběr dat uživatelů. Když už, tak během diskusí „rychle reagoval“. Zuckerberg „bezprostředně nevyhodnocoval důsledky v dlouhodobém horizontu.“

Zpochybnit Zuckerbergovy skutečné záměry nebylo snadné, když nabízel to, co se stalo 22 miliardami dolarů. „Přišel s velkou sumou peněz a učinil nám nabídku, kterou jsme nemohli odmítnout,“ říká Acton. Zakladatel Facebooku také Koumovi slíbil místo v představenstvu, zahrnul zakladatele obdivem a podle zdroje, který se účastnil jednání, jim řekl, že budou mít „nulový tlak“ na monetizaci po dobu následujících pěti let.

Ukázalo se, že Facebook chce postupovat mnohem rychleji.

Varovné signály se objevily ještě před uzavřením transakce v listopadu toho roku. Dohoda musela projít přes proslulé přísné evropské antimonopolní úředníky a Facebook připravil Actona na setkání s přibližně desítkou zástupců Evropské komise pro hospodářskou soutěž v rámci telekonference. „Byl jsem instruován, abych vysvětlil, že bude opravdu obtížné sloučit nebo prolnout data mezi oběma systémy,“ říká Acton. To samé řekl i regulátorům a dodal, že on ani Koum po tom netouží.

Později se dozvěděl, že i jinde ve Facebooku existují „plány a technologie na prolínání dat“. Konkrétně by Facebook mohl použít 128bitový řetězec čísel přiřazených každému telefonu jako jakýsi most mezi účty. Druhou metodou bylo porovnávání telefonních čísel, neboli určování účtů Facebooku s telefonními čísly a jejich porovnávání s účty WhatsApp se stejným telefonním číslem.

Za 18 měsíců nové podmínky služby WhatsApp propojily účty a Acton vypadal jako lhář. „Myslím, že všichni hazardovali, protože si mysleli, že EU možná zapomněla, protože už uplynulo dost času.“ Žádné takové štěstí: Facebook nakonec zaplatil pokutu 122 milionů dolarů za to, že EU poskytl „nesprávné nebo zavádějící informace“ – což byla daň za podnikání, protože dohoda byla uzavřena a takové propojování pokračuje dodnes (i když zatím ne v Evropě). „Chyby, kterých jsme se dopustili v našich dokumentech za rok 2014, nebyly úmyslné,“ říká mluvčí Facebooku.

Během jednoho roku od rezignace zakladatelů Whatsappu přišel tento týden generální ředitel Facebooku Mark Zuckerberg o vedoucí představitele jednoho ze svých nejúspěšnějších podniků, Instagramu. „Nedokázal bych vám toho o něm moc říct,“ říká Acton o Zuckerbergovi.

Alain Jocard

„Jen mě štve, když to znovu prožívám,“ říká Acton.

Propojení těchto překrývajících se účtů bylo prvním zásadním krokem k zpeněžení WhatsApp. Aktualizace podmínek služby by položila základy pro to, jak by WhatsApp mohl vydělávat peníze. Během diskusí o těchto změnách Facebook usiloval o „širší práva“ na data uživatelů WhatsApp, říká Acton, ale zakladatelé společnosti WhatsApp se bránili a dosáhli kompromisu s vedením Facebooku. Ustanovení o zákazu reklam by zůstalo zachováno, ale Facebook by stále propojoval účty, aby mohl prezentovat návrhy přátel na Facebooku a nabízet svým reklamním partnerům lepší cíle pro reklamy na Facebooku. WhatsApp by byl vstupem a Facebook výstupem.

Acton a Koum strávili hodiny tím, že pomáhali přepsat podmínky služby, a zarazila je část o zasílání zpráv od firem. „Byli jsme posedlí těmito dvěma odstavci,“ vzpomíná Acton. Právě zde prohráli bitvu proti reklamnímu modelu, když jim právník důrazně doporučil, aby zahrnuli příspěvek na „marketing produktu“, takže pokud by nějaká firma používala WhatsApp k marketingovým účelům, WhatsApp by za to nenesl odpovědnost.

Zakladatelé WhatsAppu pak dělali, co mohli, aby odložili plány Facebooku na monetizaci. Po většinu roku 2016 byl Zuckerberg posedlý konkurenční hrozbou Snapchatu. Díky tomu bylo pro WhatsApp snazší odsunout vydělávání peněz na druhou kolej a informovat o nových funkcích produktů, které kopírovaly funkce Snapchatu: nový fotoaparát, který umožňoval přidávat k fotografiím emotikony v říjnu 2016, a Status v únoru 2017, který byl všeobecně považován za klon Snapchat Stories.

V té době, tři roky od uzavření dohody, začal být Zuckerberg netrpělivý, říká Acton, a vyjádřil svou frustraci na setkání všech zaměstnanců WhatsApp. „Projekce finančního ředitele, desetiletý výhled – chtěli a potřebovali, aby příjmy WhatsAppu nadále vykazovaly růst pro Wall Street,“ vzpomíná Acton. Interně se Facebook zaměřil na desetimiliardové příjmy během pěti let monetizace, ale taková čísla se Actonovi zdála příliš vysoká – a závislá na reklamě.

Acton měl alternativu, kterou se snažil prosadit: Vyzval firmy, aby uživatelům aplikace WhatsApp posílaly „informační, užitečný obsah“, jako například SMS od jeho prodejce Hondy, ale nedovolil jim inzerovat ani sledovat údaje nad rámec telefonního čísla. Prosazoval také model měřených uživatelů. Obojí bezvýsledně.

Acton před více než deseti lety opustil manažerskou pozici v reklamní divizi společnosti Yahoo kvůli frustraci z takzvaného „nascar přístupu“ webového portálu, který umisťoval reklamní bannery po celé webové stránce. Snaha o dosažení příjmů na úkor dobrého zážitku z produktu „mi způsobila nepříjemnou pachuť v ústech,“ vzpomíná Acton. Nyní byl svědkem opakování historie. „To je to, co jsem nesnášel na Facebooku a co jsem nesnášel ani na Yahoo,“ říká Acton. „Kdyby nám to vydělalo nějaký dolar, udělali bychom to.“ Jinými slovy, byl čas odejít.“

Jan Koum se v šestnácti letech přistěhoval do Kalifornie, pak zanechal studia a nastoupil do Yahoo. V roce 2009 si koupil svůj první iPhone a poté založil WhatsApp a jako spoluzakladatele přivedl svého bývalého přítele z Yahoo Actona.

Gabriella Hasbun

Koum mezitím zůstal. Čas se mu připočítával k posledním dotacím na akcie, i když do kanceláře chodil jen zřídka („rest and vest“, jak se říká v Silicon Valley). Koum to „zvládl“, nakonec odešel letos v dubnu, měsíc po Actonově tweetu #deletefacebook, a prostřednictvím příspěvku na Facebooku oznámil, že se bude věnovat sbírání vzduchem chlazených Porsche. V srpnu 2018, kdy se Forbes s Actonem sešel, jiný zdroj uvedl, že Koum se plaví na jachtě ve Středozemním moři, daleko od všeho. Nebylo možné ho zastihnout, aby se k tomu vyjádřil.

I

pokud vám odchod od 850 milionů dolarů připadá jako pokání, Acton zašel ještě dál. Nadopoval malou aplikaci pro zasílání zpráv Signal, kterou provozuje bezpečnostní výzkumník Moxie Marlinspike s posláním upřednostnit uživatele před ziskem, dal jí 50 milionů dolarů a přeměnil ji na nadaci. Nyní spolupracuje se stejnými lidmi, kteří vytvořili opensourcový šifrovací protokol, který je součástí aplikace Signal a chrání 1,5 miliardy uživatelů aplikace WhatsApp a který se nachází také jako volitelná možnost v Messengeru od Facebooku, Skypu od Microsoftu a Messengeru Allo od Googlu. V podstatě znovu vytváří WhatsApp v čisté, idealizované podobě, s jakou začínal: bezplatné zprávy a hovory, s end-to-end šifrováním a bez závazků k reklamním platformám.

Acton říká, že Signal má nyní blíže neurčené „miliony“ uživatelů a jeho cílem je učinit „soukromou komunikaci dostupnou a všudypřítomnou“. Zatímco Actonových 50 milionů dolarů by mu mělo zajistit dlouhou cestu – Signal si do jeho příchodu mohl dovolit pouze pět inženýrů na plný úvazek – nadace chce vymyslet trvalý obchodní model, ať už to znamená přijímat firemní dary jako Wikipedie, nebo navázat partnerství s větší společností, jako to udělal Firefox se společností Google.

Do této oblasti vstoupili i další. AnchorFree, softwarová společnost z Redwood City v Kalifornii, vytváří virtuální privátní síť, která skrývá vaši online aktivitu a byla stažena 650 milionkrát. Společnost získala 358 milionů dolarů a je údajně zisková. Soukromý vyhledávač DuckDuckGo vydělává 25 milionů dolarů ročně, zobrazuje reklamy, ale nepoužívá historii vyhledávání k vytvoření tajného profilu jako Google. Regulační orgány v mnoha zemích se podobně staví proti sledování reklam. Saul Klein, jeden z předních londýnských investorů rizikového kapitálu, předpovídá, že Facebook bude nakonec nucen nabídnout možnost předplatného bez reklam. Jinými slovy, Actonův měřený model by se mohl smát naposledy.

Acton se zase snaží dívat dopředu. Kromě společnosti Signal vložil miliardu dolarů z výnosů Facebooku do své filantropické náruče, aby podpořil zdravotní péči v chudých oblastech USA a také rozvoj předškolního věku. Říká také, že je odhodlán vychovávat své děti normálně, od veřejných škol přes onen minivan Honda až po (relativně) skromný dům. Acton však podotýká, že je vzdálen jen jednu míli od Zuckerbergova sídla. Extrémní bohatství, zdá se, „není tak osvobozující, jak byste doufali.“

Zastihnete Parmyho Olsona na adrese [email protected]. Obrázek na obálce: Robert Gallagher pro Forbes.

Tento článek vyšel ve vydání časopisu Forbes z 31. října 2018.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.