Analgezie oxidem dusným/kyslíkem má většinou velmi málo nežádoucích účinků. Nevolnost a zvracení jsou nejčastějšími nežádoucími účinky, které se vyskytují u 1-10 % pacientů a jsou spojeny s koncentracemi oxidu dusného přesahujícími 50 % a s několikanásobnými opakovanými výkyvy při zvyšování a snižování koncentrace. Na rozdíl od celkové anestezie se před podáním nevyžaduje lačnění, nicméně pacientům lze doporučit, aby omezili příjem potravy na lehké jídlo během 2 hodin před návštěvou lékaře.
Při klinickém použití k sedaci ve správných koncentracích nemá oxid dusný/kyslík žádné toxické účinky. Chronická expozice oxidu dusnému, zejména při rekreačním zneužívání, může vyvolat neurotoxicitu, impotenci a renální a jaterní toxicitu. Existují obavy, že zubní personál vystavený vysokým hladinám oxidu dusného v okolním ovzduší během ošetření pacienta může vykazovat toxicitu. Zubní lékaři a zubní personál vystavení vysokým hladinám oxidu dusného po dobu delší než 3 hodiny týdně vykazovali zvýšený výskyt onemocnění jater. Proto by měl být únik plynu co nejvíce omezen. Toho lze dosáhnout:
- Omezením dýchání pacienta ústy pomocí gumové zábrany a minimálním rozhovorem mezi pacientem a zubním personálem.
- Vhodným větráním prostředí ordinace a používáním odsávacích ventilátorů k eliminaci nadměrného úniku oxidu dusného do okolí.
- Každodenní kontrolou vybavení, zda jsou hadičky a vaky bez otvorů a zda jsou spoje těsné.
- Používání odkalovacího systému při podávání oxidu dusného s průtokem sníženým na 45 l/min.
- Výběr vhodně padnoucí masky k zajištění správného a zároveň pohodlného utěsnění.
- Vyvarování se přeplňování zásobníkového vaku.
- Naplánování pravidelných kontrol celého systému každé 3 měsíce za účelem kontroly těsnosti.
- Pravidelné monitorování personálu kanceláře pomocí dozimetrických odznaků.7