Proč je to, co je pro některé kultury krásné, v jiných považováno za neatraktivní? V tomto seriálu Document zkoumá představy o kráse, třídě a rase po celém světě – a ptá se, jak se můžeme zbavit této společenské podmíněnosti.
Byla to obálka časopisu, která způsobila senzaci na Instagramu. V prosinci loňského roku debutoval Vogue México obálkou, na níž byla Yalitza Aparicio – hlavní herečka z Oaxacu tmavé pleti z filmu Roma režiséra Alfonsa Cuaróna, který v dojemném černobílém příběhu vypráví o služce bohaté rodiny z Mexico City, která otěhotní – oblečená ve stylu od Diora inspirovaném escaramuzami, módně oblečenými ženami mexického rodea. Obrázek na obálce se stal virálním, řada lidí ho chválila.
„Tohle je sen, který se stal skutečností!!!“
„Bezpochyby nejlepší obálka za poslední roky.“
„Konečně! Nějaká barva!“
Tento průlomový krok znamenal, že Vogue México poprvé umístil na obálku ženu domorodého původu, která bude také jako první nominována na Oscara za nejlepší herečku, a to v barvě pleti. Předtím byly ženy na obálce zpravidla štíhlé, vysoké a se světlou pletí.
„Dokonce i moje kamarádka, která je mexického původu, nikdy nežila v Mexiku, žije v Texasu, vypadá velmi domorodě, je Američanka, Američanka třetí generace,“ řekla Karla Martinezová, šéfredaktorka Vogue México a Vogue Latin America. „Říkala mi, ty to nechápeš, byla jsem tak šťastná, že vidím někoho takového, protože nikdo, kdo vypadá jako já, na obálce nikdy nebyl.“
To proto, že v Mexiku je krása částečně definována barvou pleti. Výrazy guera a guero jsou vyhrazeny pro lidi se světlou pletí, blond vlasy a modrýma očima, zatímco prieto označuje tmavou pleť a negro a negra se používá pro označení černochů. Morena se mezitím může používat pro označení člověka, jehož odstín barvy pleti se nachází někde mezi těmito dvěma extrémy. Chino a China se používají pro Asiaty.
„Ve španělsky mluvících zemích, přinejmenším v Mexiku, není rasistické nebo hanlivé takto někoho označit,“ vysvětlil Martinez španělsky používaná rasová označení. „Není to tak, že by se měli cítit uraženi, což je samozřejmě stejně jako kulturní rozdíly mezi všemi našimi zeměmi.“
Redaktorka dokonce vyprávěla zkušenost z vlastní rodiny. „Moje teta si vzala černocha a říkali mu El Negro,“ řekla Martinezová, která je mexického původu a vyrostla v texaském El Pasu. „Není to jako rasismus, je to spíš – dalo by se říct, že je to svým způsobem výraz lásky.“
„V mexické společnosti platí, že čím více modrých očí a žlutých vlasů máte, tím jste krásnější,“ řekla Carla Fernándezová, módní návrhářka, která vyrostla v Mexico City s kubánským otcem a mexickou matkou.
Hector Meza, spisovatel a mezcalier, který se nedávno ve svých 36 letech vrátil žít do Mexico City poté, co se ve 14 letech přestěhoval do Spojených států, vzpomíná, jak se mu v dětství, když navštěvoval luxusní pokrokovou soukromou školu v Mexiku, posmívali. „Byl jsem jedním z dětí s nejtmavší pletí mezi ostatními dětmi z vyšší a vyšší střední třídy,“ vzpomíná. „Posmívali se mi kvůli tomu, mimo jiné mi říkali ‚opice‘.“ Vzpomíná, že se mu ulevilo, když do jeho třídy nastoupil tmavší žák. „Říkali mu ‚el negro‘ a přitom používali afroamerický přízvuk,“ řekl Meza, který s lítostí přiznává: „Dokonce jsem se podílel na tom, že jsem mu tak říkal.“
Meza vzpomíná, že v dětství jeho matka používala zesvětlující krémy. „Že je používala, jsem považoval za normální,“ řekl. „Když jsem byl malý, taky jsem chtěl být bělejší.“ Nedávná návštěva lékárny v Mexico City ukázala, že na trhu jsou séra a krémy s označením despigmentante (depigmentační), ale ty byly spíše řešením hyperpigmentace. „Myslím, že chtěla zapadnout, být ‚krásnější‘,“ řekla Meza. „Standardy krásy v Mexiku jsou neuvěřitelně eurocentrické.“
Postoj k barvě pleti v Mexiku začal se španělským dobytím aztécké říše v 16. století. Tehdy byly zavedeny světlejší odstíny a začalo mísení bílých dobyvatelů s původním obyvatelstvem. Podobně jako v mnoha zemích třetího světa, které byly kolonizovány Evropany, se bílá barva začala definovat jako krásná, zatímco tmavá se stala méně atraktivní.
Předsudky o barvě pleti v Mexiku se však týkají spíše třídy než rasy. Podle studie Latinskoamerického projektu veřejného mínění Vanderbiltovy univerzity z roku 2017 platí, že čím světlejší odstín pleti máte, tím jste pravděpodobně vzdělanější, přičemž lidé s bílou pletí absolvují v průměru 10 let školy oproti šesti a půl letům u lidí s tmavším odstínem pleti. S barvou pleti souvisí také bohatství; mexické domácnosti vydělávají v průměru 193 dolarů měsíčně, ale domácnosti se světlejší pletí vydělávají 220 dolarů měsíčně, zatímco jejich tmavší protějšky jen 137 dolarů měsíčně.
V Oaxace je vnímání trochu jiné, říká Oaxacan Chucho Ortiz, majitel mezkalerie Archivo Maguey v Oaxace. „Spousta lidí v Oaxace má snědou pleť a nedochází zde k velkým konfliktům. Když jsem byl v Mexico City, možná tam byl pocit diskriminace, ale to bylo ze socioekonomického hlediska. Většina lidí v Mexiku si lidi snědé pleti spojuje s nižšími vrstvami“.
„Když si vzpomenete na příklad telenovely, měli jste tmavou hospodyni, blonďatou majitelku domu – to je vždycky takový problém – domorodá žena by nikdy nehrála majitelku domu, nebo v posledních letech nehrála, takže je tu nevyslovený klasicismus,“ řekl Martinez.
„Jsou to velmi chudí lidé, kteří mají velmi málo příležitostí, zejména pokud jste domorodec, protože máte svůj vlastní jazyk, a Mexiko dokáže být s domorodými komunitami hrozné, i když u nás je stále mnoho domorodých komunit,“ dodal Fernandez.
Módní návrhářka pak vyprávěla historku o tom, jak své kamarádce, která je majitelkou firmy tmavé pleti, žertem navrhla, aby chodila s hercem z filmu Narcos Tenochem Huertou. Fernandezovou její odpověď šokovala, zejména proto, že její kamarádka má stejný odstín pleti jako on. „Řekla, že místo aby s ním chodila, měla by si ho najmout,“ vzpomíná Fernandezová. „Protože ona má firmu, hodně velkou firmu. A v Mexiku mají lidé tendenci si myslet, že lidé, které zaměstnáte, mají tmavou pleť. Jsou to dělníci.“
Fernandezová říká, že její vlastní světlý odstín pleti přitahuje pochybovačné komentáře. „Pokaždé, když jsem jela taxíkem nebo jsem byla na trhu nebo na spoustě věcí, které dělám každý den, tak na mě volali: „Hej, guera, odkud jsi?“ Tak jsem říkala: „Aha, aha. Ne, já jsem Mexičan.
Postoj k barvě pleti se v Mexiku pomalu mění díky takovým věcem, jako že Cuarón obsadil do filmu Roma ženu, jako je Aparicio, a Vogue México ji následně umístil na obálku z ledna 2019. Meza řekl, že 80. a 90. léta byla v Mexiku jiná doba a že většina jeho spolužáků nyní vede pokrokový a uvědomělý život a že je nyní považováno za žádoucí být v kontaktu se svými domorodými kořeny kvůli rozmachu přírodních produktů založených na tradiční mexické medicíně.
„Dává to naději různým dívkám, které možná nevypadají jako typické mexické herečky, které by doufaly, že ony dvě by mohly být herečkami, a doufají, že by mohly hrát hlavní roli ve filmu, a pak mohou být na obálce Vogue, že se ideály krásy mění,“ řekl Martinez, který na obálky umístil také modelky tmavší pleti Luz Pavon, která je Mexičanka, a Dominikánku Lineisy Montero.
„Musíme pracovat všichni společně, abychom pochopili, že si zasloužíme stejné příležitosti,“ řekla Fernandezová, „ne kvůli barvě pleti, kterou máte.“
.