Verze pro tisk
| Reaganova doktrína | Předchozí | Další |
| Digitální historie ID 3369 | ||
V prvních letech Reaganova prezidentství zesílilo napětí studené války mezi Sovětským svazem a Spojenými státy. Reagan vstupoval do úřadu s hlubokým podezřením vůči Sovětskému svazu. Reagan označil Sovětský svaz za „říši zla“ a vyzval k vytvoření kosmického systému protiraketové obrany, kterému se kritici posmívali jako „hvězdným válkám“.
Reagan a jeho poradci měli tendenci nahlížet na každý regionální konflikt optikou studené války. Nikde to neplatilo více než na západní polokouli, kde byl odhodlán zabránit převzetí moci komunisty. V říjnu 1983 byl zavražděn premiér Maurice Bishop z Grenady, malého ostrovního státu v Karibiku, a k moci se dostala radikálnější marxistická vláda. Poté na Grenadu přišly sovětské peníze a kubánské jednotky. Když začali budovat letiště schopné přistávat velká vojenská letadla, rozhodla se Reaganova administrativa komunisty odstranit a obnovit proamerický režim. Dne 25. října americké jednotky vtrhly do Grenady, zabily nebo zajaly 750 kubánských vojáků a ustavily novou vládu. Invaze vyslala do celého regionu jasný signál, že Reaganova administrativa nebude na své polokouli tolerovat komunismus.
V roce 1985 prezident Reagan ve svém projevu o stavu Unie přislíbil podporu protikomunistickým revolucím, což se stalo známým jako „Reaganova doktrína“. V Afghánistánu již Spojené státy poskytovaly pomoc protisovětským bojovníkům za svobodu a nakonec pomohly donutit sovětská vojska ke stažení. Právě v Nikaragui se však doktrína dočkala svého nejkontroverznějšího uplatnění.
V roce 1979 se Nikaragujci vzbouřili proti zkorumpovanému Somozovu režimu. K moci se dostala nová junta ovládaná mladými marxisty známými jako sandinisté. Sandinisté zdůrazňovali, že upřednostňují svobodné volby, neangažovanost a smíšenou ekonomiku; jakmile se však dostali k moci, odložili volby, donutili opoziční vůdce odejít do exilu a obrátili se na sovětský blok, aby jim poskytl zbraně a poradce. Pro Reaganovu administrativu vypadala Nikaragua „jako další Kuba“, komunistický stát, který ohrožoval bezpečnost svých středoamerických sousedů.
V prvních měsících svého úřadování prezident Reagan schválil tajný výcvik protisandinistických povstalců (tzv. contras). Zatímco contras vedli válku proti sandinistům z táborů v Hondurasu, CIA jim poskytovala pomoc. V roce 1984 Kongres nařídil ukončení veškeré tajné pomoci contras.
Reaganova administrativa obcházela Kongres tím, že získávala příspěvky pro contras od soukromých osob a od zahraničních vlád usilujících o přízeň USA. Prezident rovněž povolil prodej zbraní do Íránu, přičemž zisky z něj byly odkloněny ve prospěch contras. Prodej zbraní a převod finančních prostředků contras probíhaly skrytě prostřednictvím zpravodajské sítě CIA, zřejmě s plnou podporou ředitele CIA Williama Caseyho. Odhalení aféry Írán-Contra koncem roku 1986 vyvolalo rozsáhlé vyšetřování Kongresu. Skandál vážně oslabil vliv prezidenta. Americký zájem o Nikaraguu začal opadat v roce 1987 poté, co kostarický prezident Oscar Arias Sanches navrhl regionální mírový plán. V celostátních volbách v roce 1990 nikaragujská opozice porazila sandinisty, čímž skončilo deset bouřlivých let sandinistické vlády.
| Předchozí | Další |