Počet obětí COVID-19 v USA dosáhl nového milníku a překonal počet Američanů, kteří zemřeli v dlouhodobém konfliktu s Vietnamem. Zde nemocniční centrum Elmhurst v Queensu ve státě New York pořádá vigilii za zdravotníky a pacienty, kteří zemřeli při pandemii. John Nacion/NurPhoto via Getty Images hide caption
toggle caption
John Nacion/NurPhoto via Getty Images
Počet obětí COVID-19 v USA dosáhl nového milníku a překonal počet Američanů, kteří zemřeli v dlouhotrvajícím konfliktu s Vietnamem. Zde, v nemocničním centru Elmhurst v Queensu ve státě New York,
John Nacion/NurPhoto via Getty Images
Ještě ani ne za tři měsíce od prvních známých úmrtí v USA na COVID-19 přišlo v důsledku pandemie koronaviru na území USA o život více lidí než 58 220 Američanů, kteří zemřeli během téměř dvou desetiletí ve Vietnamu.
V úterý večer středoevropského času dosáhl podle Univerzity Johnse Hopkinse počet mrtvých v USA 58 365.
Přestože počet životů ztracených v USA během pandemie a počet mrtvých v USA v této válce je nyní zhruba stejný, počet úmrtí na koronavirus v Americe je podstatně vyšší. Nyní činí přibližně 17,6 mrtvých na 100 000 obyvatel.
V roce 1968, který byl pro USA nejsmrtelnějším rokem ve Vietnamu, zemřelo 16 899 lidí, což je přibližně polovina počtu mrtvých během pandemie – na každých 100 000 obyvatel USA připadalo 8,5 mrtvých vojáků.
Pandemie se v tomto měsíci projevila také tím, že počet mrtvých v celé zemi v šesti dnech překročil 2000. Nejvyšší denní počet mrtvých Američanů ve vietnamské válce byl zaznamenán 31. ledna 1968, kdy během ofenzívy Tet zahynulo 246 příslušníků amerického personálu.
Mezi tímto požárem a tím, co se odehrává nyní, existují i další paralely – a také kontrasty.
Byla to televize, která poprvé přenesla válku na druhém konci světa do obývacích pokojů Američanů, když reportéři z místa dění zaznamenávali drsný chaos ve Vietnamu pro večerní zpravodajské pořady televizních stanic.
Z téhož důvodu je tato pandemie možná vůbec první, která byla denně přenášena televizí.
21. června 1968 nesou američtí mariňáci své mrtvé a raněné k čekajícímu vrtulníku poblíž západního okraje demilitarizované zóny v Jižním Vietnamu. Stone/AP hide caption
toggle caption
Stone/AP
U amerických mariňáků nesou mrtvé a raněné k čekajícímu vrtulníku u západního okraje demilitarizované zóny v jižním Vietnamu 21. června 1968.
Stone/AP
Ale zatímco pět prezidentů – od Dwighta Eisenhowera po Geralda Forda -, kteří zastávali úřad v době vietnamského konfliktu, o tomto střetu hovořilo k národu jen příležitostně, americká veřejnost viděla prezidenta Trumpa, jak se staví do role válečného vůdce a dominuje dlouhým tiskovým konferencím vysílaným každý večer živě z Bílého domu.
Tvrzení, která Trump ve svých prohlášeních o pandemii uváděl – od prohlášení, že jeho administrativa má nad virem „obrovskou“ kontrolu, přes slib, že virus „zázračně“ zmizí, až po obvinění zpravodajských médií, že se snaží epidemii „rozdmýchat“ – mu na důvěryhodnosti příliš nepřidala. V nedávném celostátním průzkumu se k vysoké míře důvěry v Trumpa přihlásila méně než čtvrtina respondentů.
Podobně již v roce 1966 poukazovali kritici optimistického líčení prezidenta Lyndona Johnsona ve stále nepopulárnější válce na „mezeru v důvěryhodnosti“. Tehdejší senátor Ernest Gruening, D-Alaska, ji definoval jako „eufemismus pro to, co se ve skutečnosti děje – totiž že americký lid je svými vládními představiteli klamán.“
Vietnam neohlásil jediné úmrtí na COVID-19 a k 24. dubnu měl 268 potvrzených případů.
Bližší paralelou k celkovému počtu životů, které si dosud vyžádala pandemie v USA, může být chřipková sezóna 2017-2018, která byla nejsmrtelnější za posledních deset let. Za zhruba osmiměsíční období bylo Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí (Centers for Disease Control and Prevention) hlášeno 61 000 úmrtí v souvislosti s chřipkou na celostátní úrovni.