Abram byl v Genesis 14,13 nazván „Abraham Hebrejský“, což je první případ, kdy je toto slovo v Bibli použito. Odkud tento termín pochází a co znamená?
Slovo „hebrejský“ v hebrejštině zní עברי (Ivrie). Kořenová písmena se používají ve významu přejít nebo projít. Dnes v Izraeli můžeme toto slovo použít, když mluvíme o stěhování domů, překračování zákonů, procházení nějakými obtížemi, přecházení silnice, přechodu přes řeku a podobně. V podstatě projít, přejít nebo překročit. V Bibli se zřejmě vztahovalo především na ty, kdo překonávali řeky. Symbolický význam tohoto slova by nám, kteří milujeme Boží slovo, neměl uniknout!“
Spekuluje se, že Abraham si vysloužil jméno „Ivrie“ neboli „Ten, který přešel“, aby odkazoval na to, že přišel z druhé strany řeky. On a jeho rodina cestovali z blízkosti řeky Eufrat, přešli do Cháranu a pak ho Bůh povolal zpět přes řeku do země, o níž dnes víme, že je to Izrael. Měl také předka s tímto jménem (עבר – Eber, Gn 11,14), což by mohlo vysvětlovat tuto souvislost, ale ať tak či onak, spojení mezi těmito Hebrejci (עברים – Ivrim, množné číslo) a přechodem řeky se v Bibli objevuje několikrát.
Jošua nám podává tento popis událostí a nápovědu k tomu, jak se potomci Jákoba/Izraele stali známými jako Hebrejci – Ivrim – ti, kteří přešli:
„Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: ‚Kdysi dávno žili vaši otcové za Eufratem, Táre, otec Abrahamův a Náchorův, a sloužili jiným bohům. Tehdy jsem vzal vašeho otce Abraháma zpoza řeky a provedl jsem ho celou kanaánskou zemí a učinil jsem jeho potomstvo početným… „‚Tehdy jsem vyvedl vaše otce z Egypta a přišli jste k moři. Egypťané pronásledovali vaše otce s vozy a jezdci až k Rudému moři… Pak jsem vás přivedl do země Amorejců, kteří žili na druhé straně Jordánu. Bojovali s vámi a já jsem je vydal do vašich rukou… „Nyní se tedy bojte Hospodina a služte mu v upřímnosti a věrnosti. Odhoďte bohy, kterým sloužili vaši otcové za řekou a v Egyptě, a služte Hospodinu. A jestliže je ve vašich očích zlé sloužit Hospodinu, vyberte si dnes, komu budete sloužit, zda bohům, kterým sloužili vaši otcové v kraji za řekou, nebo bohům Emorejců, v jejichž zemi bydlíte. Já a můj dům však budeme sloužit Hospodinu.“ (verše z Jozue 24,3-15)
Jak vidíš, je zde několik zmínek o přechodech přes vodu: Abraham přichází zpoza řeky Eufrat, dramatický přechod Rudého moře při exodu a pak vstup do zaslíbené země při přechodu přes řeku Jordán. Tito Hebrejci, tito Ivrimové, mají za sebou jistě pěknou řádku cest! Je vám jasné, proč je Egypťané mohli nazývat Hebrejci – těmi, kteří přišli zpoza řeky – a proč byl Abraham nejvyšším Hebrejcem. Jako by to chtěli zdůraznit, prošli Hebrejci ne jedním, ale hned dvěma poměrně zázračnými přechody přes vodu; tím prvním a nejznámějším bylo rozdělení Rudého moře, ale také když konečně dosáhli svého cíle, řeka Jordán se po obou stranách nahrnula, když kněží vstoupili na koryto řeky, a Hebrejci přešli po suché zemi do svého dědictví v zaslíbené zemi.
Na této pasáži v Jozue je však úžasné, že do jedné linie řadí myšlenku zanechání života v modlářství a přechod k uctívání jediného pravého Boha Izraele.
„Odložte bohy, kterým sloužili vaši otcové v kraji za řekou… pokud jde o mne a můj dům, budeme sloužit Hospodinu.“
Pro Jozua byla symbolika jasná: na jedné straně řeky je modloslužba, ale my jsme tento život zanechali, když jsme přešli na druhou stranu. Nyní budeme sloužit Hospodinu.
Bystří si všimnou, že stejně jako krev velikonočního beránka předcházela přechodu přes vody Rudého moře, stejně jako je krvavá oběť obětována na oltáři před svatostánkem předtím, než kněží přistoupí ke svatostánku a omyjí se vodou z obřího lavoru, krev a voda figurují v našem spasení ve stejném pořadí: Ješuova krev a voda křtu. Když procházíme křestní vodou, veřejně prohlašujeme, že necháváme svůj starý život za sebou, za řekou, a přecházíme do nového života, v němž sloužíme pouze Bohu.
Stovky, ne-li tisíce věřících přicházejí z celého světa, aby se nechali pokřtít v řece Jordán, ale každý z nás, který díky Mesiášově krvi přijal odpuštění, přešel ze smrti do života – ze tmy do světla. Opustili jsme svůj starý život „za řekou“ a přešli na druhou stranu, do zcela nového života.
Můžeme vědomě odložit „bohy“, kterým jsme dříve sloužili – ať už to byly peníze, pozornost, úspěch, uznání, rozptýlení… a zanechat všechny tyto „bohy“ za sebou v oblasti za řekou, kterou jsme prošli, od smrti k věčnému životu. Připojili jsme se k Ivrim, kteří přešli na druhou stranu! Prohlašujme s Jozuem: „Pokud jde o mne a můj dům, budeme sloužit Hospodinu.“
.