Otázka: „Co znamená, že jsme stvořeni s bázní a podivuhodností (Žalm 139,14)?“
Odpověď: Co znamená, že jsme stvořeni s bázní a podivuhodností (Žalm 139,14)? Žalm 139,14 prohlašuje: „Chválím tě, že jsem stvořen s bázní a podivuhodností; tvá díla jsou podivuhodná, to dobře vím.“ (Ž 139,14). Kontextem tohoto verše je neuvěřitelnost našeho fyzického těla. Lidské tělo je nejsložitější a nejunikátnější organismus na světě a tato složitost a jedinečnost vypovídá o mysli jeho Stvořitele. Každý aspekt těla, až po tu nejmenší mikroskopickou buňku, prozrazuje, že je stvořeno strašlivě a podivuhodně.
Inženýři rozumějí tomu, jak navrhnout silné a zároveň lehké nosníky tím, že silný materiál umístí k vnějším okrajům průřezu a vnitřek vyplní lehčím, slabším materiálem. Dělá se to proto, že největší množství napětí vzniká na povrchu konstrukce při běžném ohybu nebo namáhání. Příčný řez lidskou kostí ukazuje, že silný materiál je na vnější straně a vnitřek slouží jako továrna na krevní buňky různého druhu. Když zkoumáte sofistikovaný fotoaparát se schopností propouštět více či méně světla podle potřeby a se schopností automaticky zaostřovat v obrovském rozsahu pole, nacházíte opakované napodobeniny činnosti lidského oka. A přesto, že máme dvě oční bulvy, máme také hloubkové vnímání, které nám dává schopnost posoudit, jak daleko je nějaký předmět.
Lidský mozek je také úžasný orgán, strašlivě a nádherně stvořený. Má schopnost učit se, uvažovat a ovládat tolik automatických tělesných funkcí, jako je srdeční tep, krevní tlak a dýchání, a udržovat rovnováhu, aby mohl chodit, běhat, stát a sedět, a přitom se soustředit na něco jiného. Počítače mohou překonat lidský mozek v hrubém výpočetním výkonu, ale jsou primitivní, pokud jde o provádění většiny rozumových úkolů. Mozek má také úžasnou schopnost přizpůsobit se. Při experimentu, kdy si lidé nasadili brýle, díky nimž se jim svět zdál vzhůru nohama, jejich mozek rychle přetlumočil informace, které dostávali, a vnímal svět jako „obrácený doprava“. Když byly jiným lidem na dlouhou dobu zavázány oči, „zrakové centrum“ mozku se brzy začalo používat pro jiné funkce. Když se lidé přestěhují do domu v blízkosti železnice, jejich mozek brzy odfiltruje zvuk vlaků a oni přestanou o hluku vědomě přemýšlet.
Pokud jde o miniaturizaci, lidské tělo je také podivuhodně a úžasně stvořené. Například informace potřebné pro replikaci celého lidského těla se všemi detaily jsou uloženy ve dvoušroubovici DNA, která se nachází v jádře každé z miliard buněk lidského těla. A systém informací a řízení, který představuje náš nervový systém, je ve srovnání s neohrabanými lidskými vynálezy drátů a optických kabelů úžasně kompaktní. Každá buňka, kdysi nazývaná „jednoduchou“ buňkou, je malou továrnou, kterou člověk dosud plně nepochopil. Jak se mikroskopy stávají stále výkonnějšími, začínají se nám otevírat neuvěřitelné obzory lidské buňky.
Přemýšlejte o jediné oplodněné buňce nově počatého lidského života. Z této jediné buňky se v děloze vyvíjejí všechny různé druhy tkání, orgánů a systémů, které spolupracují v pravý čas v úžasně koordinovaném procesu. Příkladem je otvor v přepážce mezi dvěma komorami v srdci novorozence. Tento otvor se během porodu uzavře v přesně stanovenou dobu, aby umožnil okysličení krve z plic, k čemuž nedochází, dokud je dítě v děloze a přijímá kyslík prostřednictvím pupeční šňůry.
Dále, imunitní systém těla je schopen bojovat s tolika nepřáteli a obnovovat se od nejmenších oprav (dokonce i oprava špatných částí DNA) až po ty největší (oprava kostí a zotavení z velkých nehod). Ano, existují nemoci, které s přibývajícím věkem nakonec tělo přemohou, ale ani netušíme, kolikrát za celý život nás náš imunitní systém zachránil před jistou smrtí.
Funkce lidského těla jsou také neuvěřitelné. Schopnost manipulovat s velkými a těžkými předměty a zároveň opatrně manipulovat s křehkým předmětem, aniž by se rozbil, je také úžasná. Dokážeme střílet z luku, přičemž šíp opakovaně zasahuje vzdálený cíl, rychle klovat do klávesnice počítače, aniž bychom přemýšleli o klávesách, plazit se, chodit, běhat, točit se, šplhat, plavat, dělat kotrmelce a přemety a provádět „jednoduché“ úkony, jako je vyšroubování žárovky, čištění zubů a šněrování bot – opět bez přemýšlení. To jsou vskutku „jednoduché“ věci, ale člověk ještě nenavrhl a nenaprogramoval robota, který by byl schopen vykonávat tak širokou škálu úkolů a pohybů.
Funkce trávicího traktu a souvisejících orgánů, dlouhověkost srdce, tvorba a funkce nervů a cév, čištění krve ledvinami, složitost vnitřního a středního ucha, smysl pro chuť a čich a mnoho dalších věcí, kterým sotva rozumíme – každá z nich je zázrak a je nad lidské síly ji zopakovat. Skutečně jsme stvořeni s bázní a podivuhodností. Jak jsme vděční, že můžeme poznat Stvořitele – skrze jeho Syna, Ježíše Krista – a žasnout nejen nad jeho poznáním, ale také nad jeho láskou (Žalm 139,17-24).
.