Walker vydal své debutové album v roce 1993 ve Stroudově produkci. Jeho prvním singlem byla skladba „What’s It to You“; tato píseň, kterou napsali Robert Ellis Orrall a Curtis Wright, se dostala na 1. místo v žebříčku Billboard Hot Country Singles & Tracks (nyní Hot Country Songs) a na 73. místo v žebříčku Billboard Hot 100. Její následovník „Live Until I Die“ (který Walker napsal), vyšel koncem roku a počátkem roku 1994 se stal jeho druhým po sobě jdoucím #1. Po těchto dvou singlech přišlo číslo 11 „Where Do I Fit in the Picture“, které bylo původně B stranou písně „What’s It to You“. Album si připsalo třetí hit číslo 1 v podobě písně „Dreaming with My Eyes Open“, která se objevila také na soundtracku k filmu The Thing Called Love z roku 1994. Další skladba z alba, „White Palace“, se umístila na 67. místě country hitparády, aniž by byla vydána jako singl.
Clay Walker získal platinovou desku od Recording Industry Association of America za dodávku jednoho milionu kopií. Album se umístilo na 8. místě v žebříčku Top Country Albums, na 2. místě v žebříčku Top Heatseekers a na 52. místě v žebříčku Billboard 200. Larry Powell z Allmusic ohodnotil album čtyřmi a půl hvězdičkami a uvedl, že Walker má „vysoce energický“ hlas připomínající Conwaye Twittyho. Walker byl také v roce 1994 nominován na dvě ceny: Star of Tomorrow od TNN/Music City News a Top New Male Vocalist od Academy of Country Music.
1994-96: If I Could Make a Living a Hypnotize the MoonEdit
If I Could Make a Living byl název Walkerova druhého alba, které vyšlo v roce 1994. Z něj vzešly další dva singly č. 1, a to titulní skladba (na které se podíleli Alan Jackson, Keith Stegall a Roger Murrah) a „This Woman and This Man“ z roku 1995. Druhá jmenovaná píseň strávila dva týdny na prvním místě a stala se jeho prvním několikatýdenním hitem číslo 1. Poté následovalo číslo 16 „My Heart Will Never Know“. Album „If I Could Make a Living“ se v květnu 1995 stalo platinovým a dosáhlo 2. místa v žebříčku country alb. Gordon Ely z Richmond Times-Dispatch o něm napsal příznivou recenzi, v níž uvedl, že „Walker se vymanil z nejnovější úrody pečlivě vypracovaných kovbojů v Nashvillu“. Na podporu tohoto alba začal Walker v roce 1995 také koncertovat jako hlavní hvězda turné.
Koncem roku 1995 vydal Walker své třetí studiové album s názvem Hypnotize the Moon. Ačkoli se žádný z jeho singlů nedostal na první místo, Hypnotize the Moon přineslo dva po sobě jdoucí hity číslo 2 v podobě písně „Who Needs You Baby“ (kterou Walker napsal společně s ní) a titulní skladby, následované písní číslo 5 „Only on Days That End in ‚Y'“ a číslem 18 „Bury the Shovel“. Album Hypnotize the Moon získalo v roce 1996 platinovou desku, čímž se stalo Walkerovým třetím platinovým albem v řadě. Toto album obdrželo čtyřhvězdičkové hodnocení od Stephena Thomase Erlewina, který o něm prohlásil, že je to jeho „nejjistější, nejsoudržnější album současnosti“ a že podává „konzistentně vynikající výkon“. Alanna Nash z časopisu Entertainment Weekly se domnívala, že Walker nepředvedl výraznou hudební osobnost, ale výběr písní považovala za silný a udělila mu známku B+. Richard McVey II z Country Standard Time jej považoval za „návrat“ ve zvuku k Walkerovu debutu, zatímco USA Today uvedl, že mu chybí „verva“ tohoto alba.
1996-97: V roce 1996 Walker právě dokončil skladby pro své čtvrté album a hrál s kamarádem basketbal, když začal pociťovat necitlivost, křeče v obličeji a dvojité vidění. Magnetická rezonance odhalila, že má roztroušenou sklerózu (RS). Walker následně začal měnit stravu a léčit nemoc každodenní injekcí Copaxonu, čímž se jeho RS dostala do zástavy.
Také na začátku roku 1996 vydala společnost Nu Millennia Media album Self Portrait, které obsahovalo pět Walkerových písní ve formátu interaktivního CD-ROM a 30 minut videozáznamu. Poté vydal své čtvrté album Rumor Has It z roku 1997, které produkoval společně se Stroudem. Jeho titulní skladba, první singl, se stala jeho šestým a posledním singlem číslo 1 v tomto roce. Mezi další singly z alba patřilo číslo 18 „One, Two, I Love You“ a hity Top 5 „Watch This“ a „Then What?“ na čtvrtém, respektive druhém místě. Druhý jmenovaný se také dostal na 65. místo v žebříčku Hot 100, což byl jeho první vstup do tohoto žebříčku od dob „What’s It to You“. Stejně jako jeho tři předchozí studiová alba získalo album Rumor Has It platinovou desku. Larry Stephens z časopisu Country Standard Time udělil tomuto albu převážně negativní recenzi a označil písně mimo „I Need a Margarita“ za „cookie-cutter“. Thom Owens z Allmusic si také myslel, že je šablonovité, ale řekl, že Walker je „schopen udělat i průměrný materiál tak, aby zněl dobře“, a ohodnotil ho třemi hvězdičkami z pěti.
1998-2000: V dubnu 1998 se Walker dostal do hitparády s živým provedením singlu Earla Thomase Conleyho „Holding Her and Loving You“ z roku 1983. Tato interpretace strávila v hitparádě devět týdnů a dosáhla vrcholu na 68. místě. O měsíc později debutoval se svým šestnáctým singlem „Ordinary People“. Dosáhla 35. místa a byla jednou ze dvou nových písní zařazených na jeho album Greatest Hits; druhá nová skladba, „You’re Beginning to Get to Me“, debutovala v srpnu 1998 a dosáhla 2. místa v country žebříčku a 39. místa v Hot 100 v lednu 1999, tedy ve stejném měsíci, kdy Greatest Hits získalo zlatý certifikát. V roce 1998 také Walker vystoupil s vyprodaným koncertem na Houston Livestock Show and Rodeo.
Doug Johnson, který nahradil Strouda ve funkci prezidenta Giant Records, produkoval Walkerovo album Live, Laugh, Love z roku 1999. Pokud jde o jeho produkci a propagaci, vrchní ředitelka marketingu vydavatelství Connie Baerová uvedla, že chtěla zvýšit Walkerův profil jako umělce, protože ona i Johnson se domnívali, že nemá takovou úroveň uznání jako jiní umělci s podobným prodejem alb a úspěchem v hitparádách. Tomuto albu vévodil country hit „She’s Always Right“ na 16. místě a popový hit na 74. místě, jehož spoluautorem byl zpěvák skupiny Lonestar Richie McDonald. Po této písni následovala titulní skladba na 11. místě country a 65. místě popu. „The Chain of Love“, kterou napsali Rory Lee Feek a Jonnie Barnett, byla třetím a nejúspěšnějším singlem alba, který se dostal na 3. místo v country a 40. místo v Hot 100. Jak tento, tak i čtvrtý singl „Once in a Lifetime Love“ se poprvé dostaly do hitparád díky nevyžádanému vysílání, které získaly v době, kdy album „Live, Laugh, Love“ stoupalo v žebříčcích. „Once in a Lifetime Love“ se po svém vydání stala jeho nejméně prodávaným singlem, když dosáhla 50. místa. Album obsahovalo také studiovou verzi coververze Earla Thomase Conleyho.
Erlewine udělil albu tři hvězdičky na serveru Allmusic, kde napsal, že se „nikdy příliš neodlišuje od svých předchůdců“, ale „má své momenty“. Brian Wahlert z Country Standard Time si také myslel, že album je rozporuplné, když uvedl, že „She’s Always Right“, „The Chain of Love“ a Conleyho coververze jsou jeho nejsilnějšími skladbami, ale že zbytek „neprošlapává žádnou novou půdu“. Deborah Evans Priceová z Billboardu byla příznivější a uvedla, že se na něm projevuje energie jeho živých vystoupení a že se „odvázal“ soulovým zpěvem v „This Time Love“.
Na konci roku 2000 Walker nahrál dvě skladby na album Believe: A Christmas Collection, vánočním hudebním albu, které vydala společnost Giant a na němž se podílelo více umělců. Tyto dvě skladby – coververze písně „Blue Christmas“ od Elvise Presleyho a původní píseň „Cowboy Christmas“ – se obě objevily v countryovém žebříčku a dosáhly 51., resp. 70. místa.
2001-02: Say No More a ChristmasEdit
Walker vydal počátkem roku 2001 pro společnost Giant svůj třiadvacátý singl „Say No More“. Byl to první vydaný singl z jeho šestého stejnojmenného studiového alba, který se umístil na 33. místě country hitparády; jediný další singl, spoluautor Jerry Kilgore „If You Ever Feel Like Lovin‘ Me Again“, se dostal na 27. místo. Druhá jmenovaná píseň byla propagována mateřskou společností Giant, Warner Bros. Records Nashville, protože společnost Giant byla koncem roku 2001 uzavřena. Walker album produkoval společně s veterány Byronem Gallimorem a Blakem Mevisem a se session kytaristou Brentem Masonem. Album obsahovalo také píseň, kterou Walker napsal na střední škole, a coververzi skladby „La Bamba“ od Ritchieho Valense. Maria Konicki Dinoia z Allmusic jej ohodnotila třemi hvězdičkami a ve své recenzi uvedla, že „citlivost tohoto alba je tak expresivní, že máte chuť hned vyběhnout a obejmout toho, koho milujete“. Kritik časopisu Country Standard Time Mike Clark považoval album za přechod ke country popovějšímu zvuku a označil ho za „plné špatných textů a přehnaných produkčních klišé“.
V roce 2002 Walker napsal a nahrál píseň pro rozšiřující se tým Národní fotbalové ligy Houston Texans. Píseň s názvem „Football Time in Houston“ byla použita jako oficiální bojová píseň týmu během jeho zahajovací sezóny. V rozhovoru pro CMT uvedl, že píseň věnoval městu Houston a že každou sezónu zpívá „The Star-Spangled Banner“ při zahajovacím zápase týmu.
Přestože v květnu 2002 odešel od Warner Bros. do divize RCA Records v Nashvillu, vydala společnost Warner Bros. v září téhož roku vánoční hudební album s názvem Christmas. Obsahovalo coververzi písně „Feliz Navidad“ od José Feliciana, se kterou se Walker v lednu 2003 dostal na 49. místo country hitparády.
2003-04: A Few QuestionsRedakce
Walkerův první vydaný singl pro RCA, „A Few Questions“, debutoval v dubnu 2003. Píseň strávila v country hitparádě dvacet sedm týdnů a dosáhla vrcholu na devátém místě, čímž se poprvé od „The Chain of Love“ před třemi lety dostala do první desítky. Byl to první singl z jeho jediného alba u RCA, rovněž nazvaného A Few Questions, které produkoval společně s Jimmym Ritcheym. Jeho druhý singl, „I Can’t Sleep“, se na začátku roku 2004 rovněž dostal na 9. místo. V této písni se objevily doprovodné vokály Chely Wrightové, s níž ji Walker napsal. Třetím a posledním singlem bylo číslo 31 „Jesus Was a Country Boy“, které Walker napsal s Riversem Rutherfordem. Album A Few Questions představovalo jeho druhý nejvyšší vrchol v žebříčku country alb, když dosáhlo čísla 3.
Erlewine ohodnotil toto album dvěma a půl hvězdičkami z pěti na serveru Allmusic. Album považoval za více countrypopově orientované než Walkerovu tvorbu pro Giant a uvedl, že díky této změně zvuku „nepůsobí jako album Claye Walkera“. Dan McIntosh napsal převážně negativní recenzi pro Country Standard Time, kde napsal, že „ani jeho vášnivý zpěv se nemůže povznést nad předvídatelné texty a chabé aranže tohoto alba.“
2005-08: FallEdit
Walker podepsal v červenci 2005 svou třetí nahrávací smlouvu, tentokrát s divizí Asylum-Curb společnosti Curb Records. Jeho první singl pro tuto značku, „‚Fore She Was Mama“, se v březnu 2007 dostal na 21. místo. Byl zařazen na jeho album Fall, které produkoval Keith Stegall. Titulní skladbu alba, „Fall“, napsal Clay Mills spolu s bývalým umělcem Mercury Records Shanem Minorem a bývalým členem Exile Sonnym LeMairem. Byl to druhý vydaný singl z alba Fall, který se umístil na 5. místě v country hitparádě a na 55. místě v žebříčku Hot 100. Třetím a posledním singlem alba byla píseň „She Likes It in the Morning“, která se umístila na 43. místě v country. Album Fall obsahovalo také duet s Freddiem Fenderem, první duet Walkerovy kariéry, a to coververzi Fenderova debutového singlu „Before the Next Teardrop Falls“. Walker a Fender nahráli tento duet počátkem roku 2006; Fender zemřel v říjnu téhož roku na rakovinu plic.
Erlewine ohodnotil album třemi a půl hvězdičkami s tím, že díky Stegallově produkci má ve srovnání s albem A Few Questions tradičnější zvuk, a přestože obsahuje několik „sentimentálních“ písní, je to jeho „nejpříjemnější kolekce za poslední dobu“. Recenzent Engine 145 Brady Vercher ji ohodnotil třemi hvězdičkami z pěti, přičemž pochválil Walkerův pěvecký výkon, ale uvedl, že výběr písní „jako by postrádal všechno kromě chmýří“. Recenzent časopisu Country Standard Time Jeffrey B. Remz napsal, že Walker předvedl „velmi příjemný countryový hlas s dobrým smyslem pro emoce“ a že produkce zněla countryověji než u většiny mainstreamových interpretů, ale uvedl, že obsahuje několik „generických“ písní.
2009-2014: V červnu 2009 bylo poprvé oznámeno vydání druhého alba Claye Walkera pro společnost Asylum-Curb: She Won’t Be Lonely Long a Best Of Clay WalkerEdit
Walkerovo druhé album pro společnost Asylum-Curb. Jeho první singl „She Won’t Be Lonely Long“ dostal oficiální datum vydání prosinec 2009, ačkoli se již koncem listopadu dostal do country hitparád. V předstihu před vydáním svého devátého alba vydal Walker rozšířenou nahrávku s názvem She Won’t Be Lonely Long. Album, rovněž nazvané She Won’t Be Lonely Long, vyšlo 8. června 2010. Obsahuje coververzi singlu Feels So Right od skupiny Alabama z roku 1980 s doprovodným vokálem zpěváka skupiny Alabama Randyho Owena. Recenzent serveru Allmusic Thom Jurek album pochválil za jeho „přímočarý, mainstreamový zvuk současné country“, ale uvedl, že neodráží změnu zvuku oproti albu Fall.
„She Won’t Be Lonely Long“ se v polovině roku 2010 dostala na 4. místo v žebříčku country. Druhý singl z alba, „Where Do I Go from You“, byl do rádií uveden 2. srpna 2010 a „Like We Never Said Goodbye“ následoval koncem roku 2011. Čtvrtý singl z alba, „Jesse James“, vyšel v roce 2012 pod hlavičkou Curbova vydavatelství Sidewalk Records. V roce 2014 vydala společnost Curb kompilaci s názvem The Best of Clay Walker, která obsahovala singly Fall a She Won’t Be Lonely Long spolu s reedicemi písní z doby, kdy působil ve skupině Giant.
2015-2020: V listopadu 2015 vydal Walker nový singl s názvem „Right Now“. Album Long Live the Cowboy vyšlo samostatně v lednu 2019.
V dubnu 2020 Walker podepsal smlouvu se společností Show Dog Nashville a oznámil, že jeho první singl pro tuto značku, „Need a Bar Sometimes“, vyjde 14. srpna 2020.